Lustigův román Dita Saxová byl vydán roku 1963 v nakladatelství Československý spisovatel. V češtině a četných překladech pak vyšel ve světě ještě několikrát.

Autor pozoruje ze subjektivního hlediska vnější svět, se kterým není smířen a prozkoumává i svůj vnitřní svět až na hranice omezených možností poznání. Tématy knihy jsou dětství, mládí, manipulace společnosti s jedincem, hry moci, osamění, láska, smrt, nesmrtelnost a nedostatečnost jazyka k vyjádření skutečnosti.

Podtitul povídkové knihy „Jak přežít střední věk“ napovídá, že děj jednotlivých příběhů se bude točit okolo zádrhelů a škobrtanců s vážnými i méně vážnými důsledky, které se mohou dostavit, když nedobrovolně překročíme hranici dělící „mládí“ od „stáří“ a pokoušíme se srovnat s novou a definitivní životní perspektivou… Nutno dodat, že vzpomínky opět hýří humorem, nadsázkou a ironií. Hana Hrabáková dobře

Hlavní motiv Manových povídek je voda, která utváří ducha krajiny, skrývá před námi těla mlčenlivých ryb, a především k sobě přitahuje tajemnou silou řadu podivínských postav, někdy strašidelných, hrozivých, jindy v jejich tragické bezmocnosti blízkých a dojemných. Velká bílá tůň zavádí čtenáře ke skrytým místům Písecka, k rybníkům, strouhám a řekám, do nedávných i starých časů.

Pochmurná zimní krajina Novohradských hor na počátku 90. let. Ostnaté dráty zmizely a jednotky Rudé armády se chystají k odsunu.

Kniha Povídky z povětří vznikla zcela logicky. Sama se přihlásila a chtěla být napsána.

Slunečního světla ubývá. Bohové opustili zemi a ztemnělou krajinou se plíží běsové.

Snad každý člověk touží alespoň jednou prožít dobrodružství, vydat se do neznáma, čelit výzvám, překonávat překážky a poznat sám sebe. V tomto příběhu, který napsal sám život a vypráví ho jeden z přímých účastníků, zjistíte, jak se na přelomu tisíciletí žilo Čechům nelegálně pracujícím v USA.

Formou deníkových záznamů Jaromír Šlosar zachycuje přírodní krásy a život v průběhu čtyř ročních období v jeho milovaných Beskydech a Pobeskydí. Při líčení proměn krajiny v jednotlivých částech roku postihuje nejen jejich charakteristické rysy, ale i změny v chování rostlin a zvířat, jako vnímavý pozorovatel na svých toulkách přesvědčivě nalézá poezii krajiny, přírody i lidských příběhů, tedy to, co

Pilot, mladá manažerka, pravicoví extremisté, postarší úřednice, nezaměstnaný dělník či cestovatelka – všichni tito Češi jsou hrdiny leckde mrazivých povídek s tak trochu ostřejší pointami. Díky prokresleným postavám si budete jisti, že někde – možná ne až tak daleko od vás – žijí.

Poslední svazek Komentovaných spisů Bohumila Hrabala obsahuje texty z let 1988–1995, jež autor sám žánrově řadil do literární žurnalistiky, tedy žurnalistiky s literárními ambicemi (tzv. Dopisy Dubence). Titul Pojízdná zpovědnice vychází z původního autorova záměru napsat sérii povídek spojených volně cestami autobusem na trase Praha – Kersko.

Zkušená autorka se v novém příběhu o rodině politického vězně vyrovnává částečně i s vlastní zkušeností. Klade si v ní otázku po možnostech „svobody na svobodě“ ve státem diktovaném životě.

Loutky i dělníci boží (poprvé 1916) jsou jediným románovým dílem Františka Xavera Šaldy (1867–1937), přední osobnosti české literární, divadelní a výtvarné kritiky sklonku devatenáctého a první poloviny dvacátého století. Román je významným Šaldovým pokusem o překonání modelu tradičního románu a svou strukturou je do značné míry prózou experimentální: pokouší se o psychologickou motivaci jednání postav,

Vyslanci Brna – Paradoxní povaha vzdoru je chronotop. Čtenář putuje s „prišelcem“, který hledá harmonii místa a času, odchází ze Slovenska, aby po několika kolizích a peripetiích na Moravě putoval dál západním směrem – k Praze.

Pod názvem Historická kniha mého srdce vychází originální soubor textů, jež jsou věnovány osobnostem historického řemesla, těm, kteří dlouhodobě inspirují naši současnost svým dílem. K vytvoření těchto esejů byli přizváni lidé z různých vědních oborů a českého kulturního života.

Legendární svazek dopisů, v nichž je zakódována celá autorčina duše. Ta z nich vychází jako bytost nadmíru citlivá a statečná.

Množstvo vtipných výrokov, básničiek a vyjadrení od známych českých osobností, všetko o zabíjačke.

Slávny román Milana Kunderu mal v Čechách a na Slovensku svoju premiéru v novembri 2006. Po prvýkrát vyšiel ve francúzskom preklade v roku 1984 v Paríži vo vydavateľstve Gallimard, a rok po tom aj v čestine v Kanade v exilovom vydavateľstve manželov Škvoreckých Sixty-Eight Publishers.

Do Prahy neustále prúdia turisti zvedaví na Kafkovo mesto temných uličiek, ktoré tak dobre vystihujú existenciálnu tieseň. Ale tak ako Praha nemá len tiesnivú podobu, tak aj Franz Kafka nie je len ikonou neurotika a neduživca.

Súbor textov esejisticko-kritickej tvorby Jana Suka z rokov 1996 až 2004.