Kdy se v tuzemsku meč poprvé objevuje? S jakým sociálním prostředím je meč spojen?

Pradávná minulost nám zanechala stopy v podobě fosilních záznamů, které odhalují, k jakým změnám v historii Země opakovaně docházelo. Thomas Halliday využil nejmodernější vědecké poznatky k jejich rozluštění.

Filozof, teoretik historických věd a disident Zdeněk Vašíček (1933–2011) přirovnal archeologickou syntézu k obrazu: „Zatímco [historický] příběh je diachronní, vždy ho tvoří nějaká posloupnost událostí, obrazu odpovídá situace, a ta je dána synchronií, tj. paralelitou předmětů, událostí a jejich vztahů (…). Aby nám byl při rozhodování co platný, musí splňovat jisté základní požadavky: musí být zaměřen

Sborník s bohatým fotografickým doprovodem je věnován památce profesora Břetislava Vachaly (1952-2020), dlouholetého pracovníka Českého egyptologického ústavu FF UK, zkušeného a světově uznávaného vědce a nadšeného popularizátora egyptologického bádání. Texty přibližují širší čtenářské veřejnosti poslední výsledky výzkumu v oboru egyptologie a egyptské archeologie.

Kniha je výsledkem mnohaletého výzkumu archeologů z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v prostoru Severovýchodního předhradí Pohanska u Břeclavi. Publikace přibližuje odborné veřejnosti sídlištní strukturu Severovýchodního předhradí, nálezový fond i první interpretace archeologických pramenů získaných terénními výzkumy v letech 2008–2016.

Väčšina z nás nemá vycvičený zrak archeológa, ktorý pri zbežnom pohľade na schátralé zvyšky obvodových murív vidí veľkolepé stavby, ľudí odetých v dobových odevoch a život dávnych čias. Publikácia Rímske pamiatky na strednom Dunaji od Vindobony po Aquincum vďaka množstvu počítačových vizualizácií, ilustrácií a mapiek akoby čitateľovi nasadila okuliare, cez ktoré uvidí tento úžasný dávny svet, z ktorého

Úvod do archeologie z pera historika starověkých dějiny a archeologa prof. Erika Clinea nabízí čtenáři vedle známých příběhů, jako například Schliemanova odkrývání Troje či objevení Tutanchamonovy hrobky v Egyptě, přehled zásadních archeologických objevů posledních desetiletí, od objevení pozůstatků předchůdců člověka v Africe z doby před více než třemi miliony lety po objev válečníků terakotové armády

Kamenné kruhy evokují zaniklý svět druidských astronomů. Pro archeology i amatérské nadšence je účel těchto staveb už dlouho předmětem dohadů.

Jaká je hodnota krajiny? Jaké svědectví o středověké společnosti přináší archeologie?

Kniha vychází k výročí 100 let české egyptologie. Český vědecký tým patří mezi ty nejrespektovanější v zemi faraonů.

Archeologická expedice Českého (dříve Československého) egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze působí v Egyptě od počátku 60. let minulého století. Pracovala a pracuje na více místech, hlavní výzkumná činnost se však soustřeďuje na Abúsír – pohřebiště s hrobkami králů 5. dynastie (ca 2435–2306 př.

Počas obdobia helenizmu sa významné zmeny v politickej, hospodárskej, spoločenskej a sociálnej situácii bezprostredne dotkli aj úžitkového umenia, vrátane hrnčiarskej výroby. Nenáročná technika, postupné zjednodušovanie používaných výzdobných prvkov a narastajúca štandardizácia v rámci umeleckej koiné umožnili na relatívne veľkom priestore rýchle šírenie spôsobu zhotovovania dekóru a „módnych“ tre

Další svazek řady Epigraphica et Sepulcralia s koncepcí periodického fóra epigrafických a sepulkrálních studií a s úkolem mapovat současný stav bádání obou v reálné praxi úzce souvisejících disciplín – sepulkrálního bádání a středověké a novověké epigrafiky. Aktuální svazek obsahuje studie a materiálové příspěvky českých a polských badatelů přednesené na 14. zasedání k problematice sepulkrálních památek

Publikace přináší u nás dosud nejkomplexněji pojatý pokus o syntézu širokého spektra témat v oblasti dálkového archeologického průzkumu lidských sídel a krajiny v minulosti. Sleduje vývoj a soudobé trendy tohoto oboru v Evropě a v přilehlých oblastech, které měly pro jeho vznik a rozvoj zásadní význam (Blízký východ, severní Afrika) a o jejichž poznávání se v rozhodující míře přičinili evropští ba

Publikace navazuje na předchozí autorovy knihy o evoluci člověka a počátcích umění. Předmětem zkoumání je tentokrát každodenní život našich předků, příkladem naše nejslavnější paleoantropologická a paleolitická lokalita (či soubor lokalit) v okolí Dolních Věstonic v období před 30 tisíci lety, kdy moravský koridor plnil úlohu evropské komunikační osy.

Ťažisko predkladanej práce „Bukovohorská kultúra na Slovensku vo svetle nálezov zo Šarišských Michalian a Zemplínskych Kopčian“ pozostáva z vyhodnotenia nespracovaného, resp. čiastočne spracovaného archeologického materiálu z výskumu v Šarišských Michaľanoch, polohy Fedelemka, ktorý po kvalitatívnej a kvantitatívnej stránke patrí k najlepšie preskúmaným lokalitám bukovohorskej kultúry vôbec. Podrobná

Dvojice autorů, mladých, ale už zkušených egyptologů, kteří se účastnili řady našich archeologických kampaní, přináší čtivou formou popis nejvýznamnějších staroegyptských památek a lokalit, provázený názornými pérovými kresbami i fotografiemi, Knihu přivítají nejen zájemci o dějiny, architekturu a výtvarné umění, ale dobře poslouží i všem návštěvníkům této exotické země.

Nové vydání Příručky amatérského archeologa po deseti letech bohatě rozšiřuje vydání první, které vyplnilo mezeru na českém knižním trhu. Publikace je určena všem příznivcům archeologie, a to bez rozdílu hloubky jejich zájmu.

Autor, renomovaný archeolog a vynikající popularizátor, zpracoval téma vztahu české literatury a spisovatelů k naší dávné minulosti a archeologii. Vedle známých a očekávaných jmen (Jirásek, Štorch) se tu objevuje mnoho dalších, ať již pozapomenutých, nebo s tímto žánrem většinou nespojovaných (Tyl, Podlipská aj.). Čtivě napsané vyprávění tak zaujme nejen zájemce o historii a archeologii, ale i o literaturu

Publikace uceleně představuje pohřbívání a zádušní představy egyptské civilizace v proměnách času – od samotných počátků jejich vývoje, přes hlavní období faraonské historie (Stará, Střední a Nová říše, Pozdní doba, řecko-římské období) po vyústění v pohřebních praktikách arabských dobyvatelů Egypta. Jednotliví autoři zmiňují nejen hrobky králů a královen, ale i nejvýznamnější pohřebiště vysoce postavených