Búrlivý príbeh prvého samostatného štátu Slovákov pokračuje na stranách druhej časti priekopníckej publikácie. Kronika Slovenského štátu 1941 - 1943 nadväzuje na prvý diel v momente, ktorý bol pre krajinu prelomový - v deň napadnutia Sovietskeho zväzu po boku hitlerovského Nemecka. Kolektív autorov z Historického ústavu SAV pod vedením PhDr. Ľudovíta Hallona, DrSc. v spolupráci s Vojenským historickým

Putování Královským hvozdem cestou necestou končím u stodůleckého obecního mlýna. Stojím u jeho již zhroucené zdi, která byla po řadu let jediným zachovalým pozůstatkem z celé obce Stodůlky a připomínala existenci této starobylé svobodné kovářské rychty. Rozvalené kameny jakoby vypadly z mozaiky historie, jejíž znovusložení není jednoduché a snadné. Nořím ruku do chladné vody Křemelné a nechám ji protékat

Dielo regionálneho historika analyzuje špecifickú rolu mesta Martin v slovenských dejinách a jej premeny, od 40. rokov 19. storočia, keď bol Turčiansky Sv. Martin málo významným mestečkom Turčianskej župy, cez postupný nárast jeho významu v súvislosti s revolúciou 1848 – 49, Memorandom, založením MS, utvorenie a premeny jedného z centier slovenskej politiky v 1. polovici 20. stor., cez neskorší postupný

Publikácia obsahuje 18 príspevkov slovenských, českých, poľských a francúzskych historikov mapujúcich udalosti súvisiace s vývojom na Slovensku, resp. Československu v zlomovom roku 1938, poznamenanom najmä bojom veľmocí o novú tvárnosť československých hraníc, ústiacu do neslávne známej Mníchovskej dohody. Kniha si všíma nielen vnútro- a zahranično-politické, vojenské a spravodajsko-bezpečnostné aspektu

Král Václav IV. seděl na českém trůnu 41 let, římským králem byl 34 let. V délce vlády překonal svého slavného otce Karla IV. a českou korunu nosil nejdéle ze všech našich panovníků středověku i novověku - padesát šest let, protože mu ji nasadili už jako dvouletému chlapci. Nemohl proto být „neschopným a líným“ králem, jak ho označili kurfiřti při Václavově sesazení z římského trůnu či pouhým „žráčem

Muzeum je i v pozdně moderním věku prominentním médiem historické komemorace a reprezentace. Nikdy v minulosti neexistovalo tolik muzeí jako dnes. Historická muzea moderní doby však neodrážejí bezprostředně státní politiku paměti, nýbrž sama vystupují jako aktér paměťového diskurzu. Politické a společenské zvraty přitom často vedou k přetváření muzeí a muzejních expozicí, ke zřizování nových a zavírání

Podrobná historie jedné z nejvýznamnějších a nejznámějších plzeňských budov. Kniha popisuje její výstavbu, první vězně, zázemí věznice, ale také slavné útěky, známé politické vězně i její chmurnou historii – politické procesy z padesátých let.

Vzpomínky v knize se zakládají na skutečných událostech. Jsou popisovány děje, místa a data, příběhy týkající se skutečných osob, které žily v té době v Karviné. Kniha pokračuje do současných let nové doby karvinských čtvrtí.

Kniha Bratislavské rarity prekvapí aj dobrého znalca. Koľko unikátov skrýva naše mesto a jeho najbližšie okolie. O to vzácnejšia bude pre tých, ktorí mesto len spoznávajú. Čitateľ sa dozvie množstvo zaujímavostí o korune na veži Dómu, o vzácnych gobelínoch v Primaciálnom paláci, o stáročnej tradícii vežových koncertov. Spolu s autorom nazrieme do prešporských dvorov, ktoré ukrývajú pozoruhodné tajomstvá,

