Kniha Daniely Hodrové - soubor dvaceti osmi esejů - je v nejednom ohledu mimořádná. Spojuje přesvědčivě v jednotu, co bývá vykládáno odděleně a stavěno nejednou i proti sobě: pronikavou analýzu básnického tvaru (a uměleckého výrazu vůbec) s jeho aspe kty filozofickými a duchovními, ontologii díla s ontologií lidského \"pobytu\". Dialog s poetikou marnosti, rozvíjený nad vrcholnými zjevy naší a evropské

Mikor az Ég alatt a szépet mind szépnek ismerik, Megjelenik a rút is. Mikor a jót mind jónak ismerik, Megjelenik a rossz is.

Kniha obsahuje „neobyčejné“ příběhy, události, týkající se „obyčejných“ lidí a zvířat. Je ukázáno, že ve všech živých bytostech je nedozírné bohatství možností a schopností, čekajících na potřebné probuzení. Tak dochází k tomu, že jen v ojedinělých případ

Nová kniha J. Vacka srozumitelně vysvětluje praxi poznání svého pravého Já, které alchymisté symbolicky označovali jako kámen mudrců. Je to právě naše pravé Já, naše božská podstata, jejíž poznání mění vše v našem životě k lepšímu stejně jako dotek mýtického kamene mudrců. Jedinečnost a přínos knihy spočívá v objasnění praxe stezky poznání po uvědomění vědomí Já jsem jako našeho pravého Já. Tím stezka

Tento čtivý rozbor sociologických kořenů náboženské víry staví na teoriích vědění, jež Peter Berger poprvé zkoumal s Thomasem Luckmannem v knize Společenská výstavba skutečnosti (Sociální konstrukce reality). Posvátný baldachýn vychází z řady příkladů z primitivních, starobylých i současných náboženství a bravurně ukazuje, jak je náboženství výplodem společnosti, z níž vychází – náboženství je „posvátným

Cyklus života zkoumá vzorce, které se promítají do našeho života s tím, jak si hledáme své místo ve světě, snažíme se žít autenticky a budovat si domov – to místo uvnitř nás, které v rychlém tempu dnešního světa tak snadno opomíjíme či přehlížíme. V první polovině života jako mladí cestovatelé domov opouštíme za dobrodružným hledáním vlastní cesty. V druhé polovině se obvykle vydáváme na velmi dlouhou

Podobne ako v predchádzajúcich monografiách tohto autora (Filozofi v meste, 2008 a Mesto vo filozofii, 2011), aj v tejto je predmetom záujmu proces, akým mesto formovalo a formuje človeka, v dôsledku čoho vzniká osobitý druh, homo urbanus. Tentoraz však tento proces vystúpi pred nami z hľadiska, ktoré sa predtým objavovalo iba okrajovo a nesústavne. Zatiaľ čo v predchádzajúcich štúdiách sa pozornosť

Předložená studie ukazuje a promýšlí imanentní meze Heideggerovy fundamentální ontologie a z nich interpretuje nezbytnost a směr následné transformace otázky po bytí. Studie vykázala tři takovéto meze, jež se vzájemně podmiňují. Jde o meze metodicko-formální, strukturně-existenciální a faktické. Dosažení těchto imanentních mezí fundamentální ontologie vede ke ztroskotání celého tohoto projektu. Avšak

Audiokniha ...k české národní povaze, kterou napsal Zdeněk Mahler. Hodinové zamyšlení známého spisovatele a publicisty Zdeňka Mahlera o tom, jaké jsou rysy naší národní povahy a jaké nejsou. Promyšlené a přesvědčivé úvahy o tom, proč se domnívá, že povaha naše a celého národa je právě taková, jaká je.

Veľkú časť svojho bádania venoval Aristoteles oblasti prírody a prírodných javov. Preskúmal množstvo živočíchov a rastlín, pričom sa usiloval o ich triedenie, a tiež sa zamýšľal nad podstatou ich existencie a vo všeobecnosti nad princípmi fungovania života. Na základe svojich znalostí a skúseností sa podujal preskúmať najvyššiu podstatu, ktorá vytvára základ akejkoľvek existencie života. Toto skúmanie

A memetika az eszmék darwinizmusa. Ez az írás viszont ideológiailag független, gondolkozni tudó embereknek szól. Aki nem esik ebbe a csoportba, annak nem is javallott olvasni, mert mentális problémákat okozhat. Richard Dawkins evolúciós biológus Istent egy veszélyes elme vírusként, mémként határozta meg. A meghatározása részben helyes és bizonyított, olyannyira, hogy mára már a gyógymód is megvan rá.

