Byla to nejlepší armáda, jakou jsme v moderních dějinách měli. Českoslovenští legionáři v Rusku. Tři pěší divize, jedna jezdecká brigáda, vojáci ztracení v zemi zmítané občanskou válkou. Zbyla jim nakonec jediná možnost, jak se vrátit domů - ovládnout se zbraní v ruce Transsibiřskou magistrálu, nejdelší železnici světa, stáhnout se po ní na Dálný východ a čekat na lodě plující do Evropy. Dokázali to

Od ustanovení zámku v Dobříši letním sídlem říšského protektora v létě r. 1942 se Dobříš alespoň opět částečně stává místem které si vládce této země vybral za své. Nebyl to však majitel milovaný ani tolerovaný, zámek, jako spousta jiného, byl rodu Colloredo-Mannsfeld vyvlastněn a tedy ukraden. Místním se navíc vždy o něco více stáhla hrdla, když se nad zámkem objevila standarta Říšského protektora.

Kde strávil svou poslední noc Vladimír Boudník? Proč zabil ruský voják českého generála? Kdo upálil nenáviděného kolaboranta na lucerně? Kde dožívala první láska Jana Masaryka? Jak žila Eva Olmerová? Kdo stál za záhadnou smrtí jazzového mistra? Jak vznikla legendární skladba Muchomůrky bílé? Kde si našel svou českou manželku později zavražděný švédský premiér? A konečně: Co se doopravdy dělo za zdmi

Kniha popisuje vznik a vývoj kamerální účetní soustavy, používané na území dnešního Česka vedle účetnictví jednoduchého a podvojného nejpozději od doby Marie Terezie do roku 1954, a je vůbec první syntézou na toto téma v českém prostředí. Kromě detailní charakteristiky principů kamerálního účetnictví se zabývá rozšířením jedné z jeho verzí, tzv. puteánského účetnictví, v prostředí velkostatků a popisuje

Kniha s podnadpisom Heraldické kuriozity a pozoruhodnosti nadväzuje na predchádzajúci diel. V 22 samostatných kapitolách približuje zaujímavosti z heraldického výskumu šľachtických a meštianskych rodov, opäť prevažne z územia dnešného Slovenska.

Dielo s výsostne faleristickou problematikou zaoberajúce sa predovšetkým vývinom vyznamenaní vojnovej Slovenskej republiky. Ťažisko práce predstavujú nositeľné a neprenosné vyznamenania z obdobia prvej slovenskej republiky v rokoch 1939 – 1945.

Obrazovo – textová publikácia o knižnici v Oponiciach.

Další svazek vlastivědného sborníku, který každý sudý rok vydáváme ve spolupráci s Muzeem Šumavy v Sušici, přinášející četné regionální příspěvky z oblasti dějin umění, archeologie a historie. Zvláštností tohoto svazku je oddíl věnovaný fenoménu venkovských Židů.

Desáté pokračování sborníku Památky jižních Čech přináší rozsáhlejší studie i drobnější informativní zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji. Přehledová studie v úvodním oddílu se zabývá proměnami stavu venkovské architektury v demokratických společenských podmínkách a navazuje na výstavní projekt 30 let památkové péče po pádu železné opony.

Publikácia je zborníkom z vedeckého seminára, ktorý sa uskutočnil v roku 1911 v Ružomberku. Zborník je venovaný kežmarskému rodákovi, ružomberskému farárovi a poslancovi Jánovi Ferenčíkovi, ktorý sa po druhej svetovej vojne stal obeťou komunistických perzekúcií.

Hlavním tématem knihy jsou tzv. IV. rakouské střelby a navazující několikadenní návštěva císaře Františka Josefa I. v Brně roku 1892. Vysoká úroveň této celorakouské slavnosti byla mimo jiné dána tím, že šlo o slavnost střeleckých sborů, které se tou dobou skládaly z velké většiny z členů pocházejících ze středních a vyšších vyšších vrstev společnosti.

Bitva na Bílé hoře bývá označována jako největší prohra českých dějin, jako národní tragédie nejhoršího dosahu. Málokteré bitvě byl přisuzován tak tragický význam jako této krátké vojenské srážce, která netrvala ani celé dvě hodiny.

Kniha je první souhrnnou syntézou dějin Církve československé (husitské) v období druhé republiky a nacistické okupace. Primárně se zaměřuje na perzekuci a rezistenci tohoto po římskokatolické církvi druhého nejpočetnějšího církevního společenství v Protektorátu Čechy a Morava.

Osudy piesne Nad Tatrou sa blýska sú podobne pohnuté ako osudy Slovenska od čias štúrovcov. Jej prvý dochovaný zápis pochádza z roku 1844.

Tato práce je prvním uceleným a vědecky zpracovaným přehledem českých a moravských evangelickýchčasopisů z let 1849-1948. Ideová a teologická orientace časopisů je zde poprvé zřetelně a výstižně naznačena a zasazena minimálně do středoevropských souvislostí.

Monografie Řízení legálního českého tisku v Protektorátu Čechy a Morava shrnuje studie, které analyzují postavení a metody řízení legálního protektorátního tisku. Doposud zůstávala problematika tisku a médií stranou většího zájmu naší historiografie, a proto se editoři a autoři pokusili alespoň zčásti vyrovnat tento dluh.

Nové vydání třetího dílu Votýpkovy \"aristokratické série\" představuje pozoruhodné osudy zástupců české šlechty apřináší autentické svědectví o tom, jak se v polistopadové éře moderní \"zámečtí páni\" vyrovnávali s problémy spojenými se správou navráceného a zděděného majetku. V jedenácti kapitolách ožívají zcela neznámé osudy potomků knížete Rudolfa Thurn-Taxise, členů knížecího rodu Kinských z Chlumce

Úspešná kniha, ktorá vychádza v druhom vydaní, rozoberázákladné kamene slovenskej mytológie od Veľkej Moravy, cez Matúša Čáka, Jánošíka, Štúra, Štefánika, Hlinku, Tisa až po Husáka a mýty obdobia komunizmu. Autori (archeológovia, jazykovedci, etnológovia, historici, publicisti) upozorňujú, v čom sa obsahy mýtov rozchádzajú s výsledkami výskumov.

Vavro Šrobár patrí k nemnohým slovenským politikom, ktorí dokázalidlhodobo a vo významnej miere formovať slovenskú aj československú politiku. Šrobárov osobný prínos výstižne charakterizoval jeho blízky spolupracovník Ivan Dérer: „Máloktorý zo slovenských politikov pracoval tak cieľavedome, priamočiare a nekompromisne... Vždy mal na mysli svoju ideu, ktorú nezradil, nepustil, nekompromitoval ani vtedy,

Kniha Pamätné izby z edície Kultúrne Krásy Slovenska nadväzuje na publikácie o celoštátnych, regionálnych a mestských múzeách. Predstavuje expozície významných slovenských dejateľov – spisovateľov, výtvarných ako aj hudobných umelcov v jednotlivých regiónoch.