Publikácia prostredníctvom úradných záznamov, hlásení bezpečnostných orgánov, zápisníc z výsluchov, výpovedí pred súdom a ďalších dobových dokumentov približuje jeden z najväčších vykonštruovaných politických procesov na Slovensku i v celej ČSR, ktorý sa konal v dňoch 18. – 21. októbra 1950 v Bratislave. Viliam Žingor, popredný partizánsky veliteľ z obdobia druhej svetovej vojny, bol na základe falošného

Dúbravka leží na východnom úpätí Devínskej Kobyly. Pôvodná obec existovala už v 14. storočí a patrila hradu Devín. Jej história je ale oveľa staršia. Výhodná geografická poloha ju predurčovala na osídlenie už v pravekom období. Dôkazom sú archeologické nálezy z doby kamennej. Zachovali sa unikátne pamiatky aj z rímskeho obdobia. Následne sa tu usídlili Kelti a oblasť bola obývaná v čase Veľkomoravskej

Stát se lékařem či lékařkou nebylo po první světové válce jednoduché. Generace mladých (kohorta narozená na přelomu 19. a 20. století, nastupující do prvního ročníku studia lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy na podzim roku 1920) si však nenechala vzít své ideály a přetavila je ve zcela specifický étos, jehož pevnost později prověřily dva totalitní režimy. Společně prožili dvacáté století

Kniha Vrútky na dobových fotografiách na 148 strán a v 7. kapitolách približuje vývoj Vrútok prostredníctvom 483 dobových fotografií. Kniha je malým „príspevkom“ združenia Brána Turca / Hemibos Ante Portas k výročiu – 765. rokov od prvej písomnej zmienky v roku 2020.

S odstupem téměř čtyř set let se díváme na osobnost evropských dějin první poloviny17. století Albrechta z Valdštejna poněkud zastřeným pohledem. Tato publikace není pokusem vytvořit opus nový, přesto se odvažuje z mozaiky toho, co již bylo o Valdštejnovi napsáno, vytvořit strukturu novou - na jedné straně satirické črty a aforismy charakterizující Valdštějnovu dobu z pera autora a - druhou rovinou

Prvý diel knihy Svedectvá doby I. sa snaží zaplniť medzeru, o ktorej sa archívy ŠtB nezmieňujú alebo len veľmi stroho. Rozsiahlu aktivitu tajnej cirkvi počas obdobia 1969 – 1989 nemala ŠtB schopnosť ani možnosti obsiahnuť v celej šírke.

Najkritickejšie dielo k interpretáciám vývinu národnostných pomerov spišských sídiel v súvislosti s ich názvami od vydania legendárneho príspevku profesora Vladimíra Šmilauera s názvom Osídlení a národnosti Spiše, ktorý bol publikovaný v roku 1935 v časopise Bratislava.

Skorina byl běloruský renesanční humanista a diplomat evropského významu, lékař a první středověký překladatel i vydavatel Bible v církevně slovanském jazyce. Jeden z prvních, kdo založil tisk v cyrilské abecedě.

První svazek čtyřdílné kolektivní publikace věnované dějinám Československé akademie věd (ČSAV) zpracovává první dekádu její existence, kdy v jejím čele stál Zdeněk Nejedlý. Zároveň líčí okolnosti založení této klíčové instituce vědy druhé poloviny 20. století.

Kniha \"Na zdraví!“ aneb „O pohostinství v Litoměřicích a v Terezíně v dobách minulých\" – Poutavá publikace plná dobových fotografií, obrázků a dokumentů se věnuje těmto tématům: - Od nejstarších krčem v Litoměřicích po současnost - Pivaři a vinaři - Stručně o pivovarech v Litoměřicích a okolí - Co ulice, to hospoda nebo dvě - Jak se pivo točilo a má točit - Hospody a prostituce v Terezíně - Pivo

Kniha se zabývá návrhem na vydání národnostního statutu v Československu v roce 1938, který byl pokusem řešit složitou situaci, do které se československý stát koncem třicátých let dostal. Národnostní statut měl být významnou reformou menšinové politiky a měl se týkat nejen německé menšiny, ale i všech ostatních menšin a jejich právního postavení.

Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - severní Čechy je závěrečným dílem série knih o těchto památkách na našem území. Svým rozsahem 388 stran je tato kniha nejobsáhlejší ze všech již dříve vydaných dílů.

Kniha, zpracovaná s využitím velkého množství archivních pramenů, z větší části dosud nepublikovaných, souhrnně pohlíží na problematiku založení a rozvoje námořní plavby v bývalém Československu a na fungování samostatného podniku Československá námořní plavba, a to v období let 1948–1989. Téma je probráno z mnoha stran, vedle analýzy hospodářských výsledků se autorka věnuje problematice spolupráce

Synagoga na Palmovce v pražské Libni je jednou z mála zachovaných připomínek dávné historie této kdysi významné židovské lokality. Příběh židovské čtvrti a jejích obyvatel je plný zákrut, stoupání a často klesání prudkými serpentinami do temných hlubin, tak, jak se převracely osudy židovského národa v českých a evropských dějinách.

Reedice prvního úplného, kritického a komentovaného vydání knihy Julia Fučíka, díla historika Františka Janáčka, který ve svých komentářích zhodnotil své mnohaleté podrobné studium českého domácího odboje za druhé světové války. Reedici k vydání přehlédl, doplnil a aktualizoval literární historik Pavel Janáček.

Kolektivní monografie na téma válečných knih a časopisů pro děti a mládež (1939–1945) vznikla z popudu IKSŽ při FSV UK a zahrnuje příspěvky předních odborníků literatury a publicistiky pro děti a mládež z univerzitních pracovišť České republiky, jeden příspěvek je ze Slovenska. Texty autorů z českých, moravských a slovenských univerzit se tematicky vrací k literárním a publicistickým osudům dětí a

Autor objasňuje pojem \"wervolf\" pocházející z německé mytologie, podle něhož se nazývala také podvratná německá organizace (Wehrwolf), která vznikla v českém severním pohraničí koncem druhé světové války. Čtenář se dozví o průběhu konkrétních sabotážních akcí této organizace, které byly namířené nejen proti Čechům, ale také proti odlišně smýšlejícím Němcům.

Slovník českých lékařů-spisovatelů zachycuje více než 500 jmen lékařů, kteří byli v nějaké formě literárně činní mimo svou medicínskou odbornost. Hlavní pozornost je věnována básníkům, prozaikům i dramatikům, autorům vědecko-fantastické literatury a dalších literárních žánrů.

Důraz je kladen na otázky tvorby legislativy a popis strukturálně hospodářských předpokladů problematiky. Zároveň jsou příslušné části věnovány dějinám každodenního života tehdejších nezaměstnaných, jejich strategiím přežití a propočtům pravděpodobného vývoje životní úrovně jejich domácností.

Mohlo se Československo na podzim 1938 ubránit německému útoku? Rozhodli se představitelé republiky správně, když přijali mnichovský diktát, nebo promarnili šanci na vítězství, které mohlo zadržet další Hitlerovu expanzi? Měl německy diktátor vůbec v úmyslu na Československo zaútočit, nebo se stalo oběti jeho triku? Jak si již správně všiml Milan Kundera v Nesnesitelné lehkosti bytí, na tyto otázky