Kniha prof. Miroslava Mikuláška je reflexí více než dvaapůltisícileté platónsko-aristotelské tradice umění interpretace a zaměřuje se na hledání vědního paradigmatu této disciplíny v širším dějinném kontextu. Autor v díle sumarizuje metodologické aspekty hlubinné hermeneutiky, poukazuje na myšlenkovou provázanost západního intelektu se spiritualitou východního světa a soustředí se na hledání samotného

František Palacký svým myšlením a jednáním zřetelně vytyčil smysl české existence v dějinách lidstva, a tak udal rozhodující tón českému národnímu obrození 19. století a z něj pramenícímu dramatickému pohybu českých dějin do dnešních časů. Stočtyřicáté výročí úmrtí Františka Palackého jsme si připomněli společným workshopem Filosofického a Historického ústavu akademie věd České republiky Idea dějin

Nové vydání asi nejvýznamnější autorovy knihy, ve které se přední postava české poválečné filosofie Milan Machovec (1925-2003) zamýšlí nad základními otázkami a vývojovými proudy filosofického myšlení napříč celým jeho dějinným vývojem od antiky po 20. století. Tyto otázky - jak v předmluvě sám autor upozorňuje - ukazuje nikoli jako skvělé úspěchy našeho rozumu, jak to dosud tradičně bývá pojímáno,

Autor ve svých raných spisech Základ všeho vědosloví (1794) a Nárys vědosloví zvláštního (1795) pojednává o obrazotvornosti jako základu lidského myšlení a myslitelnosti věcí. Vědosloví představuje vědu o vědění vůbec a má zdůvodnit principy všech věd. V

Ďalší diel zobraných spisov Jana Patočku tentokrát pojednáva o filozofickej problematike umenia a estetiky vo forme dopisov starému priateľovi..

O krátkosti života (orig. De brevitate vitae) je takmer dvojtisícročný list Luciusa Senecu adresovaný priateľovi Paulinusovi.

Jedná se o samostatně vydanou prostřední kapitolu Swedenborgova nejznámějšího díla Nebe apeklo, ve kterém se autor zabývá posmrtným osudem člověka v duchovním světě. Tato publikace je zřejmě čtenářsky nejzajímavější částí celé knihy a zabývá se prvním obdobím člověka po odchodu z našeho světa.

V současném světě dochází ke změně pohledu na liberální demokracii. Přestává platit obecná politická a kulturní shoda na tom, že liberální demokracie představuje završení dějin, že společenská individualizace je tím nejlepším a nezrušitelným principem, kdežto kolektivní identity jsou věcí minulosti.

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum je novou publikační platformou živého bádání v oblasti české a slovenské filosofie. Autory prvního svazku, který se koncentruje kolem problematiky časovosti lidské existence, jsou Ladislav Benyovszky, Tomáš Holeček, Klement Mitterpach, Aleš Novák, Jaroslav Novotný, Marie Pětová,Václav Zajíc a Richard Zika.

Oprostíme-li se od zdánlivě objektivních pout, jež nás svazují s tímto světem, pak při dostatečně soustředěné pozornosti lze vnitřním zrakem dohlédnout kamsi „za“ tento svět, intuitivním vhledem se přiblížit k samotné podstatě bytí – pocítit obdobu toho, co je možné spatřit pohledem „za“ děj našeho snu během spánku: skutečný, neiluzorní svět. Předkládaný filozoficko-teologické pojednání odráží mystické

Kniha Marxismus a skok do království svobody je jedinečným pokusem o analýzu marxismu jako filozofického a sociologického systému, založeného na utopickém myšlení směřování k individuální svobodě. Walicki tímto prizmatem zkoumá myšlenkové koncepty Marxe, Engelse, Kautského, Plechanova a Rosy Luxemburgové, jejich přerod v totalitární komunismus leninského a stalinského typu, včetně pokusů o jejich demontář

Studium a práce v oboru filosofie je jednou z celoživotních dominant Karla Pexidra. Jeho filosofické myšlenky a přístupy mohly být ovšem veřejně uplatňovány až po roce 1989, kdy odpadla ideologická blokáda ze strany bývalého komunistického režimu.

SENECA (4 pred Kr.–65 po Kr.) Filozofia, ktorú nám Seneca podáva, jeho názory na božské otázky nám umožňujú polemizovať o tom, či uprednostňoval monoteistické náboženstvo. Žil v období vzniku zárodkov kresťanstva, ktoré si našlo miesto i v centre Rímskej ríše, Ríme.

Ciceronův spis O zákonech úzce navazuje na jeho dílo O věcech veřejných. Oba tyto dialogy jsou zároveň míněny jako římská obdoba Platónových dialogů Ústava a Zákony.

O osobe Diogena Laertia sa zachovalo iba veľmi málo údajov, no napriek tomu jeho dielo pretrvalo až do dnešných čias. Laertios svoje Životopisy zostavil podľa presného plánu.

Jacques Maritain (1882-1973) patří k nejvýraznějším postavám filosofie 20. století. Do francouzského prostředí znovu uvedl tomismus, očištěný od manuálových nánosů a nově promyšlený tváří v tvář otázkám, které klade moderní filosofie, kultura a společnost.

Interpretácia textov Eriugeny, Gregora z Narenzu, Augustína, Dionysia Areopagitu, Hugona zo sv. Viktora.

Rozsáhlé encyklopedické dílo Etymologiae završují knihy devatenáctá a dvacátá, které mají asi nejpestřejší obsah. Sevillský biskup v nich shromáždil a pokusil se vyložit význam a původ zhruba jednoho tisíce výrazů, které měly čtenářům přiblížit především svět různých řemesel a také předmětů a činností, které tvořily nedílnou součást každodenního lidského života.

Najprekladanejšia a najcitovanejšia kniha jedného z najvýraznejších súčasných francúzskych filozofov. Autor sa v tejto publikácii zamýšľa nad problémami, s ktorými je konfrontovaná súčasná spoločnosť: kríza ideológií, pád socializmu, rozvoj moderných telekomunikačných technológií, sociálne pohyby, medzinárodné konflikty a i.

První díl Fenomenologických spisů (SS-6/Fen-I), nazvaný Přirozený svět, obsahuje publikované texty z raného období autorovy tvorby v době před Druhou světovou válkou, tedy především autorovu doktorskou a habilitační disertaci, a několik drobných publikova