Revue o literatuře a výtvarném umění. Z tohoto čísla: Na obálce tohoto čísla je tvář Vladimíra Boudníka (17. 3. 1924 – 5. 12. 1968), jednoho z nejpodnětnějších českých umělců.

Revue o literatuře a výtvarném umění. Filip Topol, 10 let od smrti.

Revue o literatuře a výtvarném umění. „Když jsem dorazila, rakev byla již otevřena.

Co najdete v tomto čísle. Přinášíme ukázku z připravované prózy Jaroslava Formánka.

Toto zimní číslo RR je jubilejní – sté nesamizdatové. Zároveň je uzavíráme v době, kdy po bezmála čtvrt století musí naše redakce opustit prostory v Jindřišské ulici, stejně jako Unijazz, s nímž na této adrese po celou tu dobu žila v idylickém sousedství a plodné symbióze.

Publikujeme pokračování cyklu, který na stránkách RR zpřístupňuje texty a dokumenty související s činností aktivisty a myslitele, psychologa, překladatele, editora a publicisty Jiřího Němce (1932–2001) – tentokrát se týkají jeho zájmu o film (Fellini, Bunuel, Bresson ad.), Franze Kafku, spolupráce s bratrancem Janem a jejich chystané filmové adaptace Proměny; ze scénáře k ní otiskujeme úryvek. Autor

„Mrtví, k nimž se vztahujeme, jsou daleko spíš než mrtví jenom minulí, totiž jejich přítomnost je stejná jako přítomnost minulosti“ – přílohou jarní Revolver Revue je Jedna věta Roberta Krumphanzla. K předcházejícím autorům tohoto cyklu patří Petr Hruška, který v psaní jednovětých zápisů pokračoval i poté, co jeho Jedna věta v roce 2015 vyšla – některé z jeho pozdějších záznamů přinášíme uvnitř tohoto

„Co si počít s chvílí, která nechce odejít? Zasekla se tu jako ostří v půlce hlavy.“ – Číslo otevírá ukázka z oceňovaného prozaického debutu Bronky Nowické Nakrmit kámen v překladu Heleny Stachové.

Editorial Terezie Pokorná Přílohou letošní letní Revolver Revue je další kniha Jedna věta. Výzvu autora projektu Viktora Karlíka tentokrát přijal básník Miloš Doležal, v jehož zápisu z 5. června 2016 stojí: „Nedaleko nás, u Lísek v lese, našel houbař několikametrovou krajtu, vyhřívající se na slunci, divočina na Vysočině.“ Spisovatel Ivan Matoušek psal svou Jednu větu sedm let před Milošem Doležalem

Časopis o literatúre a výtvarnom umení.

Časopis kulturní sebeobrany.

\"Je to pro mne zážitek poněkud exotický, dosud nikdy jsem v této zemi nedostal žádnou cenu\", konstatoval u příležitosti letošního udělení Ceny RR kritik Bohumil Doležal. Vedle jeho řeči a fotografií Karla Cudlína otiskujeme proslovy Michaela Špirita a Adama Drdy, který na laureátovi vyzdvihl mj.

AUGUSTIN NAVRÁTIL (1928-2003) - Drda / Měřička - POVODNĚ / \"BOB\" KRČIL SE VRACÍ / Machovec - \"DALMACIA\" JAKUBA DEMLA / Matoušek, Langer - ZOUFALÁ PLAVBA / ATELIÉRY - Němec / Štourač - OBRAZY / Krivošíková / Kaufman - JEDNA KU JEDNÉ / PRÓZA - Límanová / BABÁK PŘEDSTAVUJE / NOVÉ BÁSNĚ / Haloun - IT´S ONLY ROCK´N´ROLL BUT… / SCENÁRISTICKÁ DÍLNA / Kritický COULEUR - reflexe / PŘÍLOHA - Jedna věta /

A. M. SCHWARZOVÁ (*14. 3. 1921) - Drda / román - TORRES KRCHOVSKÝ - nové básně + beseda / BLEXBOLEX - práce + rozhovor film - ČARODĚJ - 1984 / fotografie - NĚMEC / výstřižky - KARLÍK LEM, MROŻEK - dopisy / METROPOLIS - Pelichovský / BABÁK KUBIŠTA - pohled odjinud / ATELIÉRY - Štourač / KUNSTWERK Socha - ANAGRAMY / LIMERIKY - Townsend / SCENÁRISTICKÁ DÍLNA Kritický COULEUR -reflexe / + PŘÍLOHA - Jedna

Časopis o výtvarném umění a literatuře.

Na úvod čísla pokračuje Adam Drda v sérii portrétů mimořádných osobností české společnosti – tentokrát připomíná osud a dílo novinářky, spisovatelky a překladatelky Ruth Bondyové. Podstatná část podzimní RR je věnována Jiřímu Kolářovi u příležitosti výročí sta let od narození (24. 9. 1914). Obrazovo-textová koláž zahrnuje kromě fotografií různě zaměřené texty autorů různých generací, které vznikly

Časopis o literatúre a výtvarnom umení.

Revolver Revue uvádí do českého prostředí i podstatná díla světové literatury, tentokrát Deník Slawomira Mrožka a román Henryho Rotha. \'Když v roce 1995 tento americký spisovatel zemřel, psalo se v New York Times, že se proslavil dvěma věcmi: jednak dílem Možná jenom spánek (Call It Slep), které vyšlo roku 1934 a patří k největším americkým románům 20. století, a jednak asi nejzáhadnější kariérou