Monografie Budovat ráj – Bourat peklo zkoumá obrazy diktatur dvacátého století projevující se v dílech fantastické literatury, která do jisté míry stále ještě stojí na okraji vědeckého bádání. Zaměřuje se především na odrazy komunistické ideologie v dystopické a utopické literatuře, zároveň na předobraz komunistické ideologie ve starší utopické literatuře, a také na reflexi nacistické ideologie v literatuře

V okamžiku, kdy čteme báseň nebo jí nasloucháme, se odehrává něco pozoruhodného. Můžeme skutečně říct, že jsme tím, ke komu se obrací a komu je určena?

Kniha, jež byla přeložena do více než dvanácti jazyků, je originální analýzou jak porozumět vzniku, šíření a celosvětovému hodnocení literatury. V první části autorka, francouzská literární kritička a socioložka, popisuje vznik mezinárodního literárního prostoru, přičemž jeho kořeny nalézá již v polovině 16. století, kdy se v boji proti nadvládě latiny začal utvářet francouzský \"literární kapitál\",

Monografie se obrací k postanalytické a neopragmatické filosofii. Ty patří ke klíčovým proudům filosofického uvažování 20. století a jejich zaměření na otázky jazyka je úzce sbližuje s teorií literatury.

Rozsáhlá přehledová publikace Gabriely Veselé podává výklad dějin německé literatury v českých zemích od nejstarších dob do roku 1945. Sleduje postavení němčiny a češtiny v jednotlivých epochách, podrobně eviduje a hodnotí překlady německých literárních děl do češtiny, představuje životy a díla známých i zapomenutých německy píšících autorů, jejich dobovou recepci i ohlas v pozdějších generacích.

Východiskom publikácie Slovenský intelektuál Alexander Matuška je fragment rukopisu nedokončenej monografickej štúdie, na ktorej literárny historik Vladimír Petrík (1929 – 2017) pracoval a zamýšľal ju vydať knižne. Matuškovské obdobie v jeho výskumnej činnosti trvalo vyše päť desaťročí a Alexandra Matušku vnímal ako tvorcu-intelektuála v konkrétnom čase a priestore.

Primárně textologicky zaměřená práce přináší přehled a podrobný popis všech dnes známých rukopisných a tištěných autorských pramenů básnické skladby Karla Hynka Máchy Máj. Báseň (1836). Shromažďuje bohatý faktografický materiál, na jehož základě pak formuluje i další hypotézy týkající se vzniku jednotlivých pramenů a jejich relevance z hlediska vydavatele.

Přítomný svazek přináší výbor z textů Mojmíra Otruby (1923–2003) z rozsáhlého období 60. až 90. let. Přestože Otruba – jedna z nejvýraznějších postav naší poválečné textologie – za dobu své mnohaleté odborné kariéry publikoval řadu studií, článků a recenzí zaměřených k textové kritice, nebyly tyto jeho textologické příspěvky dosud sebrány a vydány knižně.

Druhá část učebního textu (Laudabile Carmen) je pojata jako uvedení do četby římské poezie a první seznámení s myšlením o literatuře a rétorice v antickém Římě; je proto zaměřena především na dva okruhy – výklad výrazových prostředků a antologie textů vztahujících se k literární kultuře starověkého Říma. Výklad termínů ve slovníku figur a tropů vychází z definic a názorů římských teoretiků řečnictví

Na rozhraní súčasnej kognitívnej vedy a literárnej vedy vznikajú vo svete práce, ktoré umožňujú novým spôsobom premýšľať o tvorbe a percepcii umeleckého diela, o vnímaní, emocionalite, myslení a imaginácii. Autori monografie sa podujali tieto podnety spracovať a súčasne poukázať na ich použiteľnosť v literárnej vede i na nové impulzy, ktoré kognitívnou vedou inšpirovaná literárna veda môže priniesť

Čtení o T. G. Masarykovi zahrnuje devětatřicet textů z období 1910–1938, kdy byly identifikovány důležité masarykovské otázky a výzvy. Podtitul Literatura – člověk – svět upozorňuje na komplexnost Masarykova estetického myšlení, na jeho mezioborovou souvztažnost.

Predložená publikácia je venovaná významnej osobnosti slovenskej kultúry druhej polovice 20. storočia – profesorovi Milanovi Hamadovi, ktorý svojimi výskumnými a publikačnými aktivitami výrazne prispel k poznaniu dejín slovenskej kultúry a vzdelanosti. K prehĺbenejšiemu vedeckému záujmu o kultúrnu a politickú históriu priviedol M. Hamada aj mnohých svojich žiakov.

České verze Cervantesova Dona Quijota stopují překlady, úpravy i intelektuální krádeže textu slavného románu od první adaptace z roku 1864 přes první převody z let 1866 a 1868 až ke klasické úpravě J. Johna (1940), k poslednímu překladu Z. Šmída (1952) a k adaptacím z nedávných let. Hispanista Miloslav Uličný též objevil zcela neznámé úpravy, jejichž autoři beze studu zkopírovali valnou část textů

Teóriou látky, témy, problému a tvaru chceme prispieť k otázkam zrodu literárneho diela a autorskej metódy, ale aj k interpretácii povahy umeleckého textu. Prepojenosť videnia a komunikačnej intencionality má takú umeleckú štruktúru, ktorá dáva čitateľovi možnosť, aby sa k videniu najdôležitejších vecí, umiestnených pod textom (medziriadkový priestor), za textom (katarzný priestor) alebo nad textom

Odborná publikácia prináša biografické údaje a literárnokritické poznámky k tvorbe bezmála stovky slovenských literárnych tvorcov, ktorí vstúpili do slovenskej literatúry vlastnou knihou po roku 1989. Okrem slovníkovej časti, obsahuje monografia aj zoznamy laureátov vybraných literárnych súťaží na Slovensku od roku 1989 až po súčasnosť, ako aj súpis najprestížnejších literárnych cien udeľovaných na

Kniha vychází z nejnovějších údajů o těch aspektech indické společnosti, které se zrcadlí v dílech současných hindských autorek. Je pojata tak, aby si ji mohl přečíst každý, koho Indie aspoň trochu zajímá, ale dosud o ní mnoho neví.

Literárněvědní svazek je rozdělen do čtyř oddílů: Poezie a vize - věnovaný kritickému dílu F. X. Šaldy, Poezie a utopie - věnovaný polemikám \"nového umění\" z 20. let 20. století, Poezie a zjevení - básnickému dílu J. Zahradníčka a Poezie a kampaň - věnovaný poezii z let 1945-46.

Súborná personálna bibliografia slovenských slovakistov a slavistov (2001-2005).

„Vážnosť je na nesprávnej ceste, ak je nudná.“ „Sú choroby, ktoré sú človeku viac k osohu ako zdravie.“ „Absolútna neutralita je svinstvo.“ „No, nezlomím si nohu, aby som sa zasádrovaným páčil.“.. A mnohé iné aforizmy a poetizmy P. Straussa dáva do súvislostí dobových a sémantických autorka, germanistka a slavistka, ktorú zaujíma taký autor, ktorý si písaním „zachránilintegritu“ pretože - ako píše

Ve své půvabné knížce přeložené pod názvem Co kdyby láska nikdy neskončila uvažuje Alain Finkielkraut o čtyřech podobách moderní lásky, která je sice vyvázána z tradičních svazujících pout přísné morálky a zatěžujících zvyků, přesto je spíše křehká a v ohrožení. Láska je dnes sice „volná jako ptáče“, ale je třeba se s autorem na chvíli pozastavit a ptát se, jaké podoby má dnes tato základní lidská