Kniha je vzhledem ke komplexnosti, fundovanosti, šíři a novosti zpracování zásadním příspěvkem k dějinám kultury a filmu ve sledovaném období. Autor sleduje filmy samotné, postoj jejich tvůrců k okupačnímu režimu a působení kinematografie na tehdejší společnost.

Studie Kateřiny Svatoňové, která se zabývá vývojem vnímání prostoru ve filmu a filmových teoriích a jejich vztahu k obecným prostorovým teoriím v literatuře, psychologii, fyzice či filosofii a k reálnému, žitému prostoru. Autorka dochází k závěru, že prostor je základní kategorií, na níž stojí film jako umělecké dílo, i jako médium zprostředkovávající realitu.

Mexický režisér Carlos Reygadas patří mezi vůdčí osobnosti současného autorského filmu. Za Tiché světlo (2007) získal Cenu poroty v Cannes a za Post Tenebras Lux (2012) Cenu za nejlepší režii tamtéž.

Italský western, jemuž je věnována tato kniha, představuje nejen jeden z nejpopulárnějších žánrů italské kinematografie, ale i komplexní sociokulturní fenomén, který rezonuje v širokém mezinárodním kontextu. Autor se ho snaží představit z jiného pohledu, odlišného od výkladů, které se stále opakují v publikacích věnovaných tomuto žánru.

Kniha Jany Dudkovej Zmena bez zmeny. Podoby slovenskej televíznej hranej tvorby 1990 – 1993 je prvou publikáciou, ktorá sa systematicky venuje vývoju ponovembrovej televíznej tvorby na Slovensku.

Ušlechtilý, dobrý, krásný – takové nároky kladla katolická církev na film a pro úspěch takového filmu se zavázala pracovat. Stejnojmenná kniha Petra Hasana se zabývá debatou, která se o kinematografii vedla v českém katolickém prostředí v první polovině 20. století.

Rozhovor, který v létě roku 2012 vedl Bohdan Sláma s Milošem Formanem, se dotýká podstaty práce režiséra a scenáristy. Legendární filmový režisér v něm odkrývá cesty, které ho přivedly až na samotný vrchol toho, co lze v tomto oboru dosáhnout, a díky citlivému tazateli neopomíjí žádnou z filmových disciplín.

Peter Demetz zachycuje pozoruhodný svět kinematografie coby nástroje o oběti propagandy v rukou diktátorů. Přibližuje filmy, které viděli a do jejichž podoby nezřídka zasahovali, režiséry, herce a především herečky, které zbožňovali.

Kniha Česká škola neexistuje přináší jedinečný pohled na Československo očima cizince, který v Praze prožil jedno z nejdůležitějších období svého života. Goran Marković (*1946), velká osobnost jugoslávské, resp. srbské kinematografie, studoval režii na FAMU v druhé polovině šedesátých let.

Co vlastně lze z dochovaných programů, scénografických návrhů, kritik a komentářů zjistit? Je možné zrekonstruovat podobu režie a jejího nositele?

Víte, že chybělo jen málo a film Pyšná princezna královnou – pokračování kultovní pohádky po 20 letech – byl skutečně natočen? O čem si povídal Marián Labuda s filmovým Otíkem maďarsky?

Jeho první snímek z finančního hlediska propadl, k poetice toho druhého se nikdy nevrátil, protože třetí film se jmenoval Star Wars. Přitom v květnu 1977 rozhodně nikdo nečekal vlnu filmového šílenství a netušil, že se právě rodí nový popkulturní mýtus o souboji světlé a temné strany.

Kniha reflektuje dílo arménského režiséra Artavazda Ašotoviče Pelešjana (*1938), tvůrce teorie tzv. distanční montáže, která představuje zásadní zlom v chápání zákonitostí střihové skladby filmu. Opěrným textem celé knihy je Pelešjanova stať z poloviny sedmdesátých let Distanční montáž neboli teorie distance, zde v nově revidovaném překladu Jana Bernarda.

Richard Porter byl po 13 let a 22 sezón dramaturgem nejsledovanější automobilovou televizní show na světě. Od katastrofálního pilotního dílu v roce 2002 až do nečekaného utnutí v roce 2015 se podílel na scénáři, opravoval v něm gramatické chyby, vymýšlel urážky pro Stiga, dumal, jak sérii udělat ještě vtipnější, a propil hektolitry různých nápojů ve společnosti tří chlápků, z nichž se během těch let

První svazek monumentálního deníkového díla významného českého filmového režiséra. Nejde o běžný deník, ale o vyzrálé literární dílo, jedinečnou kroniku své doby.

Každý den čteme, posloucháme či sledujeme všeliká vyprávění na pokračování, která se vracejí k týmž postavám, příběhům či světům. Jak jsou vystavěna?

Kniha pre všetkých záujemcov o dejiny svetovej kinematografie i pre ľudí, pre ktorých je dôležitá osoba Ježiša Krista a jeho príbeh. Ježiš Nazaretský predstavuje dominantnú postavu v západnej civilizácii už viac než 2 000 rokov, odkedy žil a zomrel v rímskej Palestíne v 1. storočí.

Filmová ročenka zaznamenáva všetky dôležité fakty, informácie a aktivity slovenskej kinematografie v rokoch 1990 až 1999.

Kniha o podtextech - zhruba tak bychom asi mohli nazvat „kulturologický sborník“ Hlídka jako symptom, věnovaný fenoménu Lukjaněnkových Hlídek, respektive filmům, které podle úspěšné Lukajněnkovy „hlídkové“ řady vznikly. Většina přispívajících estetiků, sociologů, psychologů a filmových vědců se přitom zabývá ideologickou výbavou, kterou Lukjaněnkovým prózám tu právem, tu spíše sporně připisují.

Štúdia pojednáva o šestici filmových diel Jiřího Menzla, v ktorých sa tento mimoriadne úspešný a uznávaný režisér pokúsil sebe vlastným, neopakovateľným spôsobom adaptovať šesť literárnych predlôh fenomenálneho českého spisovateľa Bohumila Hrabala.