Vo svojej knihe sa autor pýta na príčiny ekologickej krízy a formuluje istý návod na chovanie v podobe noriem. Za dve najvyššie normy pokladá biocentrickú rovnosť a sebarealizáciu v širšom zmysle stotožnenia sa s ďalšími ľuďmi aj mimoľudským svetom.

Svet čelí ekologickým katastrofám – lesným požiarom v Kalifornii či topiacim sa ľadovcom v Arktíde a Antarktíde. Ľudia v niektorých krajinách si sneh už ani nepamätajú a iné sa stali pre horúčavu neobývateľnými.

Noam Chomsky, filozof, lingvista, společenský kritik a aktivista, a Robert Pollin v této knize mapují katastrofické důsledky nekontrolované změny klimatu a představují plán změny. Lidstvo musí přestat spalovat fosilní paliva a učinit tak způsobem, který zlepší životní úroveň obyvatel.

Satiš Kumár objasňuje Západu východní moudrost. V zásadě říká, že péče o životní prostředí (půda), snaha o osobní harmonii (duše) a prosazování lidských hodnot (společnost) představují tři nezbytné morální pilíře naší doby.

Otázka životného prostredia je súčasťou všetkých ekonomických a sociálnych riešení, ktoré hľadáme, navrhujeme. Problémy a rozpory týchto procesov sú predmetom tejto knihy.

Dve vizionárske eseje obsiahnuté v knihe: Ekológia a politika a Ekológia a sloboda, pochádzajú z pera francúzskeho filozofa, jednej z najvýraznejších postáv politickej ekológie ANDRÉHO GORZA. Napísal ich v 70. rokoch minulého storočia a ich ústrednou témou sú najhlbšie príčiny a dôsledky ekologickej krízy.

Jedna z nejvlivnějších knih dvacátého století, která odstartovala environmentální hnutí Přicházející krize životního prostředí se ohlásila nenápadně — tichem. Tam, kde se po tisíciletí ozývaly spousty ptačích hlasů, najednou neznělo nic.

Každý oblak, zmena teploty, kvapka dažďa, slnečný lúč či vánok prezrádza niečo o našom počasí. Po prečítaní tejto knihy budete schopní predpovedať počasie aj bez použitia smartfónu.

DAB rádio nefunguje. Notebook se nerozsvítí.

V našich šatnících se vedle kabátu a džín skrývá také environmentální katastrofa, vykořisťování i naděje na změnu. Co posnídat a co si obléct, ptá se ráno sám sebe téměř každý z nás.

Možná nejzrádnější stránka klimatické krize je její nenápadnost a zdánlivá pomalost. Roční období se střídají, moře zůstává na svém místě, někdy prší méně, někdy více.

Je vůbec možné žít bez odpadu? Ano je! Tedy skoro.

V srpnu 2018 se tehdy patnáctiletá Greta Thunberg rozhodla nejít do školy a začít před švédským parlamentem svou pravidelnou páteční stávku za klima, čímž zažehla jiskru globálního hnutí bojujícího s klimatickou krizí a inspirovala miliony studentů ke stávkám za planetu. Později obdržela prestižní Prix Liberté či nominaci na Nobelovu cenu za mír.

Kniha je rozdelená do troch kapitol (Krajina ako pojem, interpretácia a klasifikácia krajiny, Prístupy k ochrane, tvorbe a manažmentu krajiny, Vybrané nástroje ochrany, tvorby a manažmentu krajiny), je vybavená literatúrou, poznámkami. Z obsahu vyberáme: Krajina ako predmet ochrany prírodného a kultúrnohistorickéhodedičstva (Vývoj a prístupy k ochrane prírody a krajiny, Ochrana kultúrnohistorického

Kniha profesora Univerzity Karlovy v Praze Bedřicha Moldana je druhým, rozšířeným a aktualizovaným vydáním úspěšné publikace, která za rok 2009 získala Cenu rektora Univerzity Karlovy za nejlepší monografii v oboru přírodních a lékařských věd. Základním konceptem knihy zůstává i nadále pojem antropocénu.

Vedeli ste, že priemerný Američan každý mesiac vyhodí do odpadkového koša potravinové zvyšky v hodnote 30 dolárov? Nastal čas zredukovať kuchynský odpad, ktorý vytvárame a ušetriť tak aj nemalé peniaze.

Monografie sociologa Nico Stehra a klimatologa Hanse von Storcha se zabývá otázkami přírodního podnebí v politickém, kulturním, ekonomickém a historickém kontextu. Vychází z přesvědčení, že podnebí není pouze přírodní daností, k níž se významným a přiměřeným způsobem vyjadřuje výhradně přírodověda: je rovněž kulturním a sociálním konstruktem.

V posledních dvou stoletích se lidé stali dominantní silou na této planetě. Vzhledem k jejich závislosti na globálním ekosystému a službách, které lidstvu poskytuje, by měli vědět, do jaké míry ovlivňují klíčové přírodní procesy.

Ondrej Hronec si veľa pamätá a tvrdí, že mnoho si pamätá i naša zem – pôda, voda, vzduch. Tieto „živly“ skúmal celý život ako vedec environmentalista.

Ze života dětí něco mizí. Potichu našlapující, neviděný, neslyšený lišák se skrývá venku, za okny pokojů, škol, aut.