Ústav pamäti národa (ÚPN) vydal pri príležitosti 40. výročia okupácie Československa vojskami piatich krajín Varšavskej zmluvy obrazovú monografiu August ´68. Okupácia a občiansky odpor na Slovensku v obrazových dokumentoch Archívu ústavu pamäti národa zameranú na prezentáciu doposiaľ neznámych autentických ikonografických dokumentov z fondu Archívu ÚPN, ktoré zachytávajú okamihy invázie. Jedným z

Druhý díl knihy s historickými fotografiemi a pohlednicemi z Valašska je doplněn o dobové texty, které vycházely v kulturním věstníku Naše Valašsko v první polovině minulého století. Čtenář se dozví, jak vznikal například slavný obraz Valašská Madona od Adolfa Liebschera, jak maloval Mikoláš Aleš ve Vsetíně nebo si přečte svědectví o zničení Valašských Klobouků velkým požárem. Dobové fotografie a pohlednice

První svazek XII. dílu počíná na přelomu let 1859-1860, kdy v důsledku vojenské porážky habsburské monarchie v Itálii dochází k obnovení ústavního vývoje a končí rokem 1890, kdy se přijetím punktačních článků radikalizovala mladočeská strana, jež tento akt hodnotila jako ránu českým národnostně a jazykově emancipačním snahám. Nelze však přehlédnout, že v obecném měřítku dosáhly české země ve sledovaném

24. díl „Erbovní mapy“ uzavírá rozsáhlý grafický projekt, který mapuje hrady, zámky a tvrze na území naší republiky a pomocí erbů představuje jejich majitele a stavebníky. Kromě zachovaných starých památek, zobrazených přímo na mapě, je v naší zemi též značné množství zaniklých či rozpadlých sídel se svojí bohatou historií.

Skupina mladých akademiků – uprchlíků zpoúnorového Československa – spojila na podzim 1948 v Ženevě své síly k vydávání časopisu. Nazvali jej Skutečnost, protože jejich záměrem bylo nastavit pravdivé zrcadlo situaci, v níž se ocitla země ovládaná komunisty, situaci emigrantů, většinou ještě žijících v uprchlických táborech, a situaci poválečné Evropy.

Ročenka historického ústavu Slovenskej akadémie vied Z obsahu: Banskobystrická mestská rada v 16. storočí. Metodika výskumu jej personálneho obsadenia a kariérneho vývoja jednotlivcov.

Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech představují doplněné a rozšířené vydání třetího dílu souboru Dějin cisterckého řádu v Čechách (1142–1420), který původně vyšel v roce 2009. Oproti prvnímu vydání byl tento svazek doplněn o výsledky dalšího studia pramenů, stejně jako o nové poznatky české i zahraniční literatury.

U některých zločinů může dopadení pachatele trvat několik let, někdy mohou dokonce pachatelé zůstat nepotrestaní i přesto, že je zločin objasněn. Kvůli promlčecí lhůtě si tak vrazi mohou často po letech oddechnout a přestat se ohlížet přes rameno.

V roku 2021 vydal Ústav materiálov a mechaniky strojov SAV, v. v. i. v spolupráci s občianským združením Quirinus, o. z. monografiu, ktorá reflektuje najprv základné životopisné informácie o organárovi C. L. Wegensteinovi v dobovom uhorskom kontexte. V knihe sa však autori venujú hlavne hĺbkovej analýze a prezentácii dispozície jednotlivých Wegensteinových organov, použitému materiálu na stavbu organov

Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích a za konkrétních sociálních, geografických a náboženských podmínek... Ve starší době znamenala konverze buď obrácení od odlišného náboženství ke křesťanské víře, nebo návrat heretiků zpět k ortodoxii, případně

Ján Ševčík patrí medzi neprávom zabudnuté osobnosti našich dejín. Bol legionárom, za 1. ČSR pôsobil ako tajomník poslaneckého klubu Hlinkovej slovenskej ľudovej strany, po vyhlásení Slovenského štátu sa zapojil do ilegálneho odboja a po vypuknutí SNP bojoval ako partizánsky veliteľ proti Nemcom.

Béla Grünwald (1839 - 1891), s ktorého menom sa spája zatvorenie troch slovenských gymnázií a Matice slovenskej v roku 1874, sa stal najnegatívnejšou, takmer už diabolskou postavou slovenskej strane - nepoložil otázku, čo ho motivovalo, ako sa dá jeho konanie vysvetliť? Hľadanie odpovede si vyžaduje odkryť charakteristické črty spoločenského a politického prostredia, v ktorom Béla Grünwald žil, a ktoré

Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století. Toto rozpětí umožnilo nahlédnout do minulosti a ptát se, proč a jak jsme v různých dobách vnímali a chápali naše dějiny a co to znamená pro naši přítomnost

Podoby zločinu a trestu v stredovekom slobodnom kráľovskom meste Prešporku. Kniha približuje atmosféru a jednotlivé vrstvy obyvateľov stredovekého mesta, protagonistov spravodlivosti aj zločinu, načrtáva zásady uhorského a mestského trestného práva a opisuje kriminálne a súdne prípady ako aj spôsoby trestania zločincov.

Knižní zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války.

Druhý svazek edice písemností z let 1526–1547, které jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Třeboni ve sbírce Historica Třeboň, v zásadě pokrývá quinquennium začínající rokem 1536 a končící rokem 1540; v závěrečných partiích se setkáme s ojedinělými chronologickými přesahy za práh pátého decennia 16. věku. Stejně jako první díl, v němž byly (po zevrubném představení celého projektu) vydány dokumenty

Publikace přináší edici významného pramene k dějinám pražských Židů uloženého v Archivu Židovského muzea v Praze. Fase (přiznání) vyplňovaly hlavy židovských rodin při návratu do Prahy po odvolání tereziánského vypovězení z let 1745-1748.

Jaký je náš dnešní svět? Hektický, uspěchaný, dramatický, bezohledný, přetechnizovaný ... a zapomnětlivý.

Publikácia nadväzuje na spoločné práce oboch autorov Štátna moc a cirkvi na Slovensku 1948 – 1953 a Pod kuratelov moci. Cirkvi na Slovensku v rokoch 1953 – 1970.

Paleografická čítanka je určena studentům archivnictví a historie a dalším zájemcům o výuku čtení starých psaných textů uložených v českých archivech a knihovnách. Přináší ukázky psaného písma s přepisy a u cizojazyčných textů i s jazykovým komentářem nebo s překlady.