Tato kniha spojuje dvě studie k tématu politické teologie. Skalického analýza Gutiérrezovy teologie osvobození je zralým přepracováním jeho starší neuveřejněné přednášky na Lateránské univerzitě. Skalický se v ní pokusil co nejvěrněji představit Gutiérrezovu teologii a poukázat na její slabá místa. Kriticky vidí především utopický rys teologie osvobození, která potenciálně tíhne k násilnému prosazování

Revidované vydání Jungovy knihy z roku 1958. (První české vydání bylo součástí díla Tajemno na obzoru, které vyšlo v Brně v roce 1999.) Jung se v knize zabývá celosvětovým fenoménem UFO, když v jednotlivých kapitolách cílí na psychologické aspekty fenoménu a zkoumá 1) UFO jako vizionární pověst, 2) UFO ve snech, 3) UFO v malířství a 4) historii fenoménu UFO; v závěru se krátce věnuje také nepsychologickým

Hovory s F. Azouvim a S. Pironom. Jadro rozhovoru tvoria názory na jednotlivé vedecké odbory, ich rozvoj a reprezentantov, nasvetové náboženské systémy, na fenomén sekularizácie a na záhady kresťanských dejín.

V druhé polovině dvacátého století došlo v anglosaské jazykové oblasti k oživení zájmu o problematiku filosofické (tj. na víře nezávislé) theologie. Mezi četnými autory, kteří se jí dnes zabývají, má zvláštní postavení oxfordský profesor R. Swinburne (nar. 1934), protože bývá považován za hlavního iniciátora dnešní renesance této disciplíny.

Kniha jednoho z největších žijících znalců antické filosofie představuje souhrnný a spolehlivý úvod do Platónova života, díla a myšlení. Silou argumentace, pozorností k detailu a suverenitou syntézy se řadí k nejlepší tradici výkladové platónské literatury; spojení vysoké odborné úrovně a čtenářské přístupnosti z ní současně činí publikaci užitečnou pro široký okruh čtenářů – nejen specialistů, ale

O L’Hospitalově pravidle slyšeli všichni. Méně se však již ví o knize, v níž je vysloveno, a o markýzi de l’Hospitalovi není ani vzdělaným kruhům známo téměř nic.

Nový, moderní překlad klasiky filosofie i filozofie v bilingvním česko–německém vydání.

Osobnost a dílo Adolfa Portmanna (1897–1982) inspiruje již několik generací českých biologických myslitelů. Po módě genetického determinismu se v dnešní teoretické biologii opět obnovuje zájem o ohledávání filosofického základu, ze kterého čerpají vědy o živém.

René Descartes (1596–1650) je zakladatelem novověké filosofie a jeden z nevlivnějších filosofických a vědeckých autorů. Jeho bádání vděčíme za zásadní vhledy do podstaty lidského ducha a jeho odlišnosti od fyzikálního světa, do podstaty matematické struktury přírody či za základní myšlenky týkající se neeukleidovské geometrie.

Oprostíme-li se od zdánlivě objektivních pout, jež nás svazují s tímto světem, pak při dostatečně soustředěné pozornosti lze vnitřním zrakem dohlédnout kamsi „za“ tento svět, intuitivním vhledem se přiblížit k samotné podstatě bytí – pocítit obdobu toho, co je možné spatřit pohledem „za“ děj našeho snu během spánku: skutečný, neiluzorní svět. Předkládaný filozoficko-teologické pojednání odráží mystické

Snažíme-li se zaslechnout ticho, ocitáme se v paradoxní situaci – čím více napínáme uši, tím intenzivnější máme pocit, že nás obklopuje moře hluku. Zdá se nám, že ticho je lidským bytostem nedostupné.

Nizozemský filosof Martin Stokhof (*1950) se ve svých novějších pracích věnuje zvláště filosofii jazyka a významu a problémům jejich vědeckého pojednávání. V poslední čtvrtině minulého století byl jednou z určujících postav formální sémantiky, usilující o rigorózní popis významu v přirozeném jazyce za pomoci prostředků formální logiky.

Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince. Nejprve – v Rozpravě o původu nerovnosti – jde o hodnotu druhého v teorii intersubjektivity, jejímž je Rousseau možná prvním představitelem, později – zejména ve spise O společenské

Tato útlá knížka obsahuje soubor výroků známého českého guru a duchovního mistra Josefa Veselého.Autor se zde ve snaze pomoci hledajícím na jejich cestě zabývá řadou spirituálních témat.

Prevteľovanie - aktuálna téma, o ktorej Schopenhauer hovorí, že zaujíma polovicu ľudstva všetkých kultúr. Populárnym, bystrým a vtipným spôsobom spája ruský mysliteľ Losskij vážne, zároveň však i najbizarnejšie dôvody \'pre\' a \'proti\'.

Dialog Faidros, ve kterém se Platón promlouvající prostřednictvím Sókrata snaží zachytit a definovat podstatu krásna, patří k významným a nesmrtelným dílům světové literatury. Kromě Platónova pohledu na „krásno“ jsou v něm vyloženy základní rysy jeho filosofického systému.

První řecko-české vydání Platónova dialogu Gorgias. Platónův řecký text je převzat z Burnetovy kritické edice (1903), český překlad, který vychází v šestém a opraveném vydání, pochází z pera Františka Novotného (1936). Součástí knihy je překladatelův úvod, vysvětlující poznámky a seznam literatury.

Kdo by neznal ten nepříjemný pocit, pochybnosti, že jsme udělali co jsme dělat neměli nebo neudělali co jsme udělat měli. Pocit nenávisti, že někdo udělal něco nám, případně neudělal něco co měl pro nás udělat.

Studie sleduje téma postavení člověka a z něj plynoucí nárok na vedení svého života skrze výkon volby z možností, jak být. V názvu zaznívá, že postavení člověka nemá povahu nějakého předem určeného pevného místa.