V posledních letech došlo k zásadní reformě právního rámce fungování českých základníchškol. Nově byly stanoveny i cíle vzdělávání.

Autor sa v knihe zaoberá fenoménom čítania v českej spoločnosti.

Cílem knihy je na dostupných datech ukázat proměňující se podmínky života naší společnosti zhruba od začátku milénia. Vedle vývoje v čase kniha přináší řadu mezinárodních srovnání a také mapky ukazující diverzitu mnoha jevů uvnitř ČR.

Publikace se snaží o poznání podstaty politické moci a způsoby jejího fungování. Dívá se na ně nejen z hlediska vývoje, ale i náhledu názorů, které se objevují u člověka.

Publikace přináší nejen pestrou mozaiku příkladů a postřehů z každodenní praxe sociálních pracovníků a jejich kolegů, ale také náměty k zamyšlení, diskuzi a k dalšímu prohloubení znalostí i praktická doporučení. Je určena zejména sociálním a zdravotně-sociálním pracovníkům, dalším pracovníkům pomáhajících profesí a studentům sociálně zaměřených oborů.

Rozšířené třetí vydání úspěšné sociologické sondy do české společnosti. Základní výbava k porozumění české společnosti, krizi demokracie a fungování současné politiky.

Latinské slovo interregnum označuje čas přechodu, kdy nám minulost už a budoucnost ještě nepatří. Současné interregnum ohlašuje všudypřítomné slovo antropocén.

V knihe Scivilizovaní na smrť skúma uznávaný autor Christopher Ryan negatívne vplyvy „pokroku“ na náš život – na to, čo jeme, čo a ako sa učíme, čo cítime, ako si hľadáme partnerov, vychovávame deti, komunikujeme, pracujeme a zomierame – a porovnáva ich s dávnou minulosťou, o ktorej sme sa doteraz učili skreslene. Podľa neho je načase položiť si zásadnú otázku: Žijú moderní ľudia podstatne lepší život

Autor se táže, jak chápat sociologii v současné „pozdní“ době, přičemž se nepřiklání ani k postmodernímu relativismu, ani k obhajobě vědeckého charakteru sociologie. Volí třetí cestu: na základě filosofické hermeneutiky H.-G. Gadamera se snaží sociologii určit jako humanitní disciplínu.

Světoznámá kniha Roboti nastupují amerického počítačového experta a spisovatele Martina Forda, kterou deník Financial Times vyhlásil nejlepší ekonomickou knihou roku 2015 a která byla dosud přeložená do devatenácti jazyků, přináší fascinující vhled do rozvoje umělé inteligence, jež dnes v čím dál větší míře ohrožuje pracovní místa. Jestliže panuje obecná shoda, že v dohledné době mohou stroje nahradit

Naše životy se za posledních dvacet let díky technologiím změnily k nepoznání. Jak budeme žít v roce 2036?

Předložená práce se zabývá nesporně zajímavým a aktuálním tématem komputerizace české populace a průnikem informačních technologií do diferencované struktury životních stylů. Má vysokou informační hodnotu a může být i podkladem pro diskuse a zamýšlení nejen v sociologii životního stylu a médií, ale zejména v sociologii výchovy a v pedagogických disciplínách, zaujme při analýze vztahů generací i při

Kniha odhaluje pravdivý příběh o prastaré tradici \"Bacha Posh\", kdy se dívky vydávají za chlapce – ve společnosti, která si neváží žen. Očekávaná délka života afghánské ženy je pouhých 44 let a její životní cyklus často začíná a končí zklamáním.

Touto knihou uzavřel německý sociolog Ulrich Beck trojici spisů, které náležejí k základům teorie reflexivní modernizace. Po Rizikové společnosti (1986, česky 2004) a Politik in der Risikogesellschaft (1991) to byla právě tato práce, vydaná roku 1993, která konkretizovala hlavní prvky koncepce druhé moderny a aplikovala je na sféru politiky.

Sv. 7: Adornova stať „Schéma masové kultury“ byla nalezena v autorově pozůstalosti a přestavuje volné pokračování kapitoly o kulturním průmyslu z Dialektiky osvícenství. Lze ji považovat za shrnutí Adornovy kritiky masové kultury.

Nahlédněte spolu s námi na společnost a na životní způsob z několika různých teoretických perspektiv. Renomovaná česká autorka, PhDr. Helena Kubátová, Ph.D., seznamuje čtenáře nejen s předmětem sociologie životního způsobu, ale věnuje se také teoriím a proměnám životního způsobu v souvislosti s modernizačními společenskými procesy.

Monografie je moderním zpracováním sociálních dějin v jejich širším pojetí. Naznačuje místo vývoje společnosti českých zemí 19. století v kontextu Evropy a sleduje souvislosti industrializace a dalších jevů pod jejím vlivem.

S důrazem na mezioborový kontext uvádějí tematické kapitoly do široké problematiky komunikačních médií, s důrazem na praktické používání jazyka a interpretování nejrůznějších strategií, s nimiž se setkáváme ve světě současné komunikace. Lingvistické pojmy jako význam, reprezentace, informace, recepce, řečové akty, styl, tropy a figury, diskurz ad. se zde objevují v popularizujících, ale výkladově hutných

Tematika stretu západnej a východnej kultúry očami autorky, ktorá demýtizuje veľké očakávania západných duchovných turistov.