Kniha, jež byla přeložena do více než dvanácti jazyků, je originální analýzou jak porozumět vzniku, šíření a celosvětovému hodnocení literatury. V první části autorka, francouzská literární kritička a socioložka, popisuje vznik mezinárodního literárního prostoru, přičemž jeho kořeny nalézá již v polovině 16. století, kdy se v boji proti nadvládě latiny začal utvářet francouzský \"literární kapitál\",

Práca reflektuje interpretáciu ako vstupnú bránu, ktorá umožňuje prístup k textu. Pritom tu funguje paradoxný základný vzťah diferencie interpretácie od textu, ktorý interpretuje.

Napriek rôznorodosti osobných dôvodov, východísk, motivácií, kontextov a peripetií, ktorými štyri memoárové koncepty štyroch spisovateľov čitateľa oslovia a zaujmú, spája ich (a práve to považujem za cenný prínos tohto projektu) zreteľná správa o opakujúcich sa frustráciach, tlakoch a obsesiách 20. storočia v jeho historických, sociálnych, ale aj širších kultúrno-politických súvislostiach. Ak by som

Komplikovaným, mnohovrstevnatým literárním světem francouzského spisovatele, známého především jako autora Hledání ztraceného času, provází čtenáře v této knize Jiří Konůpek, překladatel, esejista, básník a znalý vykladač Proustova díla. Jde o první českou monografii na dané téma.

Kdokoli využije tuto knihu jako průvodce k tomu, aby mohl rozlišit bizarní pseudovědecké spisky o Duté Zemi od sci-fi beletrie či filmové tvorby na toto téma, neudělá chybu. Do první kategorie patří “nauky” Johna C. Symmese, Karla Bendera, Karla Neuperta a řady dalších – vědeckých podivínů I dobrodruhů, o kterých se zmiňují jedni z průkopníků fantastického realismu J. Bergier a L. Pauwels ve svém již

Anglicismy představují v současnosti nejdynamičtější a stále se rozrůstající segment české slovní zásoby cizího původu, z fonologického hlediska jim však dosud nebyla věnována patřičná pozornost. Publikace je vyústěním stejnojmenného grantového projektu, popisuje zvláštnosti a zákonitosti ve zvukové struktuře přejímek z angličtiny, způsoby jejich adaptace, jejich užívání v reálném jazyce a postupy,

Přestože detektivka byla po celé dvacáté století nejoblíbenějším oddechovým žánrem českých čtenářů, až nyní vychází její základní přehled. Kniha Dějiny české detektivky od Michala Jareše a Pavla Mandyse například odhaluje, proč se ve 20. a 30. letech psalypříběhy výhradně z Anglie či Spojených států, že dobré a čtivé detektivky vznikly i v době protektorátu, že publikum se opakovaně zdráhalo přijmout

Moderní literatura spočívá na decentralizovaném psaní a nehierarchickém prezentování v původní nerozlišitelnosti událostí. Moderní literatura nezakládá dílo, ale proces psaní, který dílo rozkládá.

Současnou světovou a českou prózu, zde chápeme jako prózu posledních dvou dekád, tedy zhruba počínaje přelomem tisíciletí. Zatímco časové vymezení je tak poměrně jednoznačné, geografický a společensko-kulturní rozsah naopak ukazuje na značnou diverzitu a heterogenitu, neboť literatury jednotlivých zemí nevyhnutelně odrážejí a vykazují patrné idiosynkratické rysy dlouhodobě podmíněné jejich jedinečnou

Primárně textologicky zaměřená práce přináší přehled a podrobný popis všech dnes známých rukopisných a tištěných autorských pramenů básnické skladby Karla Hynka Máchy Máj. Báseň (1836). Shromažďuje bohatý faktografický materiál, na jehož základě pak formuluje i další hypotézy týkající se vzniku jednotlivých pramenů a jejich relevance z hlediska vydavatele.

