Hans Jonas (1903-1993), německý židovský filosof, patří k nejvýznamnějším myslitelům 20. století. Byl žákem R. Bultmanna a M. Heideggera, studoval filosofii, teologii a dějiny umění. V roce 1933 emigroval, za druhé světové války se účastnil bojů v židovské brigádě britských sil, v roce 1948 v Izraeli ve válce za nezávislost. Později přednášel na univerzitách v Kanadě a v USA. Jeho nejvýznamnější dílo

The Japanese phenomenon that teaches us the simple yet profound lessons required to liberate our real selves and find lasting happiness. The Courage to be Disliked shows you how to unlock the power within yourself to become your best and truest self, change your future and find lasting happiness. Using the theories of Alfred Adler, one of the three giants of 19th century psychology alongside Freud

Kniha Perzekuce a umění psát, již mnozí znalci Straussovy filosofie považují za jeho vůbec nejdůležitější dílo, je souborem esejů, jež spojuje téma vztahu politiky a filosofického spisovatelství. Leo Strauss ukazuje na výkladu děl tří židovských myslitelů (Maimonides, ha-Levi, Spinoza), že vznik řady filosofických spisů, včetně těch náležejících do hlavního kánonu západní tradice, byl zásadně ovlivněn

A hatalom sokarcú jelensége áthatja életünket és történelmünket. Ám fogalmának pontos jelentését illetően mindmáig elméleti zűrzavar uralkodik. Han Hegellel, Nietzschével, Heideggerrel és Foucault-val párbeszédet folytatva tör utat működésének új megértése felé, és a hatalom és a szabadság közt feszülő ellentétet is új megvilágításba helyezi. A hatalom nem egyszerű oksági tényező, amelynek révén a

Čtyřsté výročí narození Jana Amose Komenského v roce 1992 bylo důstojně oslaveno nejen v naší zemi, odkud tento velký »Učitel národů« pocházel, ale i v celé Evropě a zejména v Holandsku, kde bylo vydáno mnoho jeho stěžejních děl a kde také zakončil svůj život. Dnes víme, že svými, moudrostí a láskou prodchnutými pedagogickými a výchovnými principy daleko předstihl svoji dobu.

Slavs and Tatars (Slované a Tataři) mají tu čest představit v Moravské galerii v Brně u příležitosti Bienále Brno 2012 projekt Khhhhhhh. Jde o přehodnocení pedagogiky, pokroku a modernosti přes perspektivu jediného fonému - kh.

Sedmá kniha je poslední souvisle dochovanou částí Stromat. Je věnována otázce zbožnosti a cíli křesťanského života.Křesťanský „gnostik“ podle Klementa není člověkem pověrčivým, avšak ani atheistou, je bytostí, která s láskou poznává Boží vůli a „sama sebe tvoří“ k Božímu obrazu.

Téma, ku ktorej sa Krishnamurti stále vracia, je sloboda človeka. Pod pojmom sloboda však nemá na mysli niečo, čo je možné si vydobyť alebo vlastniť, dokonca tvrdí, že slobodu nie je možné dosiahnuť ani vzburou, bojom alebo nejakým úsilím.

„Všichni chceme šťastně žít, o tom není pochyb,“ říká svatý Augustin. Co je však pravé štěstí a kde ho hledat?

V knize Le maître ignorant (1987) nabízí Jacques Ranciere, prostřednictvím biografie nevšedního lektora francouzské literatury v Lovani Josepha Jacotota, originální filosofickou reflexi, která se ani tak netýká filosofie výchovy, jako filosofie a politiky. To hlavní, co nás Rancierův Jacotot učí, je, že se vzděláním je tomu jako se svobodou: nedává se, ale bere.

Méně známá a do češtiny dosud nepřeložená kniha Martina Bubera vznikala v době druhé světové války. Autor v ní vychází z předpokladu hluboké společenské krize, které lze čelit pouze důsledným promýšlením kořenů naší civilizace.

Čtvrtý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Descarta k Leibnizovi se zabývá racionálními systémy filosofie v kontinentální Evropě v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě.

Rozsáhlá kniha je opus magnum hlavního představitele současné kritické teorie společnosti Axela Honnetha (1949). Na Goethově iniverzitě ve Frankfurtu nad Mohanem je Honneth od roku 2001 ředitelem Institutu pro sociální výzkum, kde původně vznikla kritická teorie Frankfurtské školy. Na stejné univerzitě je od roku 1996 také profesorem sociální filosofie, od roku 2011 působí rovněž na Kolumbijské univerzitě

Marocký profesor Muhammad ‘Ábid al-Džábirí (1935–2010) byl jedním z nejvýznamnějších arabských filosofů současnosti. Je autorem velmi významné Kritiky arabského rozumu, ve čtyřech svazcích (Rozvoj arabského rozumu, 1984; Struktura arabského rozumu, 1986; Arabský politický rozum, 1990; Arabský etický rozum, 2001). Ta je kritikou (ve smyslu analýzy) celé arabské vědecké kultury.

Tato kritická studie opírající se o spojení kritické epistemologie s existenciální ontologií připomíná jedinečný příběh české političky a feministky Milady Horákové. Na základě dobových dokumentů, mediálních prohlášení, ale i posledních slov, která dr.

Z čeho žije moderní sekulární stát a kde je možno hledat zdroj jeho legitimity? Nakolik lze říci, že náboženství patří ke kulturnímu podloží, z nějž tento stát, navzdory svému sekulárnímu charakteru, vyrůstá?

Studie anglosaských autorů (M. F. Burnyeat, H. Segvic, D. Sedley, J. M. Cooper aj.) k etickým tématům Platónových dialogů. Texty se zabývají problematikou intelektualistické pozice, Platónovou etikou ctností či maximou připodobnění se bohu.

Kolektivní monografie k Platónovu dialogu Alkibiadés I se zaměřuje především na téma pravosti dialogu a na vztah duše, těla a Já.

Práca si kladie za cieľ porozumieť tomu, čo znamená jednať. Nadväzuje na filozofické koncepcie, ktoré zdôrazňujú úzke spojenie ľudskej aktivity a situácie, v ktorej človek jedná.

Společným jmenovatelem jednotlivých příspěvků je přesvědčení sdílené jejich autory – mezi něž se řadí čelní představitelé domácí i mezinárodní filosofické scény (S. Rinofner-Kreidl, R. Rollinger, E. Kohák, I. Blecha, K. Novotný) –, že Husserlovo myšlení představuje i dnes, na začátku 21. století, významný inspirační zdroj a výzvu k seriózní filosofické konfrontaci. Vnějším podnětem, který dal vzniknout