Monografie sleduje proměny kněžské identity v moderní éře. Autorský kolektiv si nepostavil cíl rozšířit debatu o problematice identit o další závažný metodologicky orientovaný text, ale zaměřil se na otázku, jak sociologickou, psychologickou či filosofickou kategorii identity naplnit pevně založeným pramenným výzkumem. Publikaci tvoří biografie třinácti různě postavených kněží, kteří náleželi do několika

Výpravná obrazová publikace zachycující činnost velkých českých firem, které zaznamenaly největší rozkvět v době od poloviny 19. do poloviny 20. století. - Dům U Města Paříže - St. Bartoš, klobouky - Mořské lázně Kupari - Křídy Staffen - Schicht, mýdla tuky - Koramo - Vinařská společnost Société Vinicole - Likérka Vantoch - Hořický klenot - Stavební firma Nekvasil

V 50 statiach sa autor knihy vyrovnáva so súdobými snahami opäť prepisovať našu národnú minulosť, či skresľovať dejiny Slovenska a Slovákov. Kriticky reaguje na spoločenský vývoj, podriaďovanie sa a prispôsobovanie vládnucim politickým garnitúram a elitám. Osobná skúsenosť autora ako podpredsedu SAV či ministra školstva ho vedie ku kritike vytláčania vzdelanosti, vedy a kultúry na druhú koľaj. Uvažuje

Stalinský plán přetvoření přírody, který byl v SSSR spuštěn na podzim roku 1948, zásadně ovlivnil také československý přístup k poválečné obnově a přestavbě přírody a životního prostředí. Publikace popisuje hlavní rysy tohoto ambiciózního plánu, jehož provedením byli v ČSR pověřeni Rudolf Slánský a Josef Smrkovský. Sleduje proces jeho implementace, institucionální zakotvení i nakládání s přírodními

Jan Pauer rekonstruuje ve své práci průběh událostí, které vedly k invazi vojsk států Varšavské smlouvy do Československa v srpnu roku 1968 a následně k první etapě nástupu normalizace v Československu. Na základě své spolupráce s bývalou československou vládní historickou komisí pro přezkoumání událostí roku 1968 v Československu měl k dispozici nejen materiály pocházející z archivů bývalého Československa,

Kniha se zabývá dějinami českého a československého ministerstva zemědělství v letech 1938–1989. Nabízí nový pohled na činnost a působení úřadu v době druhé republiky, nacistické okupace a třetí republiky a přináší první zpracování dějin ministerstva v období komunistické diktatury.

Jaké mýty šíří západní novináři a historici o středoevropském odporu vůči komunistickému státu? Jak se na disent dívá americký historik J. Bolton?

První svazek nové řady přináší edici souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky. Vychází primárně z fondu Politické zprávy — Vatikán, uloženého v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze, a obsahuje čtyři desítky přepsaných, komentovaných a kontextualizovaných dokumentů z období let 1920 až 1922.

V bratislavskej Astórii na jeseň roku 1942 napísal Ján Kostra slávnu skladbu Ave Eva, Milo Urban svoj román Živý bič, U Michala Rudo Sloboda rozdával svoj Rozum, Mitana tam dostal riadne po papuli. Básnici, spisovatelia, novinári, mladé redaktorky miestnych vydavateľstiev a ďalší spolustolovníci bohémy sa presúvali medzi Metropolkou, Luxorkou a Grandkou, Astorkou či Štefánkou, od rána vysedávali v

Ojedinělá publikace v luxusním provedení (320 stran, křídový papír, stránky 255x300 mm) obsahuje barevná vyobrazení ve skutečné velikosti veškerých státních edicí papírových peněz platných na našem území až do roku 1918. Mnoho ukázek nouzových peněz, padělků, obléhacích peněz, vojenských emisí apod.

První díl souboru kratších textů Petra Pitharta přibližuje třicetileté období šedesátých až osmdesátých let 20. století. Po ukázkách z mladických básnických pokusů shrnuje autorovu polemickou publicistiku v Literárních listech roku 1968, samizdatové texty a záznamy debat v disentu, stati z exilových periodik i „zprávu o stavu společnosti“ z října 1989, která předpověděla to, co si z minulosti poneseme

Publikácia Fotomosty prepája historickú Žilinu so súčasnou tvárou mesta. Staré pohľadnice sú vkladané do súčasných fotografií.

Autentické a napínavé spomienky katolíckeho kňaza Františka Revesa zo začiatku 50. rokov 20. storočia, z čias komunistickej totality a prenasledovania. Reves spolupracoval s bl.

U příležitosti 450. výročí Vědecké knihovny v Olomouci byly vydány zcela nově zpracované dějiny knihovny. Přibližují osudy instituce od příchodu členů jezuitského řádu v roce 1566 až do dnešních dnů.

Druhý svazek projektu Dějiny města Plzně, který je zaměřen především na 19. století, je opět kolektivní monografií, na níž se podílelo 19 autorů tentokrát zejména z plzeňských paměťových institucí. Publikace však přesahuje dolní i horní časový mezník 19. století.

Monografia prináša odpovede na viacero z dodnes nezodpovedaných otázok z oblastí formovania moderného slovenského národa a aktivít slovenského národného hnutia. Ponúka tiež niekoľko nových a pozoruhodných interpretácií slovenských dejín 19. storočia.

Dvojica autorov - novinárov sa vydala po stopách historických návštevníkov Bratislavy, ktorí svojou osobnosťou vniesli pečať do stáročnej bohatej histórie hlavného mesta Slovenska.

Autor sa snaží objaviť prvky, ktoré poetizujú text historika, a zároveň ponúknuť nástroje k jeho analýze. Pozoruje, ako historici využívali obrazné pomenovania a rétorické figúry, charakterizuje ich štýl, definuje kompozičné rady a postupy.

Úvodní studii předchází přehled písemných a tištěných pramenů a literatury k aktu spojení v r. 1784. Vlastní studie hodnotí vývoj pražských měst v předjosefínském období, stručně popisuje charakter doby a plány Josefa II., přibližuje časově předcházející reformu vídeňského magistrátu, podává profil josefínského úředníka a posléze rozebírá reorganizaci správy v Praze. Studii uzavírá popis dalšího obsahu

Kniha pojednává o případu nejproslulejšího českého policejního konfidenta, ale také politického radikála a spisovatele Karla Sabiny (1813–1877). Karel Kazbunda (1882–1982), který svoji práci zpracovával ve 30.– 60. letech 20. století, se v ní jako historik vyrovnával s realitou protektorátního a poúnorového konfidentství. Nedokončenou publikaci z Kazbundovy pozůstalosti editoval Martin Kučera.