Překladatel a literární historik Dušan Karpatský ve svém obsáhlém Listáři navazuje na tradice epistolární literatury a výběrem dopisů, jež mu během jeho bezmála šedesátileté literární činnosti napsali jeho kolegové, přátelé a zejména spisovatelé naši i jihoslovanští, chce připomenout, že dopisy stále ještě mohou tvořit pozoruhodný doplněk k dílu svých tvůrců, neboť podávají živé svědectví o pisatelích

Knihu tvoří šestapadesát esejů věnovaných konkrétním básnickým textům a autorům od starověku až po současnost, které výběrově zachycují různé lokality a typy míst v poezii. Každá báseň někde je a jednotlivé texty nabízejí odpovědi na otázku kde.

Mohutný soubor kritických statí a esejů Petra Krále konečně seznámí čtenáře s rozsáhlou, ale vcelku neznámou a nedoceněnou částí autorovy tvorby. Kniha není mimořádná jen svým rozsahem, ale i svou mnohostranností, články o literatuře tu sousedí s texty o malířství, filmu, fotografii, jazzu a dokonce s gastronomickými hlídkami, přátelské pocty blízkým tvůrcům lze číst vedle obecných úvah o společnosti

Úvahy o jazyku, literatúre a dejinách od antiky po 18. storočie z pera nemeckého polyhistora, súčasníka a priateľa Goetheho a Schillera.

Ačkoliv poprvé vyšla v roce 1982, tato kniha dodnes neztratila nic ze své originality a intelektuální pronikavosti. Jejím ústředním tématem je zásadní rozdílnost mezi kulturou založenou na mluveném slově a kulturou psanou, mezi písemným vyjadřováním a oralitou.

Kromě nejproslulejší Staigerovy knihy, Základních pojmů poetiky, výbor obsahuje autorovy programové studie a články, curyšský proslov s následným polemickým ohlasem i ukázky z korespondence a vzpomínek. Tři oddíly knihy dokládají Staigerův myšlenkový přínos ve třech nejdůležitějších, vzájemně se prolínajících oblastech: první je svědectvím Staigerova pokusu o vytvoření antropologicky fundované poetiky,

Soubor statí a překladů z literatur Dálného východu určený odborné i laické veřejnosti. Seznamuje čtenáře s počátky čínského písemnictví, s čínskými básnickými formami a osobností básníka Su Š´. Korejská část je zastoupena studií a překlady ukázek z kroniky Odkazy Tří království a s ukázkou tradiční korejské básně kasa.

Kniha významného brazilského novináře a scenáristy pojednává o osobnosti a životní cestě Paula Coelha. Bez předsudků i bez příkras líčí klíčové zkušenosti, které budoucího spisovatele formovaly – vztahy s rodiči, pobyty v psychiatrických léčebnách, rozmanité sexuální zkušenosti, inklinaci k satanismu, střet s mocí, znovuobjevení víry i tvůrčí úspěchy, jak v oblasti hudby, tak později literatury.

Životopis slavné anglické spisovatelky Jane Austenové (1775–1817) vychází v době zvýšeného zájmu o její dílo i díky filmovým přepisům románů Rozum a cit a Pýcha a předsudek. Austenová se narodila v 18. století, čtrnáct let před Francouzskou revolucí, v rodině venkovského pastora a na rodině byla až do své smrti zcela závislá, protože se nikdy neprovdala.

Portréty desiatich francúzskych básnických osobností, ktoré považuje prekladateľ Albert Marenčin za zakladateľov modernej francúzskej poézie a za rebelov búrajúcich staré modely, šablóny a konvencie. Osobnosti ako Apollinaire, Jarry, Breton, Cocteau, Ferry, Michaux, Césaire, Ionesco, Péret alebo Robbe-Grillet sú stále nositeľmi pozitívneho myslenia a tvorivosti, vrátane fantázie – najväčších hodnôt,