Anarchista Ihar Aliněvič (rusky Igor Oliněvič) je politickým vězněm běloruského režimu. Poprvé byl zatčen v roce 2010 a následně bez důkazů odsouzen k osmi letům.

Druhý svazek edice korespondence T. G. Masaryka s lidmi z Velké Británie zachycuje pouhý jeden rok (1916) v Masarykově životě, který trávil převážně v londýnském exilu. Jedná se o neobvyklou sondu do jeho života, která na základě soukromých dopisů zprostředkovává analýzu jeho politických, mediálních, akademických i osobních vazeb.

První a jediný komplexní dokumentární román o největší česko-slovenské šansoniérce. Vznikl s jejím souhlasem, s podmínkou, že může být zveřejněn až po její smrti.

Publikácia na pozadí historických okolností zaznamenáva životný príbeh Jozefa Hajka, prvého a jediného slovenského absolventa pražskej odbornej kníhkupeckej školy v tridsiatych rokoch 20. storočia. Približuje jeho pôsobenie v Nakladateľstve Leopolda Mazáča v Prahe a v legendárnom Kníhkupectve Slovenskej ligy na Dunajskej ulici v Bratislave.

Navenek působí jako nepřístupní géniové. A uvnitř?

Dcera Josefa Mašína líčí ve své knize nejenom příběh jejich odbojové skupiny, vrcholící dobrodružným probíjením se přes Východní Německo do Západního Berlína, ale také osudy rodiny Mašínů počínaje první světovou válkou přes okupaci až po padesátá léta. Vzrušující příběh z pera kronikářky nejpovolanější, napsaný strhujícím stylem, dokazuje, že spor o odbojovou skupinu bratří Mašínů, který dodnes rozděluje

Zvláštny rok ten dvetisícdvadsať – tridsať rokov po zmene režimu, pandémia COVID-19, ktorá presvetlila mnohé prezreté spoločenské problémy nanovo. Do toho osobné „zlomy“, najmä vedomie staroby a konca života.Zaznamenával som si aktuálne dianie od januára 2020.

Najnovším dielom Eugena Gindla je čosi ako splnenie dlhu stretnutia s Kolomanom Sokolom, jedným z najvychýrenejších svetových slovenských maliarov, zarodili po rokoch do autentickej oral history, spomienkami rozprávanými samotným majstrom. Koloman Sokol v neskresľovaných osobných dejinách predstavuje svoj život od detstva v Liptovskom Mikuláši, cez učňovské a školské roky v Košiciach, prvé stretnutia

Krása jej zachránila život – a odsúdila ju na roky utrpenia. Cecília „Cilka“ Kleinová mala len šestnásť rokov, keď ju deportovali do koncentračného tábora Auschwitz-Birkenau.

Po sezení s psychiatrem, kterého nikdy předtím neviděla, je osmnáctiletá Susanna odeslána do psychiatrické léčebny McLean, aby podstoupila léčbu deprese. Dva roky pak tráví na oddělení pro dospívající dívky a líčí příběhy jednotlivých dívek i vlastních prožitků na pozadí bouřlivých 60. let.

„Co vlastně vím o svém tatínkovi?“ ptá se v úvodu své knihy architekt Tomáš Valena (* 1950). Konkrétní vzpomínky na něj má jen ze svého útlého mládí, potom už byl tatínek přítomen jen ve virtuální „mytické“ podobě ve vyprávěních maminky a přátel či na fotografiích. Otázky po životě, působení a významu svého otce, významné osobnosti katolického veřejného života Františka Valeny (1913–1960), si autor

Neobyčejné osudy slavných i méně známých českých umělců, kteří byli nuceni odejít na počátku druhé světové války do USA, i jejich vliv na kulturní scénu v Novém světě. „Nikdy nic nikdo nemá mít za definitivní neb nikdy nikdo neví, co se může státi...”, napsali před svým odjezdem Voskovec s Werichem svým přátelům na novoročenku, na níž je Adolf Hoffmeister vypodobnil se zavazadly v ruce ... dokonce

Život Vladimíra Krivoša pripomína dobrodružný román. Spolupracoval s tajnými službami za cárskeho aj boľševického režimu, miloval slávu a peniaze, no zároveň rád fabuloval, prikrášľoval či úplne klamal vo viacerých faktoch zo svojho života.

Petrohradská autorka Irma Kudrovová niekoľko rokov zbierala materiál k dokumentárnemu dielu, ktoré pojednáva o poslednom úseku života Mariny Cvetajevovej. Prostredníctvom osudu poetky Kudrovová opisuje udalosti a pomery krutého stalinského Sovietskeho zväzu.

Osudy žen - příběhy českých žen překladatelek v Indii. Dílo známé překladatelky a indoložky, jejíž život je od mládí spojen s touto zemí snů, bájí, ale i tvrdé reality.

Vzpomínky právníka, ekonoma a sociologa, narozeného v roce 1916, barvitě shrnují osudy autora a jeho nelehkou životní pouť, okořeněnou vězením v 50. letech. Devadesátiletý Jaroslav Krejčí patří k zcela mizejícím polyhistorům a zároveň k svým způsobem typickým představitelům českých intelektuálů 20. století.

Autor nás v knihe zasvätene sprevádza bohatou edičnou činnosťou najväčšieho nakladateľského domu.

Zážitky detí, ktorých osudy sú bezprostredne späté s deportáciami Židov do koncentračných táborov.

Memoáry Luďka Svobody Antikvariát a já nejsou jen vzpomínky na proslulý obchod knihami a grafikou v Dlážděné ulici č. p. 5, jsou i vyznáním úcty a přátelství k těm, kteří „trávili dny jako zaměstnanci a hodiny jako zákazníci“ v labyrintu regálů plných knih a stolů s grafickými listy či pohlednicemi, ve kterém se nejprve vznášela atmosféra strachu padesátých let, pak čerstvý vzduch „pražského jara“,

Kniha o vůli k životu. Max Rodrigues Garcia (1924) přežil vletech 1943–1945 čtyři koncentrační tábory i pochod smrti, Američané ho osvobodili v rakouském Ebensee.