Publikace je prvním textem z pera současnýchliterárních vědců Korejské republiky přeloženým z korejštiny do češtiny. Podle slov autorů je určena především širšímu okruhu laických čtenářů se zájmem o problematiku, příp. začínajícím studentům koreanistiky.

Soubor textů Úvahy o mýtu zahrnuje mýty starozákonní, řecké, středověké, novověké a současné, tj mýty počátku třetího milénia. Autor popisuje pojem mýtu, všímá si těch, které se tradují v literární, v divadelní, filmové a dnes už i internetové podobě: Stvoření světa, prvotní hřích, potopa, typicky české legendy, legendy nacionální, zrod mediálních hvězd, budování obrazu politiků… Jednotlivé pasáže

Geniální, puntičkářský a nezaměnitelný detektiv oslavil sto let své existence v klasické krimi. Coby milovník řádu a metody by jistě ocenil přehledné představení příběhů, v nichž se objevil – jak knižních, tak divadelních, rozhlasových, televizních i filmových, ať už vyšly z pera jeho stvořitelky Agathy Christie, či se jich ujal někdo jiný.

Práca reflektuje interpretáciu ako vstupnú bránu, ktorá umožňuje prístup k textu. Pritom tu funguje paradoxný základný vzťah diferencie interpretácie od textu, ktorý interpretuje.

Monografie sleduje polemiky v české literatuře na přelomu 19. a 20. století jako svébytný žánr. Zaměřuje se na různorodé případy a typy polemik od poloviny osmdesátých let 19. století do desátých, resp. dvacátých let 20. století: diskuse o národní literatuře v letech 1886–1888, možnosti a proměny pojmu literární revoluce v polemikách na konci 19. století, polemiku o dílo a osobnost Jana Nerudy jako

Kniha představuje pokus o zmapování žánru české reportáže. V úvodní části autor aplikuje literárněvědné metody vytvořené pro analýzu fabulované prózy na reportáž a zkoumá, zda a nakolik reportáž v těchto kritériích obstojí.

Rozsáhlá přehledová publikace Gabriely Veselé podává výklad dějin německé literatury v českých zemích od nejstarších dob do roku 1945. Sleduje postavení němčiny a češtiny v jednotlivých epochách, podrobně eviduje a hodnotí překlady německých literárních děl do češtiny, představuje životy a díla známých i zapomenutých německy píšících autorů, jejich dobovou recepci i ohlas v pozdějších generacích.

Výbor obsahuje biografické texty různých podob, od popularizačních medailonů, přes úvody a doslovy či vybrané kapitoly monografií až po odborné studie. Chronologické řazení vychází z roků narození pojednávaných osobností, takže vzniklý celek představuje poměrně pestrý pohled na kulturní dějiny konce devatenáctého a celého dvacátého století.

Odysseus v básni Josefa Lederera doznává: „Nad vesly druzi mluví o domovu / Já vymyslel jim Ithaku“. Tento verš předznamenává téma celé knihy, kterým je recepce antické mytologie v českém prostředí od středověku až po 20. století. Autoři jednotlivých kapitol na příkladech z historiografické, krásné či překladové literatury, výtvarného umění, divadla nebo školství ukazují, že antické mýty v české kultuře

Monografie přináší explicitní popis staročeské apelativní deklinace, který může sloužit jako základ pro automatické vygenerování tvarů spojených s morfologickými charakteristikami a lemmatem. Tyto tvary mohou být poté využity pro přiřazování morfologických kategorií (rodu, čísla a pádu) a lemmatu k tvarům vyskytujícím se v elektronizovaných staročeských textech.

Na rozhraní súčasnej kognitívnej vedy a literárnej vedy vznikajú vo svete práce, ktoré umožňujú novým spôsobom premýšľať o tvorbe a percepcii umeleckého diela, o vnímaní, emocionalite, myslení a imaginácii. Autori monografie sa podujali tieto podnety spracovať a súčasne poukázať na ich použiteľnosť v literárnej vede i na nové impulzy, ktoré kognitívnou vedou inšpirovaná literárna veda môže priniesť

Pražský německý básník Rainer Maria Rilke tak jako nikdo postřehnul fenomén ztráty věci, čili to, že obecný význam slova věc se přestal člověka týkat. S tím souvisí zásadní proměna západní kultury, pro kterou se vžilo označení nihilismus.

Kniha V poschodovom labyrinte je záznamom úsilia autora uchopiť fenomén postmoderny z pozícií medzinárodných reflexií, predovšetkým ako zjav rodiaci sa v zápase našich spisovateľov s totalitnou mocou a s iluzívnosťou ňou vnucovaného videnia sveta.

Antológia poézie ruskej moderny, ktorú zostavil Valerij Kupka, predstavuje reprezentatívny výber z tvorby 25 básnikov – predstaviteľov poetických smerov konca 19. a začiatku 20. storočia (starosymbolizmus, mladosymbolizmus, akméizmus a básnici, ktorí nepatrili k žiadnemu zoskupeniu). Autori sú v antológii uvedení podľa príslušnosti k jednotlivým zoskupeniam. Ukážky básnickej tvorby sprevádzajú životopisy

Antologie Před potopou se skrze eseje významných amerických kritiků spolu s T. S. Eliotem ptá, \'k čemu je literární kritika\', přičemž se zaměřuje na tu, která vznikala ve Spojených státech v období zhruba ohraničeném roky 1930 a 1970. Kniha představuje vybrané kritické osobnosti reprezentující výrazné kritické školy čikritické typy a jejich způsob myšlení ukazuje prostřednictvím textů, jež reflektují

Autor ostro polemizuje s autormi kritických reflexií, ktoré neodôvodnene a necitlivo ubližujú spisovateľom a ich dielam.

Krátky slovník slovenského jazyka je typom výkladového slovníka, určeného pre širokú verejnosť.

Sborník pěti rozsáhlých studií renomovaných odborníků představuje v českém a německém jazyce různé přístupy k dílu Johanna Wolfganga Goetha v současné literární vědě. Od tématu Goethe a Evropa (Paul Michael Lützeler) se obzor rozšiřuje přes vztah obrazu a textu v románu Viléma Meistra léta tovaryšská (Wilhelm Voßkamp) a srovnávací interpretaci tří zásadních Goethových děl (Král duchů, Prvotní Faust,

Ďalší diel postupne vydávaných záznamov z autorovho zápisníka zachytáva obdobie posledného roka jeho intímneho priateľstva s MUDr. Pavlom Straussom a ich vzájomnej korešpodencie z júna 1993 až mája 1994.

Kniha se věnuje Meyrinkovu zájmu o alchymii a podrobně rozebírá alchymickou a tarotovou symboliku a strukturu v Meyrinkových románech Golem a Bílý dominikán.