Církevněslovanské písemnictví tvoří podstatnou část nejstarší české kulturní historie. I když celkový objem zachovaných literárních památek z tohoto období představuje dnes pouze špičku ledovce, je možno nejen v nástinu, ale i v některých důležitých detailech poznat povahu a význam epochy slovanské vzdělanostiv Čechách 10. a 11. století.

Vedecká monografia Dimenzie slovenskej etymológie prináša autorove etymologické interpretácie viac ako 60 výrazov zo súčasného spisovného slovenského jazyka, starších období vývinu slovenčiny i slovenských nárečí. Skúmaná lexika (slová zachované v slovenčine z praslovanského obdobia, výrazy utvorené počas vývinu slovenčiny ako samostatného slovanského jazyka, lexémy prevzaté z iných jazykov) sa etymologizuje

Publikace kontrastivního charakteru se věnuje frazeologii češtiny, chorvatštiny a bulharštiny (v teoretické rovině pak i slovenštiny). Je zaměřena na frazémy, jež ve své struktuře obsahují toponymický komponent. Tyto frazémy jsou analyzovány a v rámci analýz rovněž konfrontovány z hlediska formálního, sémantického, motivačního, typologického i z hlediska původu.

Monografie se zabývá jedním z žánrů dětské literatury (literatury pro děti a mládež) – současnými autorskými pohádkami vydanými v letech 2000 až 2020 v České republice a v Bulharsku. Autorka v ní pomocí srovnávací metody a analýzy děl sleduje vývojové posuny v žánru autorské pohádky v obou národních literaturách.

Kniha přináší komplexní rozbor slabikování češtiny. Obecná část jednak podává co nejaktuálnější a nejpodrobnější přehled poznatků o slabice, její podstatě, roli a postavení v jazyce, jednak obdobným způsobem pojednává o problematice slabikování.

Publikácia významného slovenského jazykovedca, spoluautora základných kodifikačných príručiek slovenčiny, podáva systematický prehľad poznatkov o súčasnej spisovnej slovenčine. Vysvetľuje základné pojmy a termíny využívané v teórii spisovného jazyka a jazykovej kultúry a dlhodobo zaužívané v teórii aj v jazykovokultúrnej praxi v špecifických slovenských podmienkach.

Publikácia Slovenčina na každý deň od Sibyly Mislovičovej a kolektívu autoriek v zložení Denisa Dovičovičová, Silvia Duchková, Dana Guričanová, Katarína Kálmánová a Iveta Vančová z oddelenia jazykovej kultúry a terminológie Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV môže byť príjemným spoločníkom pre milovníkov slovenčiny a možno aj pre tých, ktorí sa nimi vďaka nej stanú. Autorky veria, že moderná, zaujímavá

Žákovské korpusy, čili korpusy, které dokumentují jazyk tak, jak jej používají nerodilí mluvčí, poskytují důležité informace pro výzkum osvojování jazyka i pedagogickou praxi. Tato monografie představuje CzeSL – korpus češtiny nerodilých mluvčích, a to na pozadí teoretických a praktických otázek současného výzkumu v oboru žákovských korpusů.

Anna Kratochvílová nazvala své povídání velice výstižně Malé maucta mateřštině. Volně v něm navázala na tradiční okruh českého písemnictví, který se pokoušel vzdávat hold kráse rodného jazyka nejen v rovině osobitého a hodně individualizovaného vyjádření, ale i v schopnosti tlumočit jím i nejsložitější myšlenkové okruhy.

