První novočeské vydání dvou nejobsáhlejších dopisů (Cartas de Relación) španělského conquistadora, dobyvatele říše Aztéků Hernána Cortése (1485–1547), které zaslal svému králi a císaři Karlu V., které ačkoli jsou pojímany jako zprávy o postupu výbojů, nelze jim upřít jistou literární hodnotu. Oba dopisy jsou nejen kultivovaně podaným svědectvím o historických událostech, k nimž došlo na počátku 16.sloletí,

Intenzivní setkávání kultur je pro dnešní dobu příznačným rysem a je zdrojem jak obohacení, tak konfliktů. I u nás roste zájem o sociální a kulturní antropologii jako o vědu zkoumající různé kultury, tedy způsoby života sdílené členy určité společnosti.

Od r. 1996 vydáva Ústredie ľudovej umeleckej výroby každoročne učebnicovou formou spracované návody na osvojenie si základov tradičných výrobných techník. Každá príručka obsahuje krátky historický úvod, informáciu o príprave materiálu, zoznam pomôcok, názorne spracovaný postup práce a ukážky hotových výrobkov.

Třetí soubor padesáti drobných esejů popularizátora vědy Františka Koukolíka plynule navazuje na předchozí knížky Chlap kousl psa (2021) a Břevno v oku (2022) (obě v Nakladatelství Karolinum). Dodržuje již nastavenou věcnou i formální strukturu abecedního uspořádání textů zpracovávajících aktuální poznatky a trendy soudobé vědy, tak jak je autor čerpá ze špičkových světových odborných publikací a časopisů

Kniha Původní obyvatelé a globalizace je v mnoha ohledech jedinečná. Na základě zkušeností a poznatků z dlouhodobých terénních výzkumů se autorský tým zamýšlí nad současnou situací domorodých obyvatel pěti kontinentů.

Duch tajgy je kniha o hledání. O touze po poznání a pochopení života obyvatel tajgy, světa zvířat, rostlin, lidí a duchů.

V roce 1908 Edith Durhamová takřka samotná (pouze se svým věrným albánským průvodcem) procházela křížem krážem skrze izolované, málo zmapované a v dané době často démonizované území severoalbánských horských kmenů. To ve své době představovalo jedno z posledních celistvých osídlení v Evropě, kde stále vládlo nepsané zvykové právo.

Nejen jednotlivci, ale i celé kultury si uchovávají vzpomínky, vytvářejí svou \"paměť\". Zakládají tak svou identitu a legitimitu, potvrzují své cíle. Aleida Assmannová si klade otázku po nejrůznějších úkolech kulturního vzpomínání a jeho prostředcích (jako jsou spisy, obrazy, památky) v jejich historických a technických proměnách, stejně jako po způsobech nakládání se stále narůstajícím poznáním,

Sociální mobilita Romů není ve veřejném ani akademickém prostředí výrazným tématem. Dá se říci, že je naopak předmětem soustavného opomíjení a popírání.

Kniha populární výtvarnice a etnografky Kamily Skopové je poutí po zemích českých, po jejích etnografických regionech. Jednotlivé kapitoly přibližují vybrané oblasti a popisují krajové zvyky, jazyk, architekturu, stravu či odívání.

Publikace se snaží dějinný vývoj etnologického pracoviště na brněnské univerzitě prezentovat na pozadí obecného vývoj filozofické fakulty a Masarykovy univerzity. Zahrnuje všechny sféry činnosti – pedagogickou, vědecko-výzkumnou i organizátorskou s důrazem na uplynulé desetiletí, které bylo provázeno generační výměnou, ale také novou společenskou situací v České republice a v Evropě.

\"Esejistická\" kniha tohoto slavného antroploga analizuje na základě řečového rámce postmoderní současnost stejně tak jako dějiny minulého století, krásným a podivuhodným stylem odhaluje změny rečových paradigmat a jejich fatální následky na naše bytí, tedy zrod globalizace ekonomie, numerizace reality a všeobecné rozšíření informatiky znamenající nástup současnosti, tedy jeho slovy \"Velké trans

Na základě sbírky Vojty Náprstka uložené v Náprstkově muzeu se publikace věnuje kultuře severoamerického kmene Dakotů v polovině 19. století. Dvojjazyčná, česko-anglická publikace přináší jak zasvěcené studie věnované Dakotům i americkému pobytu Vojty Náprstka, tak katalogové představení sbírky.

V oblasti sociální antropologie je etnicita hlavním tématem už od konce šedesátých let a rovněž dnes zůstává centrálním předmětem výzkumů. Přestože tato kniha vychází zejména z příspěvků antropologie ke studiu etnicity a spřízněných fenoménů, její záběr přesahuje hranice akademické antropologie.

Filozofia multikulturalizmu je postoj a videnie sveta, kdeje prítomná snaha človeka vnímať vzťahové mechanizmy medzi jednotlivými kultúrami na dobré. Táto filozofia však prináša mnoho prúdov sub-teórií, ktoré nie vždy daná spoločnosť prijíma.

Základní práce francouzského medievalisty, autora i u nás známé vynikající knihy Neděle u Bouvines, přináší jedinečný a u nás zcela netradiční pohled na dějiny středověkého umění. Katedrála jako sociální prostor, v němž se v nejrozvinutější podobě uplatnily dobové představy o uspořádání středověkého světa i vesmíru, Dubymu posloužila jako středobod uvažování o době mezí 8. až 14. stoletím, především

Monografie Současní Irokézové: severoameričtí indiáni a utváření jejich identit se zabývá problematikou identifikace skupin lidí, kteří se označují za Irokéze nebo jsou označováni za Irokéze. Irokézové jsou původní obyvatelé Severní Ameriky žijící převážně v severovýchodní části USA (zejména Stát New York)a v přiléhajících částech Kanady (Ontario, Quebec). Práce se zaměřuje především na proces utváření

Antológia arménskej ľudovej a trubadúrskej poézie, prvýkrát v češtine.

Jak intelektuálové znovu vymýšlejí islám, kteráv roce 2008 zvítězila v mezinárodní esejistické soutěži o Jovellanosovu cenu, obsahuje úvahy o vztahu mezi Západem a islámem, kulturní identitě a společenských i politických důsledcích střetnutí mezi kulturami. Autorka kriticky zkoumá některé mýty o islámském světě a snaží se narušit řadu klišé a tvrzení o islámu.

Kdo stavěl monumentální megalitické stavby a proč? Žili na zemi obři nebo jde jen o skrytý význam pro velikány ducha?