Druhý diel knižných statí, doslovov, recenzií a rozhovorov českého slovakistu a bohemistu Lubomíra Machalu dopĺňa vedecké štúdie z prvého zväzku vydaného roku 2021. Pohľady na slovenskú prózu, poéziu a literárnu kultúru „zpoza řeky Moravy“ autor komentuje s veľkým prehľadom a nadhľadom a podáva vzácnu správu o slovenskej literatúre v spojení, ale tiež aj v rozdelení dvoch blízkych kultúr a jazykov

Kdokoli využije tuto knihu jako průvodce k tomu, aby mohl rozlišit bizarní pseudovědecké spisky o Duté Zemi od sci-fi beletrie či filmové tvorby na toto téma, neudělá chybu. Do první kategorie patří “nauky” Johna C. Symmese, Karla Bendera, Karla Neuperta a řady dalších – vědeckých podivínů I dobrodruhů, o kterých se zmiňují jedni z průkopníků fantastického realismu J. Bergier a L. Pauwels ve svém již

Monografie Aramejština knihy Zohar přináší přehled základních morfologických jevů zoharické aramejštiny. Úvod seznamuje čtenáře s rozsáhlou vědeckou diskuzí o povaze aramejštiny knihy Zohar a zachycuje vývoj jejího vnímání od doby prvních vědeckých prací, které ji prohlašovaly za pokleslý umělý jazyk, až do současnosti, kdy je klasifikována jako přirozený literární jazyk a součást širšího proudu aramejské

Autorský kolektív v zložení Ivana Taranenková, Tibor Pichler, Marianna Koliová, Anikó Dušíková, Marta Fülöpová, Aleksandra Hudymač, Dana Hučková, Michal Habaj, Magdalena Bystrzak, Miloslav Szabó, Dušan Škvarna, Bogusław Bakuła, Miloslav Vojtech, Jana Pátková a Radoslav Passia pripravili vedeckú publikáciu KONTAKTY LITERATÚRY (MODELY, IDENTITY, REPREZENTÁCIE). Kniha je zložená z troch tematických častí,

Kniha Josefa Hrdličky otevírá otázku, co je exilová poezie a zda představuje podobně významnou oblast jako milostná či přírodní lyrika. Složitý a proměnlivý fenomén exilu sleduje na příkladech literárních textů od antiky do současnosti a na pozadí historické poetiky exilu se zabývá českými básníky, kteří odešli ze své země po roce 1948 a výrazně se podíleli na literatuře psané v zahraničí.

Kniha přibližuje jeden z fenoménů narativní strategie, který ruský literární vědec Boris M. Ejchenbaum na počátku 20. století pojmenoval termínem „skaz“ a spojil s oblastí spontánního mluveného vyprávění. Výklad je rozdělen do dvou částí: první část přináší teoretické uchopení problematiky, zatímco druhá se zabývá interpretacemi konkrétních uměleckých textů.

Výbor obsahuje biografické texty různých podob, od popularizačních medailonů, přes úvody a doslovy či vybrané kapitoly monografií až po odborné studie. Chronologické řazení vychází z roků narození pojednávaných osobností, takže vzniklý celek představuje poměrně pestrý pohled na kulturní dějiny konce devatenáctého a celého dvacátého století.

Publikace zahrnuje více než 300 podrobných hesel samizdatových edic, časopisů a výběrově i neperiodických sborníků, jejichž vydávání bylo spontánní reakcí etablovaných i začínajících tvůrců na zákonná i nezákonná omezování svobody uměleckého projevu v období komunistického režimu. Autoři se nezabývali jen těmi nejznámějšími vydavatelskými podniky, ale shromáždili mnoho dosud neznámých údajů o řadě

Publikace Michala Kosáka a Jiřího Flaišmana Editologie (On náčrtu ke knize) se na novočeském materiálu věnuje metodologii ediční práce. Kniha v úvodních částech rozvrhuje základní typologii edičních přístupů a ukazuje možnosti, jak lze k vydávanému materiálu přistoupit.

Kniha přibližuje a kriticky interpretuje dílo Jana Huse prostřednictvím čtyř různě zaměřených oddílů. V prvním je zkoumáno dílo Jana Husa, ve druhém proces, odsouzení a upálení, ve třetím recepce, tedy druhý život, ve čtvrtém přijdou ke slovu různé interpretace.

Cílem edice Studie z korpusové lingvistiky, vydávané Nakladatelstvím Lidové noviny a projektem Český národní korpus od roku 2006, je poskytovat prostor pro výzkum prováděný pomocí jazykových korpusů, tj. rozsáhlých souborů autentických textů v elektronické podobě. Výhodou takového přístupu je jeho empirická podstata, opakovatelnost postupů a důraz na živý jazyk a typický úzus.

Monografie přibližuje osobnost Aloyse Skoumala (1904–1988), kterého autorka konfrontuje se všemi sférami kultury dvacátého století, do nichž během svého života aktivně vstupoval a zanechával v nich svou stopu. Na základě studia zdrojů, jež formovaly jeho duchovní svět, dochází k závěru, že vědomě přenesl nonkonformní pozici staroříšského Josefa Floriana do zcela odlišných podmínek prostředí i doby

Knižka azda najproduktívnejšieho literárneho kritika – výber z literárnej publicistiky (z obdobia rokov 1995 – 2004) – sa skladá z troch častí. Prvú časť tvorí Halvoníkov pokus o syntetizujúci pohľad na charakter vývinových tendencií v slovenských kultúrnych, ale najmä literárnych dielach.

Anotácia: Autor a zostavovateľ publikácie, známy literárny kritik Vladimír Petrík predstavuje život a dielo prozaika a esejistu Jána Johanidesa. Kniha je textovo pestrá a odborne fundovaná, pritom čitateľsky prístupná.

Kniha obsahuje metodologickú diskusiu problému a popri filozofických aspektoch prináša aj ich aplikáciu na vedu o textoch. V ďalších kapitolách sa analyzujú jednotlivé roviny: fónika, slovo, syntax, metrika, sémantika a text ako celok.

Esej sleduje proměny tradičního chápání kultury v moderní době. Popis jednotlivých projektů \'moderní\' kultury - od Matthewa Arnolda k F. R. Leavisovi, Marshallu McLuhanovi, Jeanu Baudrillardovi, Georgi Steinerovi a Zygmuntu Baumanovi - představuje různé způsoby, jakými se \'tradiční\' kultura vymezovala vůči modernosti.

Súbor textov predstavuje žáner eseje v interpretačných, teoretických, básnických a publicistických príspevkoch renomovaných odbornikov a známych českých osobností.

Česká literatúra 1918 - 1945, Interpretácie básní, o knihách, štúdie - poézia poetizmu, K. Poláček, Šaldov zápisník.

Jubilejný zborník na počesť Ľubomíra Ďuroviča.

Ve své půvabné knížce přeložené pod názvem Co kdyby láska nikdy neskončila uvažuje Alain Finkielkraut o čtyřech podobách moderní lásky, která je sice vyvázána z tradičních svazujících pout přísné morálky a zatěžujících zvyků, přesto je spíše křehká a v ohrožení. Láska je dnes sice „volná jako ptáče“, ale je třeba se s autorem na chvíli pozastavit a ptát se, jaké podoby má dnes tato základní lidská