Dve štúdie venované filozofickej interpretácii Máchovho básnického diela. Symbol země u K.H. Máchy a Čas, věčnost a časovost v Máchově díle.

První díl antologie nastiňuje stav filosofie, přírodovědy, lékařství a jejich souvislostí koncem 18. století a tehdy nové objevy a teorie. Protože lékařství vycházelo do značné míry z filosofie přírody, předestírá tento svazek – po kapitole o filosofickém založení medicíny – zejména novou filosofii přírody, víceméně schellingovskou.

Předkládaná kniha kriticky zkoumá teorie předního právního filozofa Roberta Alexyho. Jak se shoduje převážná část právnického akademického světa, představují Alexyho teorie nejen zásadní a klasické dílo německé ústavní teorie, ale především teorii, která významně přispěla k rozvoji normativně zakotveného, postpozitivistického vnímání a analýzy ústavněprávních systémů.

Edita Steinová (1891– 1942) bola významná nemecko-židovská katolícka filozofka a rehoľníčka. Od roku 1932 prednášala na Pedagogickom inštitúte v Münsteri, ale po nástupe nacistického režimu musela učiteľské miesto opustiť.

Co vlastně znamená být cizí, cítit se cize, být vnímán jako cizí? Transdisciplinárně pojatá publikace vysvětluje různé přístupy k fenoménu alterity (jinakosti) v sociálních vědách, psychoanalýze a filozofii od Hegela až po postkolonialismus.

Ve svém nejznámějším díle Přirozené právo a historie Leo Strauss popisuje a hodnotí důvody, které vedly k odmítnutí přirozeného práva. Vysvětluje důsledky tohoto odmítnutí i to, proč argumenty proti přirozenému právu nejsou platné.

Predmetom knihy je realizmus vo filozofii 20. storočia a jeho tri varianty. Konkrétne, neorealizmus, kritický realizmus, intuitívny realizmus, s cieľom priblížiť, predstaviť filozofické koncepcie najvýznamnejších reprezentantov jednotlivých variantov realistickej platformy, ku ktorým bezpochyby patrí A. N. Whitehead, N. Hartmann, N. O. Losskij a poukázať na ich prínos do filozofického myslenia 20.

John Stuart Mill (1806-1873) je nejvlivnějším anglicky mluvícím filozofem 19. století. V anglosaském světě patří mezi nejznámější Millovy texty jeho spis O svobodě, který vyšel v roce 1859 a z kterého vám předkládáme druhou kapitolu O svobodě myšlení a slova.

Eseje popredného českého filozofa Miroslava Petříčka o histórii filozofie, ilustrované dielami slovenského maliara Rudolfa Filu. Dialóg slova a obrazu, vypovedateľného a viditeľného, jazykovej referencie a výtvarnej reprezentácie, diskurzu a figúry.

Kniha se zaměřuje na teorii zkušenosti u Immanuela Kanta a Edmunda Husserla, dvou velkých postav novověké filosofie. Ačkoli jde o dva klasické myslitele, kteří svou vlastní filosofickou pozici označovali shodně jako „transcendentální idealismus“, bylo pokusů o jejich systematické srovnání v dosavadní literatuře učiněno zatím jen minimum.

Ačkoli Arnold rozvíjel ty myšlenkové postupy, které se již ustavily v jeho spisech o vzdělání, o roli kritiky a o studiu keltské literatury, eseje Kultury a anarchie se vyznačují rovněž počátkem něčeho nového. Zahájily řadu jeho zkoumání z šedesátých a sedmdesátých let 19. století o vzájemném vztahu náboženství a kultury a o vztahu mezi individuálním a sociálním záměrem v tomto kontextu.

Knihou Skepse a gnóse se ke čtenářům bezmála po stu letech nově dostává Vorovkovo „filosofické vyznání“ plné jemných životně filosofických postřehů, metafor, básnických obratů, náboženských výzev a mravních apelů. Autor vyškolený exaktními vědami a přísnými pravidly vědeckého bádání v ní skepticky posoudil možnosti racionalismu, který ve filosofii u mnoha „životních“, tzv. metafyzických otázek naráží

Čtenář je zde přehlednou strukturovanou formou seznamován s velmi neobvyklým typem myšlenek ranného díla předního filosofa 20 století. Přestože se logika většinou nepovažuje za doménu fundamentální ontologie, snaží se kniha ukázat, že se Martin Heidegger již od samého počátku své filosofické cesty a přinejmenším až do konce 20. let soustavně vyrovnával s logickou problematikou platnosti a nezávislosti

Zborník textov zo 6. medzinárodného pražského platónskeho sympózia.

Zámerom tejto publikácie je uviesť zainteresovaného čitateľa do Husserlovhomyslenia, vychádzajúceho z diela \'Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie\'.

Problémy války a míru patří mezi klasická témata a na počátku 21. století ožívají v nové podobě. Kniha vychází ze současných diskusí v analytické morální a politické filosofii, jež se týkají otázek globální spravedlnosti, globálního konstitucionalismu a globálního vládnutí.

Kniha seznamuje s málo známou, avšak o to pozoruhodnější fází myšlení Martina Heideggera bezprostředně po vydání jeho knihy Bytí a čas, kterou se mu nepodařilo dokončit zejména z věcných důvodů. Proto se pokusil vykročit novým směrem k tematizaci lidské existence na základě vyšetření tzv. antropologické diference mezi člověkem a zvířetem, jak to prováděla soudobá módní filosofická antropologie, proti

Devátý svazek \"Výboru z díla C. G. Junga\", který vychází pod názvem Člověk a kultura, je současně svazkem závěrečným. Obsahuje následující texty C. G. Junga: O vzniku osobnosti, Žena v Evropě, Manželství jako psychologický vztah, Životní obrat, Duše a smrt, Svědomí z psychologického hlediska, Dobro a zlo v analytické psychologii, Psychologie a básnictví, Snící svět Indie, Co nás Indie může naučit,

Ve svazku imaginárních dopisů proslulým i málo známým adresátům francouzský filosof skládá účty ze svého života. Jak píše v předmluvě, přál si v těchto dopisech na konci svého života vyslovit nahlas to, co se předtím nikdy neodvážil říci ani potichu. Nepřináší však senzační odhalení, zato dává nahlédnout hluboko do svého nitra. V Guittonově životě i díle se pozoruhodným způsobem kříží i spojují různé

Jsme stále v postmoderní situaci? Rozpadání liberální demokracie, sociálního státu a dalších prvků, které vytvářely náš svět po dobu několika desetiletí, svědčí o tom, že jsme mnohem spíše v situaci přechodu. Nadále však převažuje postmodernismus: kultura s roztříštěným vnímáním, myšlením, imaginací a vyjadřováním. Cesty z postmodernismu jsou jednak filosofickou diagnózou doby, jednak nástinem obrysů