Svazek Zápisníky I obsahuje deníkové zápisy Jiřího Němce na samostatných listech z roku 1960 a První (6. 8. 1961 - 12. 5. 1962), Druhý (15. 5. 1962 2. 5. 1963) a Třetí zápisník (10. 5. 1963 28. 10. 1964). Jiří Němec psal intelektuální deník soustavně více než patnáct let, od srpna 1961 vyzván tehdy Vladimírem Holanem do roku 1978. Zaznamenával veřejné aktivity, jichž byl účastníkem, i svou četbu, nad

\"Össze sem lehet számolni, mekkora költségekbe veri magát Isten csak azzal, hogy élelmet ad a madaraknak, s nem is csak a hasznosabbjának. Úgy gondolom, Istennek évente csak a verebek táplálása többe kerül a francia király egész évi jövedelménél; mit mondjunk akkor a többi teremtményről?\" A kötet a reformáció 500. évfordulójának tiszteletére jelenik meg.

Široký a přitom jednotící soubor textů z nichž je patrná výška a lehkost nadhledu i hloubkou a síla encyklopedických znalostí. Obsahuje knižně nevydané texty o filosofii, umění, jazyce, sémantice, metafoře, matematice, logice i o výtvarných umělcích, komunikologii i vidění a vědění.

Interpretace vybraných částí díla Jana Patočky, týkajících se základní otázky po vztahu života a světa, tak jak je kladena z hlediska fenomenologické filosofie, je v této knize konfrontována s některými poklasickými koncepcemi, jak z pera Patočkových současníků, tak jeho dnešních interpretů. Ve všech částech knihy přichází ke slovu zejména texty dochované v pozůstalosti, jejichž komentář provází a

V pořadí již druhý soubor esejů filosofa Petra Bláhy opět představuje pestrou skladbu témat, nad nimiž tento autor dlouhodobě uvažuje. Předmětem jeho výprav do dějin myšlení jsou některé aspekty politické filosofie, mezi nimiž lze objevit například problémy moci, revoluce či utopie.

Druhý díl série Postkoloniální myšlení I-IV, jejímž úvodním svazkem byl překlad knihy Frantze Fanona Černá kůže, bílé masky tvoří historické východisko odrážející angažovanou genezi postkoloniálního myšlení jako de facto emancipačního programu druhé vlny \"dekolonizace\" - ozbrojeného i politického procesu boje koloniálních zemí za nezávislost, který byl na Západě vnímán jako proces rozkladu evropských

Karl Jaspers, významný predstaviteľ filozofie existencie, patrí k najvplyvnejším mysliteľom 20. storočia. Táto jeho práca tvorí obvykle samostatne vydávaný úvod k jeho rozsiahlej monografii Veľkí filozofi z roku 1959.

Monografia predstavuje výsledok dlhodobého záujmu o štúdium vybraných ruských reflexií filozofickej tvorby Immanuela Kanta. Poskytuje exkurz do dôležitých historických kontextov výskumu tvorby I. Kanta v ruskom filozofickom a intelektuálnom prostredí.

Kniha americké filosofky Susan Buck-Morssové sleduje formování teorie Theodora Adorna, klíčového představitele první generace tzv. frankfurtské školy. Přibližuje mimořádně komplikované Adornovy myšlenky čtivým způsobem, aniž by je zbavila jejich subtilnosti a komplexnosti.

Toto Hegelovo obsahově velmi bohaté dílo vešlo do kultury 19. a 20. století zejména skvělými rozbory antropogeneze a intersubjektivity, stejně jako filosofickým výkladem některých klíčových etap lidských dějin (antická polis, křesťanství, křížové výpravy, vznik absolutní monarchie či teror Francouzské revoluce). Ve Fenomenologii ducha znázorňuje Hegel dialektický pohyb ducha na slavném příkladu „pána

Výber z filozofických, sociologických a historických štúdií a článkov.

\"Realita\" je jedním z nejčastěji zneužívaných slov ve všech jazycích světa. Všichni věříme, že víme, co se pod ním skrývá.

Čyževského text se věnuje Komenského dílu Labyrint světa a ráj srdce. Autor vymezuje témata, která prostupují celým Labyrintem, přičemž pozornost upíná zejména ke čtyřem stěžejním: k tématu duchovní cesty, tématu vypuzené pravdy, nesmyslnosti či absurdnosti lidského světa a tématu Krista a lidské duše.

Kniha je příspěvkem k aktuálním debatám o sociálním poznání a sdílené intencionalitě u lidí a někerých dalších živočichů. Autor propojuje filosofickou perspektivu se současnými poznatky na poli psychologie a výzkumu chování zvířat.

Milovníci přírody dostávají do rukou překrásnou knížku, výjimečnou především v tom, že se zvířat nezastává z důvodů humanistických, ale spirituálních. Není sentimentální, a přesto je plná lásky a soucitu.

Dvanásť dopisov sv. Jeronýma, cirkevného autora žijúceho v 4. storočí, tvorcu legendárneho prekladu biblie.

Filoponos ničil piliere Aristotelovej kozmológie a fyziky. Poprel večnosť pohybu a času, teda večnosť sveta.

Předložený soubor esejů – první kniha v češtině věnovaná irskému filosofovi – má za cíl představit čtenáři rozsah Berkeleyho filosofického díla. Najdeme zde články, jež se zabývají kritikou aristotelského pojetí vnímání, jeho interpretací jazyka fyziky, teorií jazykového významu, jeho koncepcí „common sense“, jeho představou já jakožto aktivní síly, ale také jeho teorií poslušnosti v politické oblasti

Klademe-li úporně důraz na „racionálnost“, končíváme často v „iracionalitě“ a naopak. Jedno nemůže zdravě růst bez druhého. Rozum a city nestojí proti sobě, ale vzájemně se potřebují, jen tak je možné poznávat integrálně (plně, celistvě). Český jezuita, kardinál Tomáš Špidlík se v samém závěru svého života důsledky roztříštěnosti celku života na fragmenty důkladně zaobíral. Bystře a kompetentně nás

Soubor článků k vývoji této teorie ve Fichtových spisech (D. Henrich, J.-P. Mittmann, U. Pothast, J. Stolzenberg, H.-P. Falk, E. Dũsingová, J. G. Fichte). Sestavili a předmluvu napsali J. Karásek a J. Chotaš.