Představa vzájemné metodologické provázanosti výzkumu a umění, která se objevila koncem minulého století, odkrývá nové možnosti bádání a umožňuje nám pojmově uchopit takový výzkum, který by byl na umění založený. Dieter Mersch, profesor Vysoké školy umělecké v Curychu, ve své pronikavé studii dekonstruuje terminologii spojenou s otázkami vztahu estetična a vědecké pravdy, přičemž jeho snahou je odkrýt

Naša spoločnosť sa sama zvykne charakterizovať pomocou prívlastkov „tolerantná“, „kritická“, či „otvorená“. S týmito hodnotami, ktoré v nezanedbateľnej miere formujú súčasné vedomie verejnej mienky, sa nevyhnutne spája averzný postoj voči predsudku. Predsudok zvykneme bežne vnímať ako negatívnu súčasť nášho sociálneho života, ako fenomén, s ktorým treba zápasiť a nakoniec, ak je to vôbec možné, úplne

Kierkegaard a Vagy-vagy megjelenésével egy időben írja: \"Életem elért a végsőkig; undorodom a létezéstől, mely ízetlen, sótlan és értelmetlen. S még ha Pierrot-nál is éhesebb lennék, sem tudnám lenyelni az emberek magyarázatát! Ujjunkat a földbe dugjuk, hogy azt megszagolva meg tudjuk, hol is vagyunk, én ujjamat a létezésbe dugom - s nem érzek semmit. Hol vagyok? Mi a világ? Mit takar ez a szó? Ki

V prvním svazku třídílné práce, zabývající se filosofickými aspekty vyprávění, navazuje francouzský filosof na svou předchozí práci o metafoře. Výsledkem je hluboká analýza narativity, chápání času a dějin prostřednictvím vyprávění, jehož kořeny sahají až k Aristotelovi a Augustinovi.

Studie věnovaná vztahu duše, řeči a zla v dialogu Faidón. Společněse svazkem Duše a krása v dialogu „Faidros“ vytváří dva díly rozsáhlejšího projektu věnovaného vztahu duše a řeči v Platónově filosofii.

Sborník Bene scripsisti... je věnován profesoru Filosofické fakulty University Karlovy Stanislavu Sousedíkovi (*1931), přednímu znalci filosofie starověku a raného novověku k jeho životnímu jubileu. Sborník zahrnuje třináct studií k dějinám evropské a české filosofie středověku a raného novověku.

Kniha je souborem přednášek k filosofické etice. Výklad uvádí do dějin filosofické etiky a současně do její věcné problematiky.

Svazek je koncipován monotematicky: studie spojuje zájem o různé aspekty učenecké komunikace v období 16. a 17. století. G. Almási srovnává tzv. důvěrný styl v humanistické latinské a vernakulární korespondenci.

Publikace je věnována kritickému myšlení a kognitivním zkreslením. Kritické myšlení je jednou z nejpotřebnějších dovedností pro 21. století, ale zároveň je jednou z dovedností, která ve výuce na všech stupních škol nejvíce chybí.

Alexandrijský teolog Origenes si vysloužil obdiv a uznání jako biblický učenec, jehož rozsáhlé editorské a exegetické dílo zahrnulo vydání starozákonního textu s jeho dobovými řeckými překlady a výklady. Na druhé straně jeho alegorická metoda výkladu našla již ve starokřesťanské době své kritiky.

Současná akceleracionistická filozofie čím dál více slouží jako jistý bod propojení, který v sobě propojuje různorodé pokusy o přeformulování dřímajících společenských možností, odcizených kánonů, i mimolidské estetiky, které v současném diskurzu rezonují. V kontextu těchto probíhajících debat chceme vznést následující otázky: Jakým způsobem můžeme, tváří v tvář společenským výzvám i širému prostoru

Mimořádné číslo Filosofického časopisu se soustřeďuje na sedm následujících otázek z logiky a metodologie vědy: Je-li neurčitost objektivní vlastností reality, lze tuto neurčitost axiomatizovat v logice jazyka? Označují matematické symboly nějaké existující matematické entity nebo jsou předměty teorie čísel opět jenom znaky?

Málo známý text Ladislava Klímy vydaný na sklonku dvacátých let nejprve jako anonym. Drobná, ale úderná próza, v níž autor vede disputaci nad tématy postavení člověka v kulturním a sociálním prostředí, zaobírá se například kumulací bohatství či nesmyslností válek, hledá směr, kterým se ubírá moderní civilisace.

Těžištěm svazku je přednáškový cyklus z roku 1933, ve kterém španělský filosof podnikl jeden z vůbec prvních pokusů o teoretické uchopení techniky a jejího vztahu k člověku. V dalších esejích se Ortega y Gasset vyjadřuje k pozdnímu Heideggerovi, s nímž se setkal na kolokviu v Darmstadtu, k filosofickému stylu, k architektuře či k teoretickým problémům fyziky.

Najdôležitejším prínosom tohto diela je rozdelenie rodov bytia, naznačené už v dialógu Faidón. V Sofistovi proti sebe Platón stavia protiklady: pohyb, pokoj, bytie, nebytie, a ukazuje ich vzťahy, ktoré sa neskôr stali základom filozofie i logiky.

V této práci populární francouzský filozof analyzuje fenomén hyperkonzumní společnosti. Konzumentství mj. proniklo do vztahů v rodině a náboženství, ke kultuře a využití volného času.

Český religionista a překladatel ze sanskrtu Jan Kozák (Ašvaghóša: Příběh Buddhova života,Praha 2005, Manuův zákoník, Praha 2012) vykládá přehlednou učebnicovou formou původní ideologii a náboženství Indoevropanů založených na védské moudrosti, tj. podstatu starého indoevropského „pohanství“: Díl I. – Véda, Díl II. – Pársové a buddhismus, Díl III.

Internet z filozofického nadhľadu - takto sa dá definovať jadro hlbokej a zasvätenej analýzy dôsledkov tejto revolučnej techniky komunikácie v ľudskej spoločnosti.

Ve své knize autor zkoumá, jak se z korporací, původně abstraktní právní entity, stala skutečnost, která dominuje současnému životu. Korporativismus a jeho ideologie prostoupily všechny aspekty občanského života, obchodu i kultury.

Sv. 5: Jeden z nejznámějších krátkých textú Nietzschova raného období (z roku 1873), za autorova života nevydaný. Obsahuje první náběh ke kritice metafyziky, který vychází z metaforičnosti lidského poznání. K textu jsou připojeny tematicky související záznamy z pozústalosti z téže doby. Přeložila Věra Koubová. Třetí vydání.