Reedicí studie vydané v roce 1961 se naplňuje dlouhodobá snaha dát druhý život pracím významného českého filosofa Milana Machovce (19252003), které formovaly čtenáře v šedesátých letech 20. století. Machovec své tehdejší knihy o Františku Palackém a Josefu Dobrovském později označoval za masarykovské. Jejich napsání mu totiž bylo zároveň cestou, jak se pomalu přiblížit k Masarykovu myšlení a nastolovat

Cieľom učebného textu je uviesť čitateľa do základných problémov filozofie náboženstva. Práca je určená študentom filozofie, ale môže slúžiť aj ostatným záujemcom o humanitné vedy.

Written after Nietzsche had ended his friendship with Richard Wagner and had been forced to leave academic life through ill health, Human, All Too Human (1878) can be read as a monument to his personal crisis. It also marks the point when he matured as a philosopher, rejecting the German romanticism espoused by Wagner and Schopenhauer and instead returning to sources in the French Enlightenment. Here

Francúzsku filozofku, mystičku, odborársku aktivistku Simone Weilovú (1909-1943), ktorej celým dielom preniká túžba po „poznaní celou dušou“, označil Albert Camus za „jediného veľkého ducha našej doby“. Filozofia podľa nej „nenapreduje, nevyvíja sa“, to, čo je v nej najpodstatnejšie, je jednota a totožnosť skutočnej múdrosti naprieč časom, čiže dotyk s večnosťou. Preto Weilová môže odmietnuť konceptuálne

Přítomná kniha není jen volnou sbírkou duchovních úvah, nýbrž postupným uvedením do meditace a kontemplativního způsobu života. Mezi naše témata patří zacházení s tělem, meditační ztišení těla i duše.

Sborník Sémiotika a ideologie je vyústěním stejnojmenné studentské konference konané v roce 2020 při Katedře elektronické kultury a sémiotiky na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Jednotlivé příspěvky vznikly jako reakce na následující otázky: Jakým způsobem jsme schopni vztahovat se k natolik širokému pojmu, jaký představuje právě ideologie?

Tradiční kultury znají cvičení, která člověku vštěpují kázeň. Rovněž moderní autoři, Hegel, Nietzsche nebo Kierkegaard, ještě věnovali zvláštní péči vlastnímu úsilí o duchovnost, byť mimo náboženské rámce.

Jazyk není jen nástrojem kódování a sdělování informací, ani prostředkem přenášení myšlenek od jednotlivce k jednotlivci. Podílí se na jejich formování a jako podstatně společenská instituce pomáhá každému z nás porozumět vlastní orientaci na pozadí hodnotového horizontu, jenž dohromady skládá dlouhodobá síť společenských vztahů.

Dlouhý esej z pera předního současného filozofa reflektuje tzv. covidovou krizi, již nazývá První světový strach. Ohrožuje nás – základy evropské civilizace – více nemoc, nebo to, jak na ni reagujeme?

Kniha prináša šesť kapitol, ktoré vychádzajú z fenomenológie Edmunda Husserla a filozofickej antropológie Helmutha Plessnera. Ako sa človek vyjadruje vo výraze?

Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický.

Epikurovo filozofické učenie bolo veľmi obľúbené už počas jeho života a filozof s ním mal úspech medzi vzdelanými vrstvami Grékov i Rimanov. Pre mnohých jeho žiakov, epikurovcov, sa stalo východiskom poznania.

Osm příspěvků zařazených do knihy Po cestách kritického myšlení je provázáno vztahem k dílu Otakara A. Fundy.

Dvojjazyčná ročenka je médiem věnovaným odbornému bádání a diskusím o dějinách a současnosti kritického sociálního myšlení ve střední a východní Evropě, jakož i o „postkomunistické“ situaci v dalších částech světa, které ovlivnil pád vlád komunistických stran. Vychází druhý ročník s texty N. Pepperellové o Lukácsovi, D. Swaina o rawlsovských teoriích spravedlnosti, P. Steinera o Havlovi, N. Nesbitta

Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince. Nejprve – v Rozpravě o původu nerovnosti – jde o hodnotu druhého v teorii intersubjektivity, jejímž je Rousseau možná prvním představitelem, později – zejména ve spise O společenské

State k filozofickej problematike umenia. Štvrtý zväzok zobraných spisov Jana Patočku.

Publikace představuje důležité filosofy s jejich vlastními texty, kterénebyly dosud u nás publikovány. Jsou zde připojeny medailónky a výklad jejich díla.

Autoři si kladou otázku, zda je možné vytvořit teorii snu, která by na jedné straně nepodřizovala sen smyslu a logice bdělého světa a na druhé straně se na něj nedívala jen jako na pouhý nesmyslný chaos. Kniha spíše než celistvou teorii snu přináší příběh o rození myšlenek v korespondenčním rozhovoru.

Arthur Coleman Danto (1924–2013) patřil k nejvýznamnějším postavám analytické filozofie umění 20. století. Jeho texty o ontologii a historické podmíněnosti umění měly nesporný vliv na to, jak o soudobém umění uvažujeme.

A magyar irodalomtudomány évszázados adósságát törlesztik a fordítók és a Kalligram Kiadó, amikor Ciceró összes retorikaelméleti műveit magyar nyelven hozzáférhetővé teszik. Cicero hét retorikaelméleti munkájából négy magyarul még könyvformában sohasem jelent meg, pedig e négy között van Cicero két legfontosabb és az európai kultúrára legnagyobb hatást gyakorló műve: \"A feltalálásról\" és \"A szónokról\".