Keď ideš sám za sebou môže sa ti stať, že stretneš odraz ozveny aj tých najtichších hlasov. Nie je to isté, - ale pravdepodobné.

Jakou podobu má regionální literatura od vzniku Československa do současnosti? Slovník prostřednictvím lexikografických údajů zachycuje literární obraz regionu.

Člověk prožívá svou viditelnost dvojím způsobem: jako ohrožení a jako nepřirozenost. Obojí podněcuje snahu hledat svou pravou podobu a zároveň se utvářet podle vlastních představ.

Cudzinci obťažujúci nevinné dievčatá s bielou tvárou, ohnivé tmavé orientálky zvádzajúce západných kresťanských chlapcov na zlé chodníčky či úlisní Židia skrývajúci v stiesnených a špinavých obchodoch svoje tajomstvá. Podobných obrazov nájdeme v literatúre mnoho a nie je to náhoda.

Kniha Plovoucí motivy poznámky nejen na téma Hrabal, Bondy, Škvorecký sestává s drobných textů, zejména poznámek, esejů, zápisků, črt, v nichž Tomáš Mazal formou jakéhosi kvazideníku reflektuje události, které bezprostředně prožil, nebo vlastní prožitek posunul směrem k literární fikci. Soubor textů vznikal v letech 1994 - 2010 a jak už podtitul napovídá, odkazuje z větší části k literárním figurám,

Doménou literární historičky a editorky Jaroslavy Janáčkové je česká literatura 19. století. Po řadě autorských monografií nebo problémově koncipovaných souborů studií představuje přítomná kniha první výbor z jejích kratších statí publikovaných v obtížně dostupných časopisech nebo sbornících, doplněný o příspěvky dosudnetištěné.

There are probably not many readers who would cherish their memories of writing a description at school… Nevertheless, hardly anyone would deny that we cannot do without descriptions in everyday face-to-face dialogues – though only a few of us may be able to reflect on the process of describing, and to judge to what extent it is influenced by the circumstances surrounding communication. The essay on

Kniha Mimochodom je zbierkou samostatných textov venovaných rôznorodým témam, ktoré však zároveň spája optika marginálií alebo mimochodnosti. Jednotlivé reflexie využívajú metódu marginálií v oboch významoch slova: sú poznámkami na okraji každodenných javov a zároveň sa venujú tým zdanlivo menej významným, alebo možno len menej nápadným a zdôrazňovaným témam.

Kolektívna monografia Svetozár Hurban Vajanský. Na rozhraní umenia a ideológie prináša analytický pohľad na rozsiahle dielo a činnosť Svetozára Hurbana Vajanského.

V Rakúsovej druhom výbere z reflexií o dielach našej aj inonárodnej poézie, prózy a teoretickej literatúry ide o typ odborných reflexií, pri ktorých metodologickým východiskom je selekcia takých literárnych diel, ktoré sa dajú prijímať afirmatívne. Orientácia na kvalitné umelecké a literárnovedné publikácie umožňuje autorke používať kritiku sympatie.

Jedná se o první český překlad práce z okruhu genetické kritiky. Prezentuje ji jako samostatnou disciplínu, jež studium zrodu díla nepodřizuje žádnému dalšímu zřeteli (např. edičnímu), a českému čtenáři poskytuje základní terminologickou a konceptuální výbavu pro danou oblast.

Publikace, jejíž titul odkazuje na ideu filologie jako spolehlivé průvodkyně labyrintem moderního světa, stále složitějšího a nepřehlednějšího, sleduje dvojí záměr: 1. Na několika konkrétních současných literárněvědných analýzách ukázat reflexe filologické povahy oborujako jeho živé tradice ve smyslu kritiky slova, ale i hledání jazyka interpretace. Práce, již O. Králík považoval za nikdy nekončící

Jakým způsobem je narativní text schopen pojmout, zprostředkovat a vynalézt fenomén beztvarosti, doposud spojovaný výhradně s oblastí výtvarného umění? A co stojí za schopností literárního jazyka rozehrát tento akt tvořivé deformace a událost metamorfózy, jež vizuální i textuální formy umísťuje na hranici viditelného a neviditelného, známého a neznámého, přítomného a nepřítomného?

Vhodným zvoleným východiskom reflexií A. Timkovej Lazurovej je ukotvenie skúmaného problému (zla) ako fenoménu súvisiaceho so súčasnými globalizačnými a postmodernými spoločenskými trendmi. Na tomto pozadí koncipovania svoju monografiu ako logicky a štruktúrne vzájomne korešpondujú súčinnosť teoreticko-metodologických východísk výskumu problému a jeho empirického preskúmania.

K roku 200. výročia narodenia Ľudovíta Štúra vydalo LIC triptych kníh. Esejistická kniha Dany Podrackej je pokusom nájsť v Štúrovom diele duchovnú zem a zrekonštruovať za pomoci jeho myšlienok, ako aj myšlienok jeho rovesníkov, čím je a čím by mohol byť duchovný štát ako vedomá kultúrna voľba.

Kniha sa zameriava na skúmanie inovatívnych kompetencií poetického jazyka vybraných autoriek: L. V.-Gavorníkovej, T. Lehenovej, S. Repar, N. Ružičkovej, K. Kucbelovej a M. Ferenčuhovej. Autor prináša do slovenského diskurzu uchopenie väčšinou prehliadaného (i feministicky podnetného) rozmeru básní autoriek, a teda ukážku iného - aj rodovo poučenejšieho - čítania umeleckých textov.

Zbierka esejí, úvah o ruskej literatúre najmä 19 a 20 storočia osobnosti českej slavisiky.

Dvě společně vydávané monografie pojí dílo jedné z ikon francouzského strukturalismu Rolanda Barthese. Jak již jejich názvy napovídají (Zotročený mýtus, Od ideologii k fantasmatu), každý z autorů je pojednává z jiného hlediska: teorie ideologie a psychoanalýza slouží jako komplementární hledisko k dekompozici moderních mýtů a strukturalismu (jako i opačně). Rozmanité dílo Rolanda Barthese je ale také

Monografia prináša do slovenskej rusistiky bádateľsky významnú a dôležitú časť korpusu ruskej literatúry 20. storočia.