Najnovším prírastkom edície Kultúrne Krásy Slovenska je kniha Archeologické pamiatky. Tie patria k najstarším svedectvám života našich predkov.

Kniežacia hrobka v Poprade patrí medzi najväčšie slovenské archeologické objavy. Archeológovia Tereza Štolcová a Karol Pieta (AÚ SAV), ktorí sa dlhodobo venujú tomuto objavu, napísali odborno-popularizačnú knihu o tejto germánskej lokalite (Knieža z Popradu a jeho hrobka). Výskum hrobky začal pred 17 rokmi a jej veľké časti boli doslovne skúmané pod mikroskopom.

Publikace shrnuje výsledky mezioborového výzkumu vybraných válečných lokalit prusko-rakouské války roku 1866 v prostoru východních Čech, které byly zkoumány metodami archeologického výzkumu nedestruktivní i destruktivní povahy. Pro interpretaci získaných poznatků ale bylo nutné ve velké míře přistoupit k interdisciplinaritě, čímž se rozumí i současné vyhodnocení konkrétních historických pramenů a literatury,

Kniha je výsledkem mnohaletého výzkumu archeologů z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v prostoru Severovýchodního předhradí Pohanska u Břeclavi. Publikace přibližuje odborné veřejnosti sídlištní strukturu Severovýchodního předhradí, nálezový fond i první interpretace archeologických pramenů získaných terénními výzkumy v letech 2008–2016.

Kniha je výsledkem mnohaletého výzkumu archeologů z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v prostoru Severovýchodního předhradí Pohanska u Břeclavi. Publikace přibližuje odborné veřejnosti sídlištní strukturu Severovýchodního předhradí, nálezový fond i první interpretace archeologických pramenů získaných terénními výzkumy v letech 2008–2016.

Väčšina z nás nemá vycvičený zrak archeológa, ktorý pri zbežnom pohľade na schátralé zvyšky obvodových murív vidí veľkolepé stavby, ľudí odetých v dobových odevoch a život dávnych čias. Publikácia Rímske pamiatky na strednom Dunaji od Vindobony po Aquincum vďaka množstvu počítačových vizualizácií, ilustrácií a mapiek akoby čitateľovi nasadila okuliare, cez ktoré uvidí tento úžasný dávny svet, z ktorého

Sborník 16. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze 25. -27. října 2017.

Josef Antonín Jíra (1868–1930) náleží k nejvýznamnějším postavám pražské archeologie. Soukromá archeologická sbírka, kterou vytvářel od devadesátých let 19. století, patřila ve své době k nejpozoruhodnějším v celých Čechách.

Jaká je hodnota krajiny? Jaké svědectví o středověké společnosti přináší archeologie?

Kniha vychází k výročí 100 let české egyptologie. Český vědecký tým patří mezi ty nejrespektovanější v zemi faraonů.

Tato kniha představuje výsledky práce česko-uzbecké archeologické expedice na lokalitě Džandavláttepa jižním Uzbekistánu. Tato spolupráce vznikla jako společný projekt Archeologického ústavu Akademie věd Uzbekistánu v Samarkandu a Ústavu pro klasickou archeologii FF Univerzity Karlovy v Praze v roce 2001.

Je velkým problémem sbírek archeologické či historické povahy, nejenom mincí, pokud nejsou publikační formou prezentovány odborné veřejnosti. Prezentovat skupinu mincí zveřejněných v tomto katalogu znamená nejen je chránit jako veřejný majetek jedné konkrétní univerzity, ale dát je k dispozici celé vědecké společnosti a tím umožnit pokrok v oblasti historických a numismatických studií.

Svazek Eudaimón předkládá široké odborné čtenářské obci soubor příspěvků z mezinárodní konference \"Contacts, Migrations and Climate Change\" uspořádané v květnu 2015 u příležitosti životního jubilea prof. Jana Bouzka.

Další svazek řady Epigraphica et Sepulcralia s koncepcí periodického fóra epigrafických a sepulkrálních studií a s úkolem mapovat současný stav bádání obou v reálné praxi úzce souvisejících disciplín – sepulkrálního bádání a středověké a novověké epigrafiky. Aktuální svazek obsahuje studie a materiálové příspěvky českých a polských badatelů přednesené na 14. zasedání k problematice sepulkrálních památek

Vývoj života na Zemi nebyl pouhým sledem předurčených dějů a událostí. Život se v rozporu s některými názory nevyvíjel přímočaře a nesměřoval ke stále větší složitosti a dokonalosti.

Kniha o druhém kostelním pohřebišti na severovýchodním předhradí hradiska Břeclav – Pohansko je završením pětiletého badatelského úsilí týmu vedeného prof. Jiřím Macháčkem z Masarykovy univerzity.

Publikace přináší u nás dosud nejkomplexněji pojatý pokus o syntézu širokého spektra témat v oblasti dálkového archeologického průzkumu lidských sídel a krajiny v minulosti. Sleduje vývoj a soudobé trendy tohoto oboru v Evropě a v přilehlých oblastech, které měly pro jeho vznik a rozvoj zásadní význam (Blízký východ, severní Afrika) a o jejichž poznávání se v rozhodující míře přičinili evropští ba

Publikace se zaměřuje na rozpoznání a definování klíčových konstrukčních prvků a definici konstrukčního typu hradby, systému výstavby, na důvody, které vedly k výstavbě opevnění na místech na nichž je registrována a řešení její chronologie.

Archeometrie - samostatná vědní disciplína zkoumá archeologické nálezy či umělecká díla minulosti, každodenní život dávných populací i vývoj životního prostředí nejmodernějšími metodami přírodních a technických věd: fyziky, chemie, biologie, biochemie, metalurgie, geologie a mnoha dalších, a tak významným způsobem přispívá do pestré mozaiky poznatků, které přinášejí běžné archeologické metody.

Autor, renomovaný archeolog a vynikající popularizátor, zpracoval téma vztahu české literatury a spisovatelů k naší dávné minulosti a archeologii. Vedle známých a očekávaných jmen (Jirásek, Štorch) se tu objevuje mnoho dalších, ať již pozapomenutých, nebo s tímto žánrem většinou nespojovaných (Tyl, Podlipská aj.). Čtivě napsané vyprávění tak zaujme nejen zájemce o historii a archeologii, ale i o literaturu