Věda poskytuje vědění spolehlivé, ale oborově omezené. Filosofie oborovou omezenost překonává, avšak její spolehlivost trpí nejednotností filosofických přístupů a stanovisek. Publikací Filosofie pro každého se otevírá především pohled na příčiny této nejednotnosti. Ty spočívají ve vlastnostech lidského psychiky, které se nutně promítají i do jedné z klíčových filosofických otázek - do otázky poznání.

Kniha obsahuje cvičení a eseje od Gurdžijeva a jeho žáků a pokračovatelů. (G. I. Gurdžijev, P. D. Uspenskij, J. de Salzmann, J. G. Bennett, W. Segal, M. de Salzmann, R. Daumal, I. McFarlane, C. Blundell, A. R. Orage, W. Segal, M. Lass, A. B. Rovner, M. de Salzmann, J. Hlaváček, P. Macsovszky).

Unitářská tradice disponuje řadou možností, jak pomáhat člověku na jeho duchovní cestě a jak mu asistovat ve zkvalitňování života. V této knize (sborníku z teologického semináře) se editoři soustředí postupně na tři témata: vztah k Bohu, vztah člověka k sobě samému a vztah člověka k druhým.

Problém empatie a empatického vcítenia sa do umeleckého diela síce nie je v dejinách estetického uvažovania nový, ale v posledných desaťročiach môžeme vo svetovom a európskom umenovednom a estetickom diskurze sledovať opätovné oživenie tohto problému. Toto „znovuoživenie“ už existujúceho nadobudlo vďaka veľkému záujmu mnohých humanitne orientovaných disciplín (psychológia, sociológia, pedagogika, kognitívne

- Kniha Ivana Čičmanca V ZAJATÍ ZVEDAVOSTI je výberom autorových literárnovedných esejí, filozofických úvah a vedeckých štúdií z obdobia rokov 2001 – 2022. Pozostáva z dvoch častí nazvaných KORPUS a BONUS: prvej odbornejšej a druhej ladenej osobnejšie.

Co vlastně znamená být cizí, cítit se cize, být vnímán jako cizí? Transdisciplinárně pojatá publikace vysvětluje různé přístupy k fenoménu alterity (jinakosti) v sociálních vědách, psychoanalýze a filozofii od Hegela až po postkolonialismus.

Praxe přítomnosti. Pět cest pro každodenní život: Tchaj-ťi a taoismus, Jung a individuace, Alexanderova technika integrace mysli a těla, Gurdžijevovo učení, modlitba a meditace.

Plútarchos zasadil svůj spis O Sókratově daimoniužánrově na pomezí historické novely a filosofického dialogu, do rámce skutečných událostí konce roku 378 př. Kr. v Thébách, kdy místní demokraté spolu se skupinou exulantů svrhli oligarchy vládnoucí krvavě a krutě pod ochranou spartské posádky.

Rémi Brague nás přivádí k odmítnutí představy, podle níž moderní člověk žijící v „post-metafyzické“ době, která je kulturním dědictvím osvícenství, metafyziku nepotřebuje. Snaží se ukázat, že metafyzika není vágní „nadstavbou“ spočívající na jediném skutečném základu, dostupném ve formě vědami poznávané reality, nýbrž je nezbytná pro to, aby člověk pokládal život za dobro a chtěl ho nejen žít, ale

Je možné myslet dobré jednání v deterministicky určeném světě? Existují obecně platné morální zákony, které nám pomohou při vlastním rozhodování nebo při posuzování činů druhých lidí?

Knižní vydání Sebraných spisů přináší čtenářům systematicky učleněné celoživotní dílo jednoho z nejvýznamnějších českých filosofů. Soubor Péče o duši zahrnuje autorovu tvorbu, která se týká postavení člověka ve světě a v dějinách: od morálních otázek jednotlivce, přes stanoviska k aktuálním společensko-politickým událostem, až k obecným úvahám o filosofii dějin.

Pokus o průhledy do nečekaných problémů myšlení, jež se neomezuje na skutečnosti, které jen ”jsou”.

V knize O čem je věda? český filosof a biolog Zdeněk Neubauer představuje Kusánského koncepci nadpřirozeného, božského bytí, jakožto předchůdce objektivní reality, a tedy hlavního a jediného předmětu vědy, z něhož se deleguje její zdánlivá \'všemohoucnost\' a zároveň i pohrdání vším, co není z tohoto nadpřirozeného a \'umrtveného zásvětí\', nýbrž žije ve sféře svébytného a jedinečného povstávání. Knihu

Významný americký myslitel německého původu interpretuje ideovou podstatu Marxova filozofického systému. Marxova filozofie zosobňuje protest proti odcizení, ztrátě vlastní identity, odlidštění a zmechanizování člověka, jež doprovází vývoj západní společnosti.

Kniha Základy metafyziky mravov vznikla za vlády Fridricha II. (Pruského) roku 1785. Zmizla z kníhkupectiev tak rýchlo, že už o rok neskôr vyšlo druhé vydanie. Ide fakticky o prvý Kantov spis, v ktorom sa venuje problémom morálky a morálneho konania. Základy sú podľa samého autora vyhľadaním a určením najvyššieho princípu morálnosti a vo svojom zámere sú iba jedinou ucelenou a od všetkých ostatných

Kniha pojednává o aristotelské logice tak, jak ona reflektovala sama sebe. Cílem autorů je představit aristotelskou logiku \"zevnitř\": nikoliv jako překonanou historickou fázi vývoje, nýbrž jako svébytný propracovaný systém, který je vybudovaný na vlastních filosofických předpokladech a který nelze dobře pochopit, bude-li interpretován z hlediska logiky moderní. Kniha obsahuje rejstřík, příklady a

Citace a narážky na tento etický traktát najdeme v Číně na každém kroku. Všichni jej znali nazpaměť, však také patří mezi posvátné čtyři knihy. Konfuciánci považovali Velké učení za klíč ke Konfuciovu odkazu. Spolu s Doktrínou středu tvoří jakousi čínskou listinu lidských úvazků a mravních principů. Bohatě komentovaný překlad Oldřicha Krále.

Emeritovaný historik filosofie z university v Mnichově se v této přednášce, později přepracované do stati, pokouší o alternativní výklad novověku z hobbesovského pojmu zachování (conservatio sui) jako o alternativu k heideggerovskému sebevědomí. Sebezachování je pro Henricha základem moderního aktivismu, snahy o sebeprosazení.