Publikácia je súborom sond do dejín Slovenska a Slovákov s cieľom ukázať, ako kresťanstvo formovalo spoločnosť, národ a štát. Vo všeobecnej časti venovanej pôsobeniu kresťanstva na spoločnosť sa zaoberá pôvodom a charakterom štátu, oddeľovaním sakrálnej a profánnej sféry západnej spoločnosti, právami štátu, jeho duchovnou podstatou a etickým základom. Venuje sa aj o téme ľudských práv, mieru a konfliktu,

Vzpomínáte si na rok 1989, kdy se na podzim naše země začala probouzet z doby nesvobody? Možná jste tento rok prožívali jako malé děti, možná jej znáte jenom z vyprávění. Ale třeba jste se taky sami účastnili demonstrací nebo aspoň napjatě sledovali dění v televizi a cítili chvění v celé společnosti. Vydejme se znovu prožít tento rok a podívejme se na tehdejší události i očima jiných pamětníků. V mozaice

Severní oblasti Čech byly vždy důležitou obrannou hradbou našich zemí. Vysoké hory a husté lesy bránily vniku nepřítele a jen na několika místech tudy probíhaly obchodní a zemské stezky, strážené soustavou menších i větších hradů a hrádků, z nichž mnohé jsou dnes jen nepatrnými zříceninami. Několikrát tudy pronikla i přesto nepřátelská vojska, a to od raného středověku až po celkem nedávnou minulost.

Muzeum je i v pozdně moderním věku prominentním médiem historické komemorace a reprezentace. Nikdy v minulosti neexistovalo tolik muzeí jako dnes. Historická muzea moderní doby však neodrážejí bezprostředně státní politiku paměti, nýbrž sama vystupují jako aktér paměťového diskurzu. Politické a společenské zvraty přitom často vedou k přetváření muzeí a muzejních expozicí, ke zřizování nových a zavírání

Slovenský časopis historický 2/2021

Čeští vědci v exilu jsou fascinující příběhy třiceti českých vědců, kteříve 20. století za různých okolností odešli do zahraničí a tam se proslavili. Většina z nich utekla před komunistickým systémem, protože v něm nemohli svobodně rozvíjet svůj talent.

The title of the book may appear confused in content at first sight. The selected goldsmiths’ works always represent the starting point for wider considerations in the field of the art history of the specific micro-region.

Na území Slovenska sa v minulosti nachádzalo vyše 120 kúpeľných miest. Boli samozrejme rôzneho významu, veľkosti a zamerania, ale takmer všetky disponovali vhodným prírodným liečivým zdrojom a plnili svoj liečebný účel.

Tři režimy, příběh jedné ženy, případ jednoho advokáta. Jen výjimečná zběsilost dějinných zvratů 20. století byla způsobilá nastolit v průběhu jediného desetiletí takové podmínky, že jedna a tatáž causa byla posuzována a souzena v rámci tří funkčně diametrálně odlišných a ideologicky jinak zaměřených právních systémů.

Kniha História zadnými dverami je unikátny projekt, v ktorom sa viac ako päťdesiat slovenských historikov spojilo a prinieslo niekoľko desiatok príbehov, ktoré ukazujú, že dejiny nie sú len výpočtom rokov a faktov. Najväčšie historické osobnosti mali aj svoju veľmi ľudskú stránku a nie vždy sa všetko dialo na základe dôkladných kalkulácií či plánov.

Z třinácti milionů obyvatel Československa patřily v prvním dvacetiletí jeho existence více než 3 miliony k německé národnosti. Tito českoslovenští občané byli různého politického smýšlení, je však jisté, že mnoho z nich bylo ochotno za svůj stát a jeho demokratické principy položit i život.

Nadčasové zápisy výraznej osobnosti nášho hlavného mesta, bratislavského mestského archivára, Ovidia Fausta, prerozprával a doplnil Ivan Szabó. Kniha prináša ďalší kúsok histórie Bratislavy minulého storočia.

Kniha na základě důkladného pramenného výzkumu a studia dobového tisku a také domácí i zahraniční literatury přináší nové pohledy na mnohé aspekty a také některé aktéry zdánlivě tak dobře známých československo-jugoslávských vztahů. Snaží se ukázat, že problematika politických a diplomatických vztahů mezi Československou republikou a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců (později Královstvím Jugoslávie)

Kniha analyzuje roli vědy a postavení vědce v socialistické společnosti na příkladu dvou významných českých chemiků, Františka Šorma, bývalého předsedy ČSAV, a Otty Wichterleho, vynálezce kontaktních čoček. Oba vědci, špičkoví odborníci, byli nuceni v období studené války neustále vyjednávat se státními úřady, které se pokoušely omezit jejich kontakty se západní vědeckou komunitou kvůli tehdejší politické

Fenomén hlavného mesta prirodzene láka obyvateľov krajiny, aby sa tu usádzali. Nachádzajú tu viac pracovných príležitostí, možnosti uplatnenia, zvýšenia kvality života či zlepšenia sociálneho statusu.

U příležitosti 450. výročí Vědecké knihovny v Olomouci byly vydány zcela nově zpracované dějiny knihovny. Přibližují osudy instituce od příchodu členů jezuitského řádu v roce 1566 až do dnešních dnů.

Kniha o šľachtickom rode Mělnicka.

Kniha dává čtenářům možnost nahlédnout do životních příběhů osob, které se ve druhé polovině 19. století podílely na vzniku moderních politických elit na Moravě a které v řadě případů významně zasahovaly do politického života celé habsburské monarchie a později i Československa. Formou přehledných biografickýchportrétů zpracovaných ve více než 600 heslech zachycuje původ, rodinné zázemí, vzdělání,

Publikácia je výpoveďou širšieho kolektívu slovenských i zahraničných vedeckých pracovníkov-historikov, sociológov, politológov, ale aj priamych účastníkov dnes už historických udalostí spojených so vznikom samostatnej demokratickej Slovenskej republiky. Mapuje dlhú a zložitú cestu, ktorou naša krajina musela prejsť - od rôznych úskalí spojených s turbulentným 20. storočím cez studenú vojnu i pád východného