Szimbolikus cselekvések a rítusok, amelyek egymáshoz vezetnek minket, és kötődést teremtenek: a közösség e szimbolikus közege azonban ma szemünk láttára tűnik el - állítja Byung-Chul Han. Az ismétlésen alapuló rítusok eltűnése a termelésre optimalizált modern ipari társadalmakban erodálja a közösségeket, és ez otthontalansághoz, a tartás és stabilitás elvesztéséhez vezet. A rítusok eltűnése azonban

První díl Dějin náboženského myšlení - proslulého díla, do něhož rumunský historik náboženství shrnul výsledky své celoživotní práce - Od doby kamenné po eleusinská mystéria zachycuje nejstarší vrstvy dějin náboženství lidstva, od prvních projevů v prehistorickém období, přes zaniklé civilizace starého Egypta, Mezopotámie, Íránu nebo Chetitské říše, až po rané fáze velkých světových náboženství na

Tato kniha nizozemského lékaře Alberta Soesmana přináší zásadní a zároveň nesmírně živé rozpracování nauky Rudolfa Steinera o dvanácti smyslech. Jako je dvanáct znamení zvěrokruhu, má člověk také dvanáctero smyslů.

Systematická filosofie představuje souborný výklad tradičního pojetí filosofie jako obecné teorie světa a jejích jednotlivých disciplin ve vnitřní skladbě. V rámci všeobecné metafyziky je to ontologie, gnoseologie a axiologie, ve speciální metafyzice pak filosofie přírody, člověka a dějin.

Julián a Řehoř? Císař Iulianus, titulovaný křesťany „Apostata“ čili „Odpadlík“, a Grégorios z Nazianzu, titulovaný křesťany „Teolog“ a ctěný coby svatý Řehoř?

Kniha svetoznámeho filozofického autora Paula Ricoeura Fenomenologická škola, ktorá vyšla v roku 2004, obsahuje články, reflektujúce myslenie fenomenologického hnutia druhej vlny, respektíve inej fenomenológie, ako bola Hegelova. Ťažiskom záujmu Ricoeura sa stávajú Karteziánske meditácie (Hua I: Cartesianische Meditationen und Pariser Vorträge) Edmunda Husserla, jedného z jeho učiteľov, a jeho druhý

René Jean-Marie Joseph Guénon bol francúzsky metafyzický spisovateľ. V roku 1930 po manželkinej smrti opustil Európu a natrvalo sa usadil v Káhire.

Monografia predstavuje, analyzuje a kriticky skúma Lonerganovu epistemológiu. Začína otázkou o možnosti a spôsobe sebapoznania.

František Palacký svým myšlením a jednáním zřetelně vytyčil smysl české existence v dějinách lidstva, a tak udal rozhodující tón českému národnímu obrození 19. století a z něj pramenícímu dramatickému pohybu českých dějin do dnešních časů. Stočtyřicáté výročí úmrtí Františka Palackého jsme si připomněli společným workshopem Filosofického a Historického ústavu akademie věd České republiky „Idea dějin

Studie je věnována analýze pojmu génia ve filosofii dějin J. G. Herdera. Ztotožnění génia a básníka (filosofa) předcházela recepce antické tradice a modelu umělecké tvorby jako „nápodoby“. Koncem 18. století vykrystalizovala v německé filosofii dvě pojetí génia: první navazovalo na racionalistickou tradici umění jako poznání a nápodoby přírody, druhá usilovala o odpoutání básnictví od přírodních daností

Praktické i teoretické přístupy k migraci jsou v současnosti často určovány jen v krátkodobém rámci volebních období. To by nás ovšem nemělo odvádět od dlouhodobějších úvah o právech mi grantů.

Práca sa zaoberá problematikou filozofického poradenstva, pomáhajúcej profesie, ktorá nadväzuje na antické poňatie filozofie ako praktického nástroja určeného na zaobchádzanie s ľudským utrpením a kultiváciu našej mysle, respektíve správania. Filozofickí poradcovia tvrdia, že filozofia disponuje terapeutickým potenciálom v tom zmysle, že vedie k rastu subjektívneho pocitu pohody klienta a domnievajú

Významný nizozemský historik první poloviny 20. století vydal monografii o Erasmu Rotterdamském roku 1924. Tato práce o životě adíle slavného humanistického myslitele se opírá o část Erasmovy korespondence zpracovanou do roku 1524.

Sborník 14 příspěvků věnovaných problematice fenoménu vágnosti a diskutovaných na mezioborovém semináři, konaném v listopadu 2001 v Praze. Autoři příspěvků se zamýšlejí nad rolí, kterou vágnost hraje v běžném životě, umění, filosofii, lingvistice, psychologii, fyzice a biologii.

Zborník textov z 5. českého platónskeho sympózia, ktoré sa konalo v Prahe v dňoch od 10. do 11. 11. 2006.

Významný americký myslitel německého původu interpretuje ideovou podstatu Marxova filozofického systému. Marxova filozofie zosobňuje protest proti odcizení, ztrátě vlastní identity, odlidštění a zmechanizování člověka, jež doprovází vývoj západní společnosti.

Kapitoly z kognitívnej lingvistiky - človek vo svete a jazyku, kapitoly o zmysloch, farbách, o českom obraze sveta, rozmerové vzťahy v českom jazyku...

Jak napovídá název této knihy, jejím cílem je podat komplexní a zároveň přehledný výklad rozmanitých způsobů, jimiž byla v dějinách evropské filosofie pojímána povaha a úloha touhy, žádostivosti a dalších obdobných typů usilování. S tímto tématem se můžeme setkat v rozličných kontextech, sahajících od antropologických, etických či politických úvah až po ontologické koncepce absolutna, a v této šíři

Mgr. Bc. Peter Fraňo, PhD. vyštudoval klasické jazyky a filozofiu na fakulte Trnavskej univerzity v Trnave.

Skúsenosťami stáročí overené a prenikavé postrehy jedného z brylantných duchov klasického obdobia francúzskej literatúry, gurmána života Henriho Beyla, známeho pod menom Stendhal.