Pojem občanská společnost označuje prostor mezi oblastí privátních zájmů a státem. Jedná se o oblast dobrovolného sdružování mimo sféry trhu, státu i soukromého života, v níž si uvědomujeme společnou provázanost našeho světa. Existence občanské spole čnosti je založena na tom, že demokratický politický systém je postaven na možnosti občana přímou participací ovlivňovat věci veřejné. Tato oblast se

Veškerá moc na Zemi je soustředěna na severní polokouli. Jakoby seřazeny do jedné řady leží v mírném podnebném pásu tři světové velmoci, Amerika, Rusko a Čína, a obě průmyslové velmoci, západní Evropa a Japonsko. Ovládají zbytek Země a dosud jim dominovaly USA jako jediná světová velmoc. Oba eurasijští vyzývatelé, Čína a Rusko, vstoupily do boje o stále omezenější globální zdroje a o kontrolu dopravních

Odchod Spojeného království z Evropské unie patří k nejdramatičtějším momentům začátku 21. století. Trvá už tři roky a zatím není jasné, kdy a jak se odehraje. Byl opravdu nevyhnutelný? Proč se Britové rozhodli odejít z Evropské unie? A jak se na tomto rozhodnutí podepsala migrace ze střední a východní Evropy? Na tyto otázky hledá odpověď zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii Jaromír Marek,

Petr Fidelius vypracoval analýzu jazyka komunistické moci a významně přispěl k pochopení, že každý politický systém má svůj vlastní politický jazyk, který buď něco osvětluje, ozřejmuje, nebo zakrývá a vytváří falešné zdání. Tehdy jsem zastával názor, že tuto druhou funkci plní hlavně jazyk totalitních režimů, a netušil jsem, že i liberální demokracie se může shodou okolností ocitnout v situaci, v níž

V júni 2006 zorganizoval Ústav pamäti národa odborný seminár Posledné a prvé slobodné (?) voľby – 1946, 1990. Jeho výsledkom je tento zborník. Úvodné vystúpenie na seminári bolo posledným prejavom Jána Langoša na vedeckej akcii organizovanej Ústavom pamäti národa. Aj týmto zborníkom by sme radi poukázali na jeho zásluhy v boji proti totalite na Slovensku a na jej hlbšom poznaní. Inštitút volieb patrí

Az idei Könyvhétre (2015. június 4-8.) jelent meg a Közmédia grandiózus, két éven keresztül futó, a negyedszázaddal ezelőtt történteket feldolgozó műsora, a Szabadság tér \'89 - A rendszerváltoztatás aktái könyvváltozatának első kötete. A másodikat idén ősszel vehetik kézbe az olvasók. Rákay Philip a kötetek szerkesztője elmondta: a kerek évfordulón túl az sarkallta a műsorsorozat és a kétkötetes összefoglaló

Kolektivní práce týmu odborníků z oblasti politologie, ústavního práva či statistiky je přinejmenším v českém prostředí jedinečnou komplexní publikací o nové oblasti odborného výzkumu – internetových volbách. Internetové volby se v knize analyzují v nejrůznějších souvislostech: v kontextu tzv. digitální propasti, z hlediska očekávaných výhod (např. zvýšení dostupnosti voleb pro voliče v zahraničí)

Spisovatel Jan Bauer, který napsal už více jak sto knih s převážně historickou tématikou, předkládá čtenářům zajímavé příběhy dvou velkých Čechů. Jeden, ten první, T. G. Masaryk, vytvořil tento stát na demokratických základech a Václav Havel nám zase demokracii vrátil. Autor oba tyto velikány srovnává jako politiky, spisovatele, filozofy, vlastence, ale ukazuje, jaký měli například vztah ke Slovensku,

Getting to grips with the overlapping geopolitical, economic, and political crises faced by Western democratic societies in the 2020s. The 21st century has brought a powerful tide of geopolitical, economic, and democratic shocks. Their fallout has led central banks to create over $25 trillion of new money, brought about a new age of geopolitical competition, destabilised the Middle East, ruptured the

Publikácia formou máp, grafov, tabuliek a textu zoznamuje čitateľov s priebehom volieb v USA za posledných 100 rokov.

Usídlení Čechů ve středu Evropy rozhodlo o tom, že česká diplomacie vždy měla jistou evropskou dimenzi. Existence států jiných národů v bezprostředním sousedství českého státu nutila brát v úvahu vztahy s nimi, což vyžadovalo dobrou znalost národních odlišností a jejich pochopení a respektování včetně značné dávky tolerance při hledání vhodných forem vzájemných vztahů.

Ačkoliv britský filozof Roger Scruton (1944–2020) již není mezi námi, jeho pronikavé myšlenky a názory jsou stále aktuální a inspirativní. V jedné ze svých posledních knih (v originále Where We Are: The State of Britain Now) se Scruton zabývá brexitem, politicky nejbouřlivějším obdobím v moderních britských dějinách, a klade si otázky, na něž nalézt odpovědi není vůbec jednoduché.

V roku 1964 nemecký profesor práva Ernst-Wolfgang Böckenförde vyslovil slávnu vetu: Slobodný, sekularizovaný štát žije z predpokladov, ktoré sám nemôže garantovať. Táto veta sa nazýva Böckenfördeho diktum.

Role Německa na mezinárodní scéně je častým terčem kritiky. Německá zahraniční politika se jednou jeví jako příliš asertivní a sobecká, podruhé jako alibistická a ustrašená.

Netradiční kandidát, bezprecedentní prezident? Proč si Američané zvolili natolik kontroverzní osobnost za hlavu svého státu?

Kniha současného polského filosofa Dariusze Karłowicze (1964) Neokopírovaná budoucnost zahrnuje výbor esejů, úvah a rozhovorů z období posledních patnácti let určený českým čtenářům. Autor stál v roce 2003 spolu s Markem Cichockým u zrodu významného časopisu Teologia Polityczna.

Kniha pojednává o komplexní povaze národní identifikace v postsocialistickém Slovensku. Artikulace slovenské identity se odehrává na pomezí naturalizované národní kategorizace a opozičních ideologických interpelací v prostředí rostoucí socioekonomické stratifikace a v rámci širšího kontextu neoliberální politické ekonomie stojící na banálním internacionalismu.

In this original and timely book, Bruno Macaes argues that the best word for the emerging global order is \'Eurasian\', and shows why we need to begin thinking on a super-continental scale. While China and Russia have been quicker to recognise the increasing strategic significance of Eurasia, even Europeans are realizing that their political project is intimately linked to the rest of the supercontinent

Kniha čtenáři ukazuje několik aspektů, které se objevují na cestě mezi snahami politických stran získat co největší podíl na moci a voliči, kteří jim v tomto mohou pomoci, nebo naopak zavbránit. Příspěvky tak ve své většině zobrazují formy politické komunikace, jejichž zvládnutí patří k základním dovednostem politických aktérů 21. století.

Monografie navazuje na autorovu knihu Kmeny a klany v arabské politice (Praha, Karolinum 2004). V pěti kapitolách analyzuje politický vliv kmenových, klanových, městských a venkovských elit v zemích arabského Maghribu (Lybie, Tunisko, Alžírsko, Maroko, Ma