A kapitalizmus minden életszférát és gondolatot felfalt. A dermesztő elidegenedés és a hiánytalan eldologiasodás emberellenes jellemzőit sorra kell vennünk ahhoz, hogy a kiutat egyáltalán elkezdhessük megkeresni. Az európai baloldali radikális hagyomány egyik fő művénél kevés provokatívabb szöveg született a huszadik században. Az új fordítás számos jegyezettel igyekszik Debord gondolatait hozzáférhetőbbé

\"[Nietzsche] magát a keresztény világnézetet tette kritika tárgyává. A kor egész közönségességét, álszent és sivár életét úgy fogta fel, mint a keresztény szellemirány végső eredményét. Az egész kereszténység úgy tűnt fel előtte, mint a gyengék és gyávák egy nagy cselvetése, mellyel az erősek és bátrak fölé akartak kerülni...\" Babits Mihály

Jak je již z názvu patrné, tato kniha, třebaže obsahuje filosofické fragmenty a texty, je sbírkou spíše osobních autorových výpovědí a otevřeného přemítání než uzavřenou odbornou studií. Filozof, teolog a religionista Otakar A. Funda se v ní ohlíží za dosavadní cestou svého myšlenkového směřování. Kniha zachycuje jeho klíčová životní témata, dává nahlédnout do jeho myšlenkového vývoje i do současné

Málo známý text Ladislava Klímy vydaný na sklonku dvacátých let nejprve jako anonym. Drobná, ale úderná próza, v níž autor vede disputaci nad tématy postavení člověka v kulturním a sociálním prostředí, zaobírá se například kumulací bohatství či nesmyslností válek, hledá směr, kterým se ubírá moderní civilisace. Vede dialog o ničem a o všem a rovnou nabízí své svérázné odpovědi. Vychází v novém vydání

Systematický a zásadný príspevok venovaný problematike filozofie umenia a estetiky. Preklad diela významného nemeckého filozofa Güntera Figala „Ercheinungsdinge. Ästhetik als Phänomenologie“ z roku 2010. „Umelecké diela sú vecné, a preto je podstatnou súčasťou toho, že ich zakúšame aj to, že ich vnímame. Umelecké diela sú však iného druhu. Nie sú to veci, ktoré by sme mohli skúmať ako javy, ale sú

Paměť míst je pamětí, která patří spíše světu, jehož jsme součástí, než nám. Souběžně je však paměť míst neoddělitelná od lidské odhodlanosti prolomit ticho této uzavřenosti, je jakýmsi důkazem naslouchání hlasům přicházejícím z minulosti. Autor zdůrazňuje, že tato lidská odhodlanost interpretovat stopy minulosti je součástí našeho údělu rozumět světu. Každému vědeckému hledání objektivních významů

Kniha začíná pohledem na vázu stojící na stole. Jak je možné, že vidím vázu, a ne barevné skvrny?

Filosof Ladislav Hejdánek se kromě badatelských aktivit silně veřejně angažoval, což se podle režimu, který zrovna vládl, projevovalo různě – od zakládání a vedení občanských iniciativ (Nová orientace, Charta 77) přes pokusy o dialog s vládnoucí garniturou až po popularizaci filosofie a vědy. Filosofové se sice v dobře fungující společnosti, dnes řekněme v liberálně-demokratickém režimu, politicky

Marocký profesor Muhammad ‘Ábid al-Džábirí (1935–2010) byl jedním z nejvýznamnějších arabských filosofů současnosti. Je autorem velmi významné Kritiky arabského rozumu, ve čtyřech svazcích (Rozvoj arabského rozumu, 1984; Struktura arabského rozumu, 1986; Arabský politický rozum, 1990; Arabský etický rozum, 2001). Ta je kritikou (ve smyslu analýzy) celé arabské vědecké kultury.