Vo svojej knihe sa autor pýta na príčiny ekologickej krízy a formuluje istý návod na chovanie v podobe noriem. Za dve najvyššie normy pokladá biocentrickú rovnosť a sebarealizáciu v širšom zmysle stotožnenia sa s ďalšími ľuďmi aj mimoľudským svetom.

Svet čelí ekologickým katastrofám – lesným požiarom v Kalifornii či topiacim sa ľadovcom v Arktíde a Antarktíde. Ľudia v niektorých krajinách si sneh už ani nepamätajú a iné sa stali pre horúčavu neobývateľnými.

Jak mluvit o klimatické krizi s těmi, kdo se o ekologii nezajímají? Timothy Morton místo hory dat a sloganů nabízí filozofickou cestu na hranice lidského a nelidského světa.

Ochránce přírody a ekolog Michael Mehta Webster přináší poselství o existenci přirozeného efektu spásy, jímž příroda disponuje a jemuž člověk může v případě nutnosti tu a tam trochu pomoci, a poselství, podle něhož příroda není muzeem výtvarného umění. Taková představa je založena na zjevně mylném předpokladu, že se příroda nemění, pakliže do ní lidé nezasahují.

Sedmnáctý díl edice Klíč k soběstačnosti se věnuje nulté permakulturní zóně, tedy člověku a jeho společenství. Věnuje se jednomu z pilířů permakulturní etiky – péči o člověka.

Budoucnost prochází žaludkem. Snad žádnou tělesnou potřebu nepociťujeme tak naléhavě jako hlad a žízeň.

Kniha předkládá přehled problémů z oblastí výzkumu životního prostředí s ohledem na jejich aktuálnost a potenciální rizika, která do budoucna mohou daná témata skýtat. Zahrnuje kapitoly z oblasti dopadů a aspektů globálních změn, problémy týkající se nových typů znečištění životního prostředí a jejich expozice a rovněž témata týkající se změn v chování populace ve vztahu k přírodě a komunikace environmentálních

Zachránit planetu? Nejdřív je potřeba prozkoumat klima našich mozků.

V osemdesiatych rokoch nastala výnimočná situácia, keď politici, veľké priemyselné firmy a aktivisti začali spolupracovať na riešení klimatickej krízy. Strácame Zem je príbeh o tom, ako zlyhali.

V současnosti stojíme na rozcestí a čelíme palčivým problémům: Co se děje s naší planetou? Jak jí můžeme pomoci?

Kniha o tom, jak se ekologie vrací ke svým základům, o novém vztahu lidí a zvířat a také o tom, jak internet, k tomu může být velmi velmi užitečný (a jak se to celé děje). Ekologie se musí vrátit ke svým základům, ke konkrétnímu vztahu člověka a divokého zvířete. Pouze nová forma komunikace se zvířaty zase dokáže nadchnout lidi pro zvířata.

Dielo prináša viacero nových vedeckých poznatkov vo sfére výskumu historických štruktúr krajiny, pričom väčšina z nich vychádza z autentického vlastného terénneho výskumu. Po úvodných teoretických východiskách a metodológii práce sa autori zaoberajú historickými štruktúrami poľnohospodárskej krajiny v rôznych kontextoch.

Publikace ukazuje, že environmentální problémy mají nejen stránku čistě přírodovědnou, ale obsahují zpravidla i pohled technický, ekonomický a společenskovědní, přinášející otázky sociálně-právní, edukativní, etické apod. propojování těchto pohledů představuje největší výzvu a zároveň největší příležitost environmentálního výzkumu. Jednotlivé kapitoly přinášejí shrnutí hlavních směrů environmentálního

Slavná kniha Erazima Koháka představuje významný vklad do diskuse o ekologické etice. Začíná pohledem na vztah lidstva k ostatním obyvatelům země, „zvířatům“, ve vší jeho krutosti, něze a dvojznačnosti.

Zajímalo by vás, co by se stalo, kdyby ze dne na den z naší zeměkoule zmizeli lidé? Jak dlouho by zůstaly po lidech na naší Zemi stopy?

Kniha je obhajobou sluneční energie na základě realistických možností. Ukazuje, že přestavba energetického zásobování na obnovitelné zdroje je jedinečnou civilizační šancí lidstva.

Rozprávanie o štyroch obrancoch kaňonov amerického severozápadu bolo inšpirované vznikomsabotovania ako spôsobu boja niektorých ochranárov.

Ondrej Hronec si veľa pamätá a tvrdí, že mnoho si pamätá i naša zem – pôda, voda, vzduch. Tieto „živly“ skúmal celý život ako vedec environmentalista.

Tato kniha prináša ohromné veľkoformátové družicové snímky našej planéty, na nich veľmi dobre vidno čiastočné premeny nášho životného prostredia spôsobené ľudskou činnosťou.

Svet čelí ekologickým katastrofám – lesným požiarom v Kalifornii či topiacim sa ľadovcom v Arktíde a Antarktíde. Ľudia v niektorých krajinách si sneh už ani nepamätajú a iné sa stali pre horúčavu neobývateľnými.