Kolektivní monografie Antonín Václavík (1891–1959) a evropská etnologie. Kontexty doby a díla byla redakčně zpracována na půdě Ústavu evropské etnologie FF MU v Brně v návaznosti na mezinárodní konferenci, kterou uspořádalo v roce 2009 v Luhačovicích několik etnologicky profilovaných pracovišť.

Kniha je již čtvrtou monografií v řadě věnovanou této pozoruhodné obci. Od předchozích publikací se tato kniha liší tím, že prezentuje obecně řečeno jiný pohled na danou obec a její obyvatele, než jaké jsou v rámci vojvodovských zkoumání v současnosti dostupné či běžné.

Kniha je antropologickým a zároveň muzeologickým pohledem na význam a možnosti prezentace exotických artefaktů v západní kultuře. První, spíše antropologická část sumarizuje a systematizuje poznatky zahraniční literatury i osobní zkušenosti autorky, a poskytuje tak metodologický a faktografický základ dalším oddílům.

Kniha představuje jedinečné hudební a literární doklady tradice českých kramářských písní. Zpěv špalíčkových neboli kramářských písní zanechal v paměti našich předků silnou stopu jako součást zábavy, modlitby, práce, stolování, společných postních a adventních večerů, poutí či svateb, ale také jako dědictví hodnot, které se podílely na hledání odpovědí ohledně života a smrti.

Kniha etnologa Aleše Smrčky přibližuje fenomén horského transportu v Krkonoších, na Šumavě a v pohořích severovýchodní Moravy jako nedílnou součást tradiční lidové kultury. Práce vychází z terénní dokumentace, dostupných pramenných zdrojů a historického obrazového materiálu, stranou nezůstalo ani zhodnocení dosavadního vývoje bádání.

Syn známeho folkloristu Jozefa Tatierskeho, ktorý sa spolu s Jánom Gerykom a ďalšími bádateľmi zaslúžil o zdokumentovanie a uchovanie tradičnej slovesnosti z oblasti Púchovskej doliny, pokračuje v sprístupňovaní a zviditeľňovaní duchovných pokladov tejto časti Slovenska. Po publikácii Zlaté piesne Púchovskej doliny (2018) prichádza doteraz najrozsiahlejší spevník obsahujúci až 545 piesní a ich dochovaných

Kniha Mýty Margaret Mead se věnuje životu a vědeckým výzkumům slavné americké kulturní antropoložky, žačky Franze Boase a významné představitelky směru „kultura a osobnost“. Mead se proslavila hned svým prvním terénním výzkumem provedeným na pacifickém souostroví Samoa, jehož výsledky se však později staly předmětem dosud trvajících sporů mezi odborníky. Autor ukazuje, že myšlenky a odborné názory

Tato kniha se zabývá náboženstvím dnešních Mayů obývajících Guatemalskou vysočinu. Zkoumá mayskou kosmologii a pojetí božstev, vztah k přírodě a horám, obětní a poutní rituály a jejich existenciálně-fenomenologické ukotvení.

Fascinuje nás veda, ľudská myseľ i vedecký pokrok. Žasneme nad tým, koľko toho dokážeme.

Antropologie turismu je relativně nová subdisciplína a tematická oblast sociokulturní antropologie, která se postupně etabluje a dynamicky rozvíjí od sedmdesátých let 20. století. Barbora Půtová ve své knize popisuje, analyzuje a interpretuje předmět a základní témata antropologie turismu včetně jeho historických proměn v kontextu západního světa od starověku až po současnost.

Pred 100 000 rokmi obývalo Zem najmenej šesť ľudských druhov. Dnes je tu už len jeden.

Kniha analyzuje vývoj lidského myšlení ve vztahu k přírodě. V první části autor věnuje pozornost náboženskému, především křesťanskému pohledu na svět v kontextu současných environmentálních problémů.

V oblasti sociální antropologie je etnicita hlavním tématem už od konce šedesátých let a rovněž dnes zůstává centrálním předmětem výzkumů. Přestože tato kniha vychází zejména z příspěvků antropologie ke studiu etnicity a spřízněných fenoménů, její záběr přesahuje hranice akademické antropologie.

Pokoj, láska, porozumenie, modlitba i spomienky na tradície a to, čo z nich pretrvalo do súčasnosti. Spoznávanie vlastných koreňov cez zvyky, vinše a koledy predvianočného i vianočného obdobia.

Autorovou ambicí nebylo akademicky zpracovat problematiku laponského náboženství, chtěl spíše upozornit na svébytný kulturní skvost severu Evropy, sahající svými kořeny až do konce doby ledové, a na nebezpečí zániku, jenž mu hrozí. Marek se Sámům, mezi nimiž žil od 30. let téměř dvě dekády, nestal náčelníkem, ale přítelem a důvěrníkem.

Modulové učební texty pro studenty antropologie a \'příbuzných\' oborů.

Kniha Martina Soukupa Kultura: (bio)kulturologická perspektiva představuje první původní českou práci věnovanou pojmu kultura z hlediska biokulturologie. Autor staví na antropologickém a kulturologickém zacházení s pojmem kultura, které dává do souvislosti s historickým vývojem darwinisticky orientovaných výkladů kultury.

Autor se ve své knize věnuje zajímavémutématu z oblasti interpretace náboženství a nacionalismu v realitě moderního Japonska. Čtenáři nabízí kompaktní analýzu, ve které snoubí historický, religionistický a politologický horizont.

V tomto sborníku se setkává na 30 českých a běloruských autorů pojednávajících o širokém spektru mnohasetletých vzájemných vztahů i o současném stavu běloruského jazyka, jeho \"mikro-dialektů\" a jeho kultury. Sborník vychází u příležitosti XV. sjezdu slavistů konaného v Minsku.