Autor nie je historik. Ako investigatívny novinár nabral odvahu a obzrel sa za tabuizovaný témami, ktoré od roku 1945 zaťažujú mierové spolunažívanie slovensko-maďarského a česko-maďarského národa. Autorov poľský pôvod – jeho pôvodné priezvisko Dunajewski – mu tiež pomohol priblížiť sa k téme objektívnym okom a vo svojej knihe uvádza masaker spáchaný všetkými Ordanmi 20. storočia. Medzi prvými píše

Posledná kniha o Bratislave je zavŕšením autorovho knižného cyklu „dejiny v príbehoch od najstarších čias až do súčasnosti“. Rodil sa niekoľko desaťročí. V roku 2007 vydalo Vydavateľstvo RAK Prvú knihu o Bratislave, ktorá nadviazala na autorove Odkryté dejiny (Predveká Bratislava) z roku 1978 a Zlatú knihu Bratislavy z roku 1993. Piata kniha o Bratislave rozpráva o dejinách od rakúsko-uhorského vyrovnania,

Ponořte se do tajemství záhadných až děsivých Keltů, kteří obývali území Čech a Moravy. K čemu například sloužil Obří hrad na Šumavě, nesoucí stopy mocné ničivé síly? Proč se keltské poklady našly nejčastěji ve vodních pramenech a bažinách? A jsou staré pověsti české ve skutečnosti keltské? Poodhalte záhady prastaré kultury a sledujte stopy, které zanechala v Čechách a na Moravě.

Hlavním tématem knihy jsou happeningy Společnosti za veselejší současnost, která působila na konci osmdesátých let 20. století jako jedna z opozičních iniciativ v Československu. Přibližuje její veřejné působení, zvolenou strategii, ohlasy ve společnosti a reakce komunistického režimu.

Při vyslovení slova automobil obvykle ihned vyvstane na mysli masově rozšířený dopravní prostředek, který člověka provází již více než sto let. Kolektiv autorů si však vytkl za cíl podívat se na automobil úhlem pohledu kulturních dějin.

Kniha História zadnými dverami je unikátny projekt, v ktorom sa viac ako päťdesiat slovenských historikov spojilo a prinieslo niekoľko desiatok príbehov, ktoré ukazujú, že dejiny nie sú len výpočtom rokov a faktov. Najväčšie historické osobnosti mali aj svoju veľmi ľudskú stránku a nie vždy sa všetko dialo na základe dôkladných kalkulácií či plánov.

Praha je centrem univerzitní vzdělanosti už bezmála sedm století. Psal se 7. duben roku 1348, kdy český král a budoucí římský císař Karel IV. založil ve svém sídelním městě první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Rýna.

Ksiazka autorstwa pieciu badaczy dotyczy ksiecia Karola I, pana Ziebic i Olesnicy oraz hrabiego klodzkiego, wnuka króla Czech Jerzego. Karol ukazany tu zostal w kontekscie dziedzictwa swego ojca Henryka I Starszego i zawilosci swoich czasów, ale glównie – przez swoje dokonania mecenasowskie, jakim jest zamek w Zabkowicach Slaskich oraz mennictwo.

Máloktorá udalosť posledného polstoročia u nás púta dodnes taký živý záujem, ako kolektivizácia poľnohospodárstva v päťdesiatych rokoch. Nečudo, veď ešte na prelome 40. a 50. rokov 20. storočia tvorilo roľníctvo na Slovensku absolútnu väčšinu obyvateľstva a osud roľníctva bol tak po dlhý čas osudom celého slovenského národa. Inakšie tomu nebolo ani pri nástupe kolektivizácie v 50. rokoch. Aj z tohto

Kniha zhŕňa sebareflexiu viacerých autorov 50. rokov 20. storočia. Nájdeme tu štúdie Václava Černého, Josefa Lukla Hromádku, Ladislava Jehličky, Boženy Komárkovej, Jana Křena, Jaroslava Marka, Jaroslava Mezníka, Jana Patočku, Petra Pitharta...

Kniha završuje trilogii o zavražděném vládci českého podsvětí. Odhaluje, kdo měl zájem na vraždě obávaného kmotra Františka Mrázka.