Tato publikace je v současné knižní produkci prvním komplexním pokusem představit nové české básnictví za posledních zhruba dvacet let. Právě v tomto ohledu kniha zaplňuje mezeru na domácím trhu s přehledovými literárními publikacemi nejen svým výjimečným záběrem, ale také nestranností výběru, který jde napříč generacemi, poetikami i nakladatelskými a časopiseckými okruhy.

Druhý diel knižných statí, doslovov, recenzií a rozhovorov českého slovakistu a bohemistu Lubomíra Machalu dopĺňa vedecké štúdie z prvého zväzku vydaného roku 2021. Pohľady na slovenskú prózu, poéziu a literárnu kultúru „zpoza řeky Moravy“ autor komentuje s veľkým prehľadom a nadhľadom a podáva vzácnu správu o slovenskej literatúre v spojení, ale tiež aj v rozdelení dvoch blízkych kultúr a jazykov

Kniha prezentuje výsledky výskumu príležitostných pamiatok staršej slovenskej literatúry, ktoré tematizujú manželstvo a úlohu manželky v ňom. Sústreďuje sa na spôsob literárneho stvárnenia manželského života a role manželky, ako aj na povahu súvisiacich básnických obrazov.

Literární průvodce českým dvacátým stoletím. Kafka, Hašek, Čapek, Škvorecký, Kundera, Havel… pro českého čtenáře to jsou klasická jména, nerozlučně spjatá s tuzemskou kulturou.

Autor se v knize zabývá dílem Vladimíra Raffela, spisovatele-lékaře, který dal nakonec před literaturou definitivně přednost lékařskému povolání. Jeho dílo je ohraničeno lety 1927 a 1930 (nepočítáme-li povídkové a fejetonové texty v časopisech a drobný spisek Ideál harmonického člověka, vydaný pod pseudonymem Karel Nešeda), jež nepředstavují období nijak rozsáhlé.

Ján Zambor, básnik, prekladateľ a literárny vedec interpretuje slovenského básnika, folkloristu, prekladateľa, jazykovedca a predstaviteľa mesianistickej línie v slovenskom romantizme Sama Bohdana Hroboňa. V Hroboňovej poézii dominujú mystické ambície a unikátna slovotvorba.

Výbor z díla literárního kritika, historika a od roku 1951 exulanta Jana Strakoše je první jeho knihou vydanou u nás po roce 1948. (V letech 1929, 1939 a 1948 vydal knihy: Počátky obrozenského historismu, Bohuslav Balbín a Dějiny politických ideologií). Editor L. Soldán do svazku shrnul literárně-historické a literárně-kritické studie a články napsané do roku 1948.

Neučesané vzpomínky Vladimíra Bystrova přinášejí shrnutí půlstoleté tvorby významného publicisty, filmového novináře, překladatele, spisovatele, pedagoga, politického komentátora a v neposlední řadě zakladatele výboru Oni byli první, shromažďujícího svědectví o osobách zavlečených po druhé světové válce z Československa do sovětských koncentračních táborů. Kniha vznikla na základě nedokončených pamětí

Publikace přináší shrnující pohled na dějiny české recepce estonské literatury od prvních překladů a ohlasů po současnost. Historická periodizace je vystavěna s ohledem na setkávání dvou literárních polí, především jejich politických faktorů, a na kontextualizaci estonské literatury v překladové a nakladatelské praxi a v recenzích.

Maxwellův démon je koncipovaným souborem studií, které se zabývají zejména tématem reprezentace objektů a událostí v literárních textech, problematikou řečových aktů v literatuře a otázkou, zda literatura existuje jako specifický institucionální fakt. Nemalý prostor je pak věnován i vztahu fikce a ne-fikce (resp. zde literatury a ne-literatury), kterýžto je ohledáván na nejrůznějších typech takzvaně

Jméno literárního historika, překladatele a kritika Václava Černého je ve třicátých a čtyřicátých letech spojeno především s Kritickým měsíčníkem, který však nebyl jediným periodikem, ve kterém autor mohl soustavně a pravidelně otiskovat své kritické stati. V Lidových novinách dostal v letech 1936-1938 jako vedoucí kritické rubriky Literární pondělí prostor pro prezentaci svých stanovisek a soudů.

V Německu vychází každoročně buď nově, nebo v reedici přes 90 000 knižních titulů, z nichž největší oblibě se těší německá próza. V letech 2010–2014 se počet prvních vydání prózy pohyboval mezi 11 286 až 14 111 tituly ročně.

Rodový pohľad na previazanosť urbánneho a rustikálneho v poézii Lýdie Vadkerti-Gavorníkovej a Jozefa Mihalkoviča. Derek Rebro „Literárny vedec Derek Rebro využíva v monografickej práci Jej mesto v jeho svete? rod ako analytickú kategóriu, aby z dosiaľ nezohľadňovaných východísk preskúmal zložité vzťahy urbánneho a rustikálneho vo vybraných zbierkach Lýdie Vadkerti-Gavorníkovej a Jozefa Mihalkoviča

Kniha sa zameriava na skúmanie inovatívnych kompetencií poetického jazyka vybraných autoriek: L. V.-Gavorníkovej, T. Lehenovej, S. Repar, N. Ružičkovej, K. Kucbelovej a M. Ferenčuhovej. Autor prináša do slovenského diskurzu uchopenie väčšinou prehliadaného (i feministicky podnetného) rozmeru básní autoriek, a teda ukážku iného - aj rodovo poučenejšieho - čítania umeleckých textov.

Publikácia, ktorá si kladie za cieľ zjednodušiť Vám cestu k úspešnému zvládnutiu či už maturitnej skúšky z anglického jazyka po novom, alebo prípravy na prijímacie pohovory na vysoké školy. Výber z kánonických diel anglickej a americkej literatúry.

Výbor z textů významného literárního historika a editora Jaroslava Kolára(1929). Zkoumání–sondování v nich autor podrobuje nejrůznější díla a otázky, počínaje sémantikou svatováclavské koruny přes milostnou tematiku v literatuře českých humanistů a úvahy o autorství Země dobré až po epický čas Poláčkova Okresního města a poetiku Hrabalova „světa naruby“. Svazek obsahuje též pokračování Kolárovy bibliografie

Súbor referátov, ktoré odzneli na konferencii Jazyková kultúra na začiatku tretieho tisícročia, sa vyznačuje vyhranenou metodológiou, schopnosťou zreteľne formulovať vedecké postoje k vytýčenej téme a kultivovane reagovať na divergenciu názorov.

Kniha mapuje život a dielo G. K. Chestertona i široké spekturm interpretácií, ktoré vyvoláva - od atribútov revolučnosti až ku konzervativizmu, od iracionalizmu až k prepiatemu racionalizmu.

Jaroslav Havlíček je čtenářské veřejnosti znám především díky románům Petrolejové lampy a Neviditelný, které se staly i předlohami filmového zpracování. Ojedinělost a významová vrstevnatost Havlíčkových děl však dnes ustupuje poněkud do pozadí, a to i přesto, že leitmotivy Havlíčkových textů mají stále čím oslovit.

Kniha je nielen nahliadnutím do poslednej knihy Gastona Bachelarda, ktorá vyšla ešte počas života tohto francúzskeho filozofa, ale je aj rozvíjaním úvah o slabom svetle, ktoré dáva nezvyčajnú hodnotu okolitej tme. Plameň sviece je podľa autora komentára určitou formou vyznania, ku ktorému saBachelard v knihe aj priznáva, keď hovorí o centrálnom obraze študujúceho človeka pri svieci alebo o rytine svojho