Kniha, kterou její autor, slavný německý filosof Firedrich Nietzsche, neskromně nazval nejlepší knihou, jaká kdy byla napsána. Nové vydání je doprovázeno ilustracemi význačného českého výtvarníka Oldřicha Kulhánka, jehož autorský rukopis je přinejmenším díky jeho grafickému návrhu českých bankovek znám každému. Vychází již tradičně ve vynikajícím překladu Otokara Fischera.

Publikácia je piatym zväzkom edície textov sokratovskej tradície myslenia Fontes Socraticorum. Ponúka text, preklad a komentár zbierky zlomkov sokratovských mysliteľov Socratis et socraticorum reliquiae od Giannantoniho, v tomto prípade rečí Dióna Chrysostoma z druhého dodatku k zlomku kynika Diogena z Sinópy. Publikácia predstavuje ďalší príspevok v oblasti kynických štúdií, čitateľom prináša doteraz

Nejzdařilejším a nejvlivnějším z Ficinových spisů se stal jeho Komentář k Platónově Hostině, O lásce. Formou nápodoby Platónova Symposia, přeneseného do prostředí medicejské Florencie, tu Ficino předkládá svou syntézu platonismu, inspirovanou pohanskými i křesťanskými autory pozdní antiky, zejména Plótínem, Augustinem a Dionysiem Areopagitou.

Kazantzakisovo dílo Spasitelé Boha přináší svérázný druh duchovních cvičení ve snaze o poznání Boha a je velmi důležité pro pochopení jeho myšlení a tvorby. Povinností Spasitele Boha neboli člověka je, aby se připravil dříve, než se vydá na cestu k vlastnímu cíli.

Kniha představuje v češtině nejmodernější systematické zpracování dějin indické filosofie od jejich počátků až po období novověku. Přes svou nespornou erudovanost je psána přístupně a čtivým jazykem.

V současném světě dochází ke změně pohledu na liberální demokracii. Přestává platit obecná politická a kulturní shoda na tom, že liberální demokracie představuje završení dějin, že společenská individualizace je tím nejlepším a nezrušitelným principem, kdežto kolektivní identity jsou věcí minulosti.

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum je novou publikační platformou živého bádání v oblasti české a slovenské filosofie. Autory prvního svazku, který se koncentruje kolem problematiky časovosti lidské existence, jsou Ladislav Benyovszky, Tomáš Holeček, Klement Mitterpach, Aleš Novák, Jaroslav Novotný, Marie Pětová,Václav Zajíc a Richard Zika.

Čtvrtý svazek \"Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum\" obsahuje příspěvky k aktuální polemice nad dílem Martina Heideggera po vydání jeho kontraverzních zápisníků označovaných jako \"černé sešity\". Dále obsahuje speciálně pro naši Ročenku napsanou studii od Friedrich-Wilhelma von Herrmann, dlouholetého vydavatelesebraných spisů Martina Heideggera, která je opravdovým desiderátem tuzemského

Ludwig Wittgenstein (1889–1951) je jednou z klíčových osobností filosofie 20. století a jeho dílo jedním z hlavních pramenů moderní analytické filosofie. Svým myšlením naplnil univerzální nárok filosofie a svou teorií významu inspiroval mj. i etnology či lingvisty.

Hľadanie odpovedí na zásadné otázky bytia je podstatou filozofie. Kto sme?

Filozofické zamyslenie nad morálnym zmyslom prírody. \"Ako sa rýmuje život, svet a moje miesto v nich?

Predkladaná publikácia sa zaoberá otázkou, čím všetkým , a či vôbec, môže filozofia, a zvlášť filozofická antropológia, prispieť k poznaniu človeka a kde naopak musela v riešení uvedenej otázky prenechať iniciatívu konkurenčným diskurzom. Cieľom autora bolo vrátiť filozofickej antropológiijej predošlý lesk a opätovne ju ustáliť v určitých filozoficky relevantných hraniciach.

Kniha pozostáva z esej o Aristotelovej Politike, Platónovej Ústave a Thúkydidových Dejinách peloponézskej vojny.

Kniha je věnována estetickému myšlení několika významných francouzských filozofů druhé poloviny 20. století. Ukazuje, že i přes značně rozdílná východiska nacházíme v jejich koncepcích řadu konvergujících rysů, zejména pojetí estetické události jako smyslové, tedy jako „aisthesis“. S využitím myšlenek těchto autorů charakterizuje monografie povahu estetické oblasti jako děje v silném slova smyslu,

Darwinismus se vydává za úplnou teorii biologického života, včetně lidského. Má podstatný vliv na sebepojetí dnešního člověka a jeho světonázor.

Gnose je univerzální, čas ani prostor ji nemůže omezovat. Je obsažena v moudrosti všech staletí, všech národů a ras.

Světově známý polský filozof a politolog ve své originální knize poukazuje na řadu předsudků, lží a pověr, jež si u nás donedávna činily nárok na výsadní postavení.

Výbor si klade za cíl seznámit české čtenáře s některými texty tartuské školy, která se pod vedením Jurie Michajloviče Lotmana zformovala v 60. letech na univerzitě v estonském Tartu. Z dnešního hlediska se však podnětnější než kanonický soubor statí založených na sémiotické metodologii zdá pokus představit ty aspekty tartuského bádání, které výrazněji vybočily ze zavedené filologické a kulturologické

Otázka dobra patří k základním tématům, kterými se středověcí učenci zabývali. Tomáš Akvinský zpracoval téma dobra ve dvou svých spisech: ve XXI. otázce souboru Quaestiones Disputatae De veritate a ve svém komentáři Boëthiova spisu De ebdomadibus. Obě pojednání jsou představena v této publikaci spolu s úvodní studií, která zařazuje Tomášúv koncept dobra do souvislostí dobových diskuzí. Jako první otevřel

Spis O strachu z bohů pochází z raného období jeho tvorby. Plútarchos v něm podrobuje velice ostré kritice všechny iracionální projevy náboženské víry, její přepjaté či pathetické projevy. Jeho úvahy o nepraktičnosti takové zbožnosti stojí poměrně blízko názoru epikúrejských filosofů, kteří odmítali jakoukoli formu božího působení v rámci tohoto světa a všechny neobvyklé jevy vykládali jako projev