V knize čtenář najde pět esejů z pera Adolfa Portmanna, jež vycházejí poprvé v českém jazyce. Následuje pět příspěvků od současných autorů, které se buď přímo dotýkají problematiky Portmannova biologického myšlení, nebo zpracovávají příbuzná témata, jejichž společným jmenovatelem je evoluce zjevu organismů.

Hlístice čeledi Philometridae představují jednu z nejvýznamnějších skupin rybích parazitů. Tato kniha je dosud první monografií pojednávající o těchto parazitech, umožňující jejich druhovou identifikaci.

Kniha Planta Sapiens je fascinující sondou do vnitřního světa rostlin založená na nejmodernějším výzkumu rostlinné inteligence. Dokážeme-li pochopit, jaké je to být rostlinou, mohli bychom mít z okolního světa mnohem víc.

Snívalo sa vám niekedy, že lietate? Predstavovali ste si, aké by to bolo, keby ste boli vtákom a mohli plachtiť po oblohe či sa na krídlach strmhlav vrhnúť k zemi?

Gen, který vám brání zhubnout. Jiný gen, jenž vás „nutí“ jíst sladké.

Mnohobuněčný organismus představuje společenství buněk, které se vyvíjejí a vykonávají svou funkci ve vymezeném čase a prostoru pro maximální užitek celého systému, jehož jsou součástí. Nádory vznikají z buněk, které porušují základní pravidla soužití a spolupráce.

Monografia Jozefa Šimútha sa zameriava na jeden z najdôležitejších včelích produktov – materskú kašičku, ktorá je už dlhší čas objektom výskumu a štúdia z aspektu apidológie, molekulárnej biológie, medicíny, farmácie, kozmetiky, ale i potravinárskeho priemyslu. V úvodnej časti poskytuje čitateľovi základné informácie o včele, jej živote a produktoch, ktoré vytvára.

Kyslík je symbolem života. Má ovšem i druhou, mnohem temnější tvář.

Prečo si samičky zvierat vyberajú istý typ samčekov? Ako vedci vysvetľujú ich voľbu a ako sa toto biologické dedičstvo prejavuje u ľudí?

Kniha je souborným vydáním autorových textů k biologické antropologii a jejím dějinám, s přihlédnutím k dějinám biologických disciplín vůbec. Vzhledem k tomu, že tyto práce a eseje vznikaly v období skoro dvaceti let (1995–2007), rozhodl se autor uchovat jim určitou míru „autonomie“ v tom smyslu, že se nepokoušel spojit dva nejdůležitější z nich, Malé dějiny biologie a Obraz člověka v dílech některých

Kniha, která zahrnuje dějiny biologie od prvopočátků do objevení struktury DNA (1953), může svou stručností a přehledností zaujmout nejen biology z profese, ale i všechny zainteresované laiky z řad vzdělanějšího čtenářstva. Text je doprovázen množstvím dobových ilustrací, přibližujících ducha a atmosféru tehdejších výzkumů a vzdělanosti a navázání biologického myšlení na dobové myšlenkové proudy.

Lesy mají pro existenci života na této planetě stejný význam, jako chléb pro člověka. Lesy plnily a plní důležitou roli ve fyzickém a duševním zdraví člověka.

Kniha je jedním z pokusů o zodpovězení otázek Co je život? a Jak život vznikal? Autor s použitím hraničního oboru biosémiotiky nasvěcuje odpovědi z oblastí nauk přírodních i humanitních a pokouší se o jejich sjednocení.

Táto vysokoškolská učebnica je určená študentom pedagogických fakúlt, resp. učiteľských študijných programov so zameraním na biológiu. Potreba jej vzniku je definovaná najmä nejasným a neustále sa meniacim zoologickým systémom.Pri vzniku tejto učebnice autorka vychádzala z dosiaľ všeobecne používaného a rešpektovaného Whitakerovho systému, do ktorého zapracovala nové prístupy podľa Cavaliera-Smitha

Kniha popularizačním způsobem shrnuje nové poznatky o rozmnožování organismů, především živočichů a rostlin. Hlavním cílem je vysvětlit srozumitelnou formou obecné evoluční principy, které se při rozmnožování uplatňují, a seznámit čtenáře s moderními vědeckými teoriemi v tomto oboru.

Zborník z každoročného cyklu prestížnych konferencií poriadaných filozofickým ústavom AV ČR.

Tato kniha je určena praktickým houbařům i všem zájemcům o užitečné dary přírody. Nabízí přehled u nás rostoucích jedlých a léčivých dřevních druhů hub, které lze najít nejen v lesích, ale i v městských parcích, alejích a sadech prakticky po celý rok.

Co soudili význační biologové 19. a 20. století o člověku, jeho původu, evoluci, ontogenezi, povaze, co o původu kultury? Má člověk vůbec něco jako „přirozenost“ a jak ji definovat?