Esszéiben Aich Péter a lényeg igazát nem az egyoldalú megítélésben, hanem az egyensúlyban keresi, a körültekintő mérlegelésben. Módszere a kontinuitás, az evolúció szellemében fogant, ezért nem forradalmi fölfedezéseket eredményez, végkövetkeztetése mégis gyakran meglepő épp azáltal, hogy rámutat az elfelejtett vagy félreértett értékekre, vagy mert kellemetlen tényekkel szembesít: a szabadság elsősorban

Ve svém stěžejním díle si autor položil tradiční otázku po bytí zásadně novým způsobem. To jej přivedlo k přehodnocení dosavadní filosofické tradice. Výklad lidského bytí ve světě, k němuž v tomto díle dospěl, představuje přelom, jímž se filosofii otevřely nové, dodnes nevyčerpané možnosti.

Klasické dílo novověké filosofie vychází v novém překladu s paralelním latinským textem a poznámkami, obsahujícími mimo jiné hlavní odchylky francouzského autorizovaného překladu od původní latinské verze. Přeložili P. Glombíček a T. Marvan. Druhé vy dání Francouzský filosof absolvoval jezuitskou školu v La Fleche, poté vystudoval práva v Poitiers, načež v Holandsku vstoupil do vojska prince Oranžského,

A megvilágosodott bölcs túljut minden észlelésen, örömön és bánaton, s végül az örök Átman (Önvaló) - amit nem könnyű megpillantani - bölcsessége által, melyet Jóga-meditáció révén szerez, megvalósítja a szív titkos barlangjában rejtőzködő Brahmant. Katha-upanisád 2.12. A Filozófia fogalma a Philo, mint szeretet és Sophia, mint tudás görög szavak összevonásából keletkezett. Így tehát a Filozófia eredeti

Revidované vydání Jungovy knihy z roku 1958. (První české vydání bylo součástí díla Tajemno na obzoru, které vyšlo v Brně v roce 1999.) Jung se v knize zabývá celosvětovým fenoménem UFO, když v jednotlivých kapitolách cílí na psychologické aspekty fenoménu a zkoumá 1) UFO jako vizionární pověst, 2) UFO ve snech, 3) UFO v malířství a 4) historii fenoménu UFO; v závěru se krátce věnuje také nepsychologickým

Štandartná a najrozšírenejšia príručka dejín ruského myslenia. Zhrňujúcim a vyzralo komunikatívnym spôsobom sa nám predstavujú jednotliví filozofovia v duchovných dejinách Ruska.

Nové pohledy společenských věd s ilustracemi Vladimíra Renčína. Knížka je určena studentům gymnázií jako učebnice i jako originální impulz k sebepoznání.

Metafyzika se po dlouhodobém kritickém odmítání opět dostává do popředí zájmu. Do této situace na rozcestí podává Schmidingerova kniha pomocnou ruku především tím, že se poctivě vyrovnává s dosavadní kritikou metafyziky, aby pak odpovědně naznačila její další možnosti, včetně jejich kulturního a civilizačního dopadu.

Ivan Dubský (*1926), významný představitel české filosofie 20. století, zemřel náhle 17. května 2023. Do poslední chvíle byl duševně naprosto svěží.

V knize Trvání a současnost, kterou dokončil v roce 1922, se Henri Bergson věnuje výhradně Einsteinově teorii relativity. Dospěl zde k závěru, že existuje pouze jediný skutečný čas a mnohé Einsteinovy časy jsou jen matematickými entitami.

Čtivá příručka vás seznámí se základy stoické filozofie a nabídne vám možnosti jejího praktického využití v každodenním životě. Kde najít radost?

Co je to performativní filosofie a jakými tématy se zabývá? Jak souvisí filosofické myšlení s divadelní tvorbou?

Kniha je pokusem o netradiční pohled na lidské prožívání v perspektivě „první osoby“. Je navržena specifická metoda, zvaná „introspekce plus“, při níž nedochází k separaci mezi subjektem introspekce a výzkumníkem, jak je běžné v současné kognitivní vědě. Introspektor zkoumá své vlastní mžikové prožitky, jako například spontánní mikrosny či letmé pohledy.

Pauliho studie Vliv archetypických představ na tvorbu přírodovědeckých teorií u Keplera se zabývá možnostmi i komplementarity duše a přírody v díle Johannese Keplera a Roberta Fludda. V širším ohledu pak zkoumá, jakým způsobem lze pojmout spojení poznání s náboženským prožitkem prostřednictvím symbolů, „jež obrazně vyjadřují emoční, citovou stránku prožitku a zároveň stojí v živém vztahu se souhrnem

Tématem knihy je Kantův morální zákon jako základní princip Kantovy praktické filosofie. Autoři obou textů, Konrad Cramer a Michael Wollf, probírají problematiku morálního zákona především ve vztahu ke Kantově Kritice praktckého rozumu, v níž byl zformulován jako \"základní zákon čistého praktického rozumu\".

Každý človek so svojím osobným životným príbehom vytvára – spolu s ostatnými ľuďmi – jedinečným spôsobom nepopierateľnú pravdu o dejinách sveta. Obraz o človeku, ktorý vystihuje jeho dôstojnosť a jedinečnosť, mu môže pomôcť úspešne zvládať aj neľahké medziľudské kontakty a pomáhať k prijímaniu seba samého i k láske k druhému človeku v jeho odlišnosti.

Zvedněme hlavu z proudu dní, kterým se necháváme nést, a rozhlédněme se – kam to vlastně máme namířeno? K úvahám potřebujeme klid, tak opusťme město přeplněné lidmi.

Kniha zprostředkovává českému čtenáři nejvýraznější esejistické texty poslední dekády věnované kulturním a filozofickým dilematům současné postmoderní společnosti. Jednotlivé texty předních polských filozofů, teologů a spisovatelů se zaměřují na témata jako krize hodnotového systému západní společnosti, role náboženství či hlavní myšlenkové proudy postmoderního světa.