Cieľom knižnej monografie je podať plastický obraz nielen o jednotlivých slovných druhoch, ktorými sú jednak príslovky, jednak gramatické výrazy (predložky, spojky a častice), ale aj o citoslovciach, ktoré sú indiferentným slovným druhom, lebo nepatria ani medzi ohybné, ani medzi neohybné slovné druhy. Jadro publikácie pozostáva z piatich samostatných, no nerovnako rozsiahlych kapitol, ktoré sú venované

Monografie představuje v naší lingvodidaktické produkci unikátní počin, neboť spojením odborníků na didaktiku mateřštiny z České republiky, ze Slovenska a z Polska – tří zemí jazykově, historicky, kulturně i sociálně blízkých – dává možnost pozoruhodného kontrastivního pohledu na hlavní téma publikace, totiž vztah jazyka a komunikace. Jeho řešení se jeví z pohledu výuky zmíněných jazyků i širšího mezinárodního

Monografie Syntactic and FSP Aspects of the Existential Construction in Norwegian demonstruje aplikaci Firbasovy teorie aktuálního členění na norských psaných textech a zkoumá norskou existenciální konstrukci („presenteringskonstruksjonen“) z hlediska syntaxe, statické sémantiky, dynamické sémantiky a aktuálního členění větného.

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) byl učitelem, vynálezcem a šiřitelem vzdělanosti. Pro některé podivín, pro některé obraz své doby, každopádně člověk lidsky čistý a nadšený pro pravdu a poznání.

Dynamický rozvoj jazyka sa najvýraznejšie prejavuje v slovnej zásobe, ktorá je zároveň istým obrazom života používateľov jazyka a celej spoločnosti. Časť slovnej zásoby sa opisuje v rôznych typoch slovníkov: zvyčajne ide o najpoužívanejšie slová s ich významami (výkladový slovník), vzťahmi k iným slovám (synonymický slovník, prekladové slovníky) a pod.

Kniha ponúka výklady autora zameraného na spätosť jazyka so sociálnou kultúrou. Pojem sociálna kultúra sa však zámerne nevymedzuje, aby sa výklady neobmedzili vopred určenými hranicami, lebo úmyslom autora nebolo postupovať podľa pripravenej štruktúry obsahovej schémy, čo by smerovalo k striktnému systematickému rozvíjaniu témy jazyk v sociálnej kultúre, ktorého výsledkom by bol koncepčný príspevok

Titul se zabývá vysvětlením termínu pojem. Populární formou dokazuje, že nejlepší ex- plikace je procedurální.

Cílem edice Studie z korpusové lingvistiky, vydávané Nakladatelstvím Lidové noviny a projektem Český národní korpus od roku 2006, je poskytovat prostor pro výzkum prováděný pomocí jazykových korpusů, tj. rozsáhlých souborů autentických textů v elektronické podobě. Výhodou takového přístupu je jeho empirická podstata, opakovatelnost postupů a důraz na živý jazyk a typický úzus.

Myšlenka evropského konceptu vícejazyčnosti ve formě 2+1 (tedy znalost mateřštiny a nejméně dalších dvou cizích jazyků) je ideou integrující v sobě celou řadu intencí, z nichž jednou ze stěžejních je schopnost a dovednost obyvatel Evropy komunikovat mezi sebou na adekvátní úrovní s cílem zabezpečit další mírový rozvoj (nejen) našeho kontinentu. Aplikace evropského konceptu do konkrétních jazykových

Táto monografická štúdia je ojedinelá v slovenskej jazykovede. Autor v nejpredkladá originálnu koncepciu zložených jazykových útvarov: chápe ich ako prejav uplatňovania princípu zloženosti (analytizmu) v stavbe jazykových jednotiek, pričom tento princíp podľa autora jestvuje a funguje ako rovnocenný s princípom jednoduchosti (syntetizmu) v stavbe jazykových jednotiek.

Předkládaná Mluvnice současné češtiny autorů působících na různých ústavech Univerzity Karlovy je po téměř patnácti letech novým pokusem o stručný a srozumitelný popis našeho mateřského jazyka. Mluvnice je koncipována jako dvoudílná, přičemž první díl zahrnuje poučení mj. o zvukové stránce jazyka, slovní zásobě, slovotvorbě, tvarosloví, stylistice a psací soustavě (druhý díl pak bude věnován větné