V románu Děda nabízí Jan Novák další příběh spojený s vlastní rodinou; jak naznačuje lapidární název, vyprávění se tentokrát točí kolem autorova dědečka, středočeského zemědělce, jehož semlely dějiny i zvůle komunistické moci a jenž svého vnuka fascinuje i děsí zároveň. Kniha je vystavěna s typicky novákovským švihem: sled krátkých, ostře vypointovaných kapitol postupně skládá působivý obraz „dědy

Byť to může znít sebepodivněji, to jediné, co může momentálně dát Evě Petry Soukupové pocit svobody, jsou smažená kuřecí křidélka – alespoň to si myslí její nejlepší kamarádka Renata. V případě Karla, hlavního hrdiny povídky Petry Dvořákové, je situace mnohem jednoznačnější.

Současný přední znalec Haškova života a díla Sergej Solouch přichází ke čtenářům s knihou, která vznikla šťastným spojením různorodých literárních žánrů. Základem je mozaika soukromých, dosud nepublikovaných nebo málo známých dopisů Jaroslava Haška a Jarmily Mayerové.

Svět Hrbáčových povídek je nejen podivuhodný, je podivný a taktéž plný podivínů. Chvílemi vypadá, že je opravdu dvojitým odrazem na naší sítnici, jindy se ale obří pyramidy dávných Inků oproti němu jeví pouhými pupínky na praeputiu.

Všechno se zrychluje. Jen stromy zarputile trvají na tom, že porostou pomalu.

Katarzyně je něco přes čtyřicet a za celý život nevytáhla paty z rodného Polska. Teď však má pro svou firmu otevřít novou pobočku v Ostravě.

Veřejně známý intelektuál a spisovatel Adam Drechsler tuší, že brzy podlehne vážné nemoci, a vypraví se na svou poslední cestu přes oceán. V letadle se však seznámí s dívkou, která by snad jeho odcházení mohla dát ještě nový směr.

Divadelní román. Přepychové herečky a mrštní herci, amorci a moli... namazaný autor, žabomyší láska a veškerá mizérie.

Básník a prozaik Jáchym Topol se v uplynulých třech desetiletích uplatňoval též na poli žurnalistiky. Jako redaktor je spojen s časopisy Jednou nohou / Revolver Revue, Sport, Informační servis a Respekt, později se několik let podílel na chodu kulturní rubriky Lidových novin.

Po tragické smrti princezny Diany se ruší repríza rozverné historické revue s Helenkou Vondráčkovou a Heinrichem Himmlerem a na Kostce je vyhlášen smutek. V zámecké kapli vzniká pietní místo s kondolenční knihou a z oken visí černé prapory.

Parta chlapů se pravidelně schází ve staré sauně za městem. Potí svoje těla i duše.

V den oslav letního slunovratu, kdy se v jarlově paláci v hlavním městě koná velkolepá hostina, připlouvají k břehům ostrova Hällristingaru nájezdníci a bez výraznějšího odporu rychle postupují do vnitrozemí. Tak začíná vzpoura, která dosud neměla obdoby.

Příběh, zabírající v přítomnosti tři dni, je líčen v až banálně běžných kulisách dnešní západní civilizace velmi přehledně, takže jej může čtenář sledovat krok za krokem, hodinu po hodině. I plánek paláců na korze podél zátoky si lze při četbě nakreslit.

Tři nové příběhy zasadil Petr Šabach do města v americkém státě Massachusetts, které dobře zná, protože zde žije jeho syn a vnoučata. V atmosféře Halloweenu a Vánoc prožívá svá drobná dobrodružství dvojka sehraných kluků, vypravěč Damián a frajer Robinson, kteří stihnou pohřbít mravence i prožít první milostná vzplanutí.

Studie hluboce filozofická, ale ironicky humorně laděná se věnuje všudypřítomnému fenoménu v dějinách lidstva - padoušství. Padouši byli, jsou a budou - v totalitách i demokracii.

Spoveď prostitútky, ktorá bilancuje svoj život. S humorom spomína na roky strávené vykonávaním tohoto remesla.

Autor sa vo svojom osobitom a experimentálnom diele pokúša nadviazať na svoj predchádzajúci román Přítel žehu. Podobne aj v tomto románe je hlavnou líniou príbehu nepodarený pokus o napísanie milostného príbehu...

Satira s poťouchlým humorem, absurdními scénami a nikdy nekončícími půtkami. Přitom hrdina knihy, starosta obce František Flandík, po ničem jiném netouží víc, nežli po lásce bližních…

Druhý román Libuše Burger nás zavádí do života odlišných společenských vrstev současné Británie. Na jedné straně stojí zdánlivě znuděný milionář, na straně druhé tři mladí zadlužení zoufalci z okraje společnosti, kteří uvažují o tom, že by skoncovali se svým zbytečným životem.

Kniha je už šiestym príbehom o kňažnej Lomnickej, majiteľke kaderníckeho salónu v Toronte, ktorá nielenže priťahuje zločin ako taký, ale v jeho súvislosti aj inšpektora Kanadskej jazdnej polície Harolda Sinclaira.