Dielo F. M. Dostojevského je nepochybne úprimným výrazom citlivej osobnosti, ktorá musela všetko prežiť a pretrpieť, než bola schopná to vysloviť. Ale Dostojevskij nehovoril len za seba.

“Odjakživa sa cítim takmer ako človek. Vždy som vedel, že sa odlišujem od ostatných psov.

Manželé Belhadžovi, Maročan Amin a Francouzka Mathilda, si splnili sen. Po letech tvrdé dřiny proměnili své hospodářství v prosperující a vzkvétající podnik.

Když člověk bojuje o přežití, dosud důležité věci náhle ztratí na závažnosti a do popředí vystoupí docela jiné hodnoty. Mladá inuitská žena Ivalu přežívá ze dne na den, protože její rodina nemá živitele-lovce.

Autistické ženy jsou jako nepolapitelné stíny. Dospělá žena s vysokofunkčním autismem je pro nás prakticky neznámým fenoménem — pokud se objeví ve filmu či literatuře, pak pravděpodobně jako ženská verze mužského nerda se zájmem o počítačové hry, matematiku, Rubikovu kostku nebo vlakové jízdní řády.

Velký Gatsby vyšel poprvé roku 1925. Za autorova života nebyl příliš populární, dnes však patří k nejznámějším a nejčtenějším dílům moderní americké literatury a je bezesporu nejpopulárnější z mnoha knih Francise Scotta Fitzgeralda.

Dielo klasika maďarskej literatúry Kálmána Mikszátha (1847 – 1910), rodáka z Novohradskej Sklabinej, tvorí najmä krásna literatúra. Publicistika a esejistika je zastúpená v menšom rozsahu.

Dánská čítanka představuje jedenáct soudobých autorů Dánského království, k němuž kromě samotného Dánska patří také Faerské ostrovy a Grónsko. Několik z nich se už dočkalo českého vydání, třeba Naja Marie Aidtová nebo Gróňanka Niviaq Korneliussenová – od ní vás čeká ukázka z románu Údolí květin, za nějž v roce 2020 obdržela Cenu Severské rady.

Říká se, že existují jen dva druhy příběhů: muž se vydává na cestu a do města přijede cizinec. Je však ještě třetí: žena poruší pravidla.

Kdysi dávno dávali rodiče svým dětem podobná jména, jaká mají postavy ze slavných románů. Dnes si však lidé sami dávají jména, jaká se jim zlíbí, a mezi milenci to chodí ještě trochu jinak.

Jmenuji se Maryte – věta, kterou se šestiletá Renata naučí litevsky a opakuje ji jako zaříkadlo proti všemu zlému. Pochází totiž z městečka ve Východním Prusku, z dnešní Kaliningradské oblasti, a má tu smůlu, že je Němka.

Strhujúci debut autorky svetového bestsellera Stehlík. Úprimná spoveď hlavného hrdinu Richarda Papena, ktorý sa v spomienkach vracia do svojich študentských rokov na malej vermontskej univerzite, kde našiel taký životný štýl, po akom vždy túžil - prenikne do skupiny bohatých a svetáckych študentov, ktorých si charizmatický profesor klasických jazykov vybral do svojho seminára.

Co viděla dívka na druhém břehu? V zapadlém hostinci na břehu Temže se schyluje k výjimečným událostem.

George Bowling, drobný obchodník ve středním věku, je unaven dětmi i rodinným životem. Když si jede pro novou zubní protézu, přepadne ho záchvat nostalgie a vydá se do kraje svého dětství, aby si oddechl a zavzpomínal.

Na Srí Lance zuří občanská válka. Dineš přišel o rodinu i veškerý majetek a mechanicky, bezmyšlenkovitě se pohybuje od jedné utilitární činnosti k druhé.

Nočný vlak do Lisabonu je filozofický román o samotárskom profesorovi klasických jazykov Raimundovi Gregoriovi, ktorý v jeden daždivý deň stretne na moste tajuplnú Portugalku. O čosi neskôr nájde v antikvariáte fascinujúce zápisky portugalského lekára a filozofa, ktoré nedokáže prestať čítať.

Za dveřmi hotelu Metropol leží Divadelní náměstí a s ním zbytek Moskvy i bouřlivá krajina Ruska dvacátého století. Románový epos cenami ověnčeného spisovatele Amora Towlese začíná roku 1922 po konci občanské války, avšak namísto zledovatělých cest a zasněžených dač nás autor zavádí do haly luxusního moskevského hotelu Metropol, jenž je se svými zvyklostmi, každodenní rutinou a různorodým personálem

Rozsiahle prozaické dielo Kálmána Mikszátha (1847-1910) si nemožno predstaviť bez jeho „najuhorskejšieho“ a zároveň najvýznamnejšieho románu z roku 1908. Príbeh mladého Nostického s Marou Tóthovou sa začína pod Trenčianskym hradom flirtami fešáckeho jazdeckého poručíka.

Marie-Laure prožívá s milujícím otcem spokojené dětství v Paříži. Život ji však postaví před první těžkou zkoušku, když v raném věku oslepne.

Hrdina a rozprávač tohto románu Robert Lohkamp kedysi sníval, že sa bude venovať umeniu – prvá svetová vojna však všetko zmenila. V povojnových časoch, v období hospodárskej krízy okolo roku 1930, sa spolu s dvoma kamarátmi prebíjajú životom, ako vedia.