Po ruskej invázii 24. februára 2022 Serhij Žadan vystúpil na sociálnych sieťach, aby na nich riadil sieť odporcov agresie a aby ich prostredníctvom dodal svojim krajanom odvahu. To, čo sa začalo ako miestna iniciatíva, preniklo medzi čitateľov na celom svete.

Pocitová teplota mohla dosiahnuť mínus sto stupňov, no ani to ich nezastavilo. Partia ôsmich horolezcov sa v roku 1967 rozhodla podniknúť zimný prvovýstup na najvyššiu severoamerickú horu Denali známu ako Mount McKinley.

Dvadsiateho prvého februára 2023 uplynie päť rokov od vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej. Pri tejto príležitosti vychádza mimoriadna knižná publikácia KUCIAK.

Poprvé po sedmdesáti pěti letech se v roce 2018 neudělovala Nobelova cena za literaturu. Důvodem bylo sexuální násilí a jeho krytí v kruzích blízkých Švédské akademii.

Sledujete, jak mizí vaši příbuzní. Mučí a vraždí je vaši sousedé nebo známí.

Obyvatelé Moravské Nové Vsi prožili totéž – strach, překvapení, úzkost. Ale také poznali sílu komunity, obrovskou pomoc dobrovolníků a sousedskou pospolitost.

Hneď za Sochou slobody sa otvára brána do Ameriky. Má podobu maličkého ostrova, z ktorého do vysneného raja vedie len uzučký drevený mostík.

Dianie v Severnej Kórei pozorne sledujú médiá a politici na celom svete, napriek tomu sa k nám z tejto krajiny dostáva len veľmi obmedzené a cenzurované množstvo informácií. Kniha koreanistky Niny Špitálníkovej, ktorá prináša sedem rozhovorov so severokórejskými utečencami, preto predstavuje mimoriadne cenný a unikátny príspevok k poznaniu jedného z najtuhších autokratických režimov na svete.

Tvrdé probuzení z amerického snu. Novodobí kočovníci bydlí ve svých karavanech a šancí na přežití je život na cestě od jedné sezónní práce k druhé.

V novele Sny Márie Duninovej (1896) sa rozprávač – archeológ v divadle vnorí za oponu sna a uteká za neznámou dievčinou. Stretáva ju však v skutočnosti.

V novele Sny Márie Duninovej (1896) sa rozprávač – archeológ vnorí za oponu sna v divadle a uteká za neznámou dievčinou. Stretáva ju však v skutočnosti.

Význam slova rodina se v posledních letech radikálně mění. Co to znamená být otcem?

Cecilia Vanger, hrdinka trilógie Milénium Stiega Larssona, sedí v kresle a číta knihu Gellerta Tamasa Laserový muž. O čom je kniha na jej kolenách?

Uvedením Posledních svědků završujeme vydání pěti svazků nositelky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové, které autorka považuje za své kompletní knižní dílo. Jedná se, stejně jako v ostatních jejích svazcích, o knihu sestavenou ze stovek rozhovorů, jež Alexijevičová vedla s účastníky dějinných událostí.

Během druhé světové války bojoval v řadách Rudé armády přibližně milión žen, jejichž role a zkušenosti zůstaly prakticky neznámé. A právě o nich vypovídá knižní prvotinou pozdější laureátky Nobelovy ceny Válka nemá ženskou tvář.

Jednoho dne zatelefonovala reportérce Hanně Krall a řekla jí, že chce, aby o ní napsala román. Z té knihy jednou vznikne film a ji prý bude hrát Elizabeth Taylorová.

Dve krvavé koloniálne vojny, ktoré vyústili do diktatúry Ramzana Kadyrova pod patronátom Vladimira Putina – taká je cena, ktorú zaplatilo Čečensko na prahu 21. storočia za svoje vzopretie a volanie po samostatatnosti. Spisovateľka a reportérka Irena Brežná bola pri tom od začiatku.

V rámci edície „Prekliati reportéri” prinášame knihu reportáží Pawła Smoleńského o jednom konflikte a dvoch krajinách. Je ešte možné dosiahnuť mier na území Palestíny a Izraela, v Jeruzaleme, v Pásme Gazy a na Západnom brehu Jordánu?Paweł Smoleński sa opäť vydáva na tie najcitlivejšie miesta, pozerá na neustále sa predlžujúci múr, číta o ďalších samovražedných útokoch, počúva o nenávisti.

Kniha laureátky Nobelovej ceny Svetlany Alexijevičovej je zostavená z rozhovorov s ľuďmi z černobyľskej oblasti. Rozprávala sa s vdovami po hasičoch, ktorí ako prví bez ochrany hasili elektráreň, s vojakmi nasadenými na likvidáciu následkov katastrofy, s vysídlenými roľníkmi, vedcami, ktorí mali zakázané informovať obyvateľstvo, straníckymi pracovníkmi, ktorí márne čakali na pokyny zhora...

Vzepřít se Rusku, bránit své území a nezávislost – na to Čečensko krutě doplatilo. A Západ tehdy mlčel, protože se nechal od Vladimira Putina přesvědčit o tom, že Čečenci jsou teroristé a vyhlazovací válka je nutností.