Vývoj lidského myšlení byl v dosavadních dějinách studován většinou na základě dochovaných písemných dokladů, v menší míře pak z hlediska z ústní tradice, ale jen málokdy jinak. V této knize autor usiluje o rozšíření tohoto dosavadního pohledu, přičemž se opírá o svědectví výtvarného umění, které poskytuje doplněk k přístupu filozofickému a historickému zejména v oblastech, kde psané doklady chybí

Fenomenologie animality, jejíž východiska představuje kniha Florence Burgatové, neusiluje o etická řešení týkající se statusu zvířat v západní společnosti. Cílem knihy Svoboda a neklid zvířecího života je analyzovat způsoby, jakými k životu zvířat přistupovali dědici karteziánského myšlení, odprostit se od vnímání zvířete jako protipólu lidství a položit základy skutečné ontologie animality. Proto

F. W. J. Schelling (1775 - 1854) rozpracoval systém filosofie identity, jejž poprvé publikoval roku 1801. V následujících textech se jeho myšlenky vyvíjejí a narážejí na limity negativní filosofie. Schelling se snaží tyto problémy vysvětlit přechodem k filosofii svobody. Ve spise Filosofie a náboženství (1804) předkládá základní výklad filosofie identity, vypořádává se s kritikou, ale řeší též problém

Kniha je súborom analytických štúdií venovaných vybraným problémom filozofie jazyka, sémantiky a filozofickej logiky. Prvú časť publikácie otvára kapitola o existencii a utváraní zložených ideálnych vzorov fyzických jazykových výrazov. Ďalej sa autor zaoberá niektorými aspektmi používania jazykových výrazov a rozvíja dôsledky, ktoré vyplývajú zo stotožnenia významu výrazu s jeho používaním. Pokúša

Druhý díl série Postkoloniální myšlení I-IV, jejímž úvodním svazkem byl překlad knihy Frantze Fanona Černá kůže, bílé masky tvoří historické východisko odrážející angažovanou genezi postkoloniálního myšlení jako de facto emancipačního programu druhé vlny \"dekolonizace\" - ozbrojeného i politického procesu boje koloniálních zemí za nezávislost, který byl na Západě vnímán jako proces rozkladu evropských

Zapomenuté osudy vzdělaných žen. Ačkoli jsou dnes jejich jména málo známá, ženy se vždy podílely na vědění, vstupovaly do diskusí a přicházely s originálními myšlenkami.

Reedicí studie vydané v roce 1961 se naplňuje dlouhodobá snaha dát \"druhý život“ pracím významného českého filosofa Milana Machovce (1925–2003), které formovaly čtenáře v šedesátých letech 20. století. Machovec své tehdejší knihy o Františku Palackém a Josefu Dobrovském později označoval za \"masarykovské“. Jejich napsání mu totiž bylo zároveň cestou, jak se pomalu přiblížit k Masarykovu myšlení a

ARISTOTELES (384–322 pred Kr.) Starovekí filozofi sa vo svojich bádaniach často zaoberali problematikou súvisiacou so skúmaním sveta, s existenciou Zeme a iných vesmírnych telies, rozmýšľali, ako vznikol svet, čo bolo a je príčinou pôvodu a fungovania vesmíru. Tak ako jeho predchodcovia, aj Aristoteles sa venoval bádaniu o vesmíre, o vesmírnych telesách, ako vyzerajú, ako sa pohybujú.

Snažíme-li se zaslechnout ticho, ocitáme se v paradoxní situaci – čím více napínáme uši, tím intenzivnější máme pocit, že nás obklopuje moře hluku. Zdá se nám, že ticho je lidským bytostem nedostupné.

Třetí díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona zahrnuje dobu od Ockhama k Suárezovi. Jde tudíž o dobu od vrcholného středověku po raný novověk.

Profesor University of Arizona David Schmidtz – vystudovaný filozof a ekonom – v knize Prvky spravedlnosti předkládá velmi srozumitelným jazykem své úvahy o tom, co je spravedlnost. Hodnotí vhodnost přístupu ke spravedlnosti skrze principy zásluh, reciprocity, rovnosti a potřeb.

Předkládaná monografie zkoumá koncept harmonie u Komenského z trojí časové perspektivy. Jednak sleduje, jak je tato kategorie představena v díle samotného J. A. Komenského, případně v dílech jeho současníků.

Kniha je filosofickým pokusem o genealogii otroctví. Sleduje vývoj rozumění vztahu mezi svobodou a otroctvím.

Tato kniha je unikátní z toho hlediska, že nevznikla v hlavě žádného slovutného vědce či badatele, a přesto se dotýká nejhlubších otázek existence kosmu. Adelma Vay, žena bez jakéhokoli speciálního vzdělání, obdařená však vysokou senzitivností, byla schopna zaznamenat poselství ducha vrhající paprsek světla na záhadu lidského i kosmického bytí.

Autor uvádí do současného ježíšovského bádání méně běžnou formou: v hlavní stati odpovídá na základní problémy tak, jak jepro něj formulovala redakce mezinárodního sborníku k tomuto tématu, poté v několika studiích předkládá své historické a exegetické příspěvky. Čtenář má tak možnost seznámit se nejen se současným obrazem Ježíšova života, jeho sebepochopením a jeho působením na okolí, ale i s metodikou

Latinsko-české vydání základní středověké encyklopedie významného autora raného středověku, sevillského biskupa Isidora,zahrnující témata od svobodných umění přes antropologii a přírodovědu až po theologii. Obsahem desáté knihy De vocabulis je výkladový slovník latinských substantiv a adjektiv označujících především lidské vlastnosti a chování.

Francúzsky filozof Michel Foucault svojimi knihami, politickými aktivitami i spôsobom života neprestáva ani dnes priťahovať záujem filozofov, ale i širšej kultúrnej verejnosti. Autor monografie sa k tejto pozoruhodnej osobnosti približuje cez jej trvalé úsilie po inakosti.

Je vytvorenie umeleckého diela zárukou nesmrteľnosti jeho tvorcu? Tvoria umelci len preto, aby tu po nich niečo ostalo? Alebo sa chcú dielom dotknúť čohosi, čo sa skrýva za bežným životom a čo možno zahliadnuť len v sústredenej samote? Tvorivosť pred pokladá kontakt s pôvodnosťou, skúsenosťou konečnej bytosti s nekonečným bytím. Tvorba i smrť odzrkadľujú čosi ľudské. Táto kniha reflektuje otázky smrti

Dvojjazyčná ročenka nazvaná Kontradikce/Contradictions je médiem věnovaným odbornému bádání a diskusím o dějinách a současnosti kritického sociálního myšlení ve střední a východní Evropě, jakož i o postkomunistické\" situaci v dalších částech světa. Aktuální ročník Kontradikcí reaguje na stávající akademickou debatu a otázky spojené s přehodnocováním a znovupromýšlením historie disentu. Kontradikce

Kniha nabízí pohled na Konfucia, starověkého čínského myslitele doby 500 př. n. l., a jeho dílo prostřednictvím nového překladu Sebraných výroků (Lun Yu), základního kánonu konfuciánského učení, doplněného o první český překlad dalších dvou ze čtyř konfu