Slovem „krize“ jsme v nejrůznějších souvislostech atakováni denně: krize klimatu, krize státu, politiky, krize identity, dokonce krize reality… Obor sociální a kulturní ekologie se jako jeden z mála nezabývá „jen“ přírodou nebo „jen“ společností, dvěma hemisférami, jež tvoří náš svět, ale především souvislostmi mezi nimi. A krize se týká především těchto souvislostí. Tato kolektivní monografie proto

\"Meglehetősen nyugodt alak vagyok, olyan, akit nem könnyű csak úgy megijeszteni. És mégis, némiképp aggódni kezdtem, amikor egy nap, szokásom szerint bekapcsolván az Ekho Moszkvi rádió adását, a hírekben azt hallottam, hogy a Kreml vérdíjat tűzött ki a fejemre. Nem tették ugyan hozzá az élve vagy halva kitételt, de közel jártak hozzá...\" Mihail Hodorkovszkij Putyin álarca mögé látott. Olajmágnásként,

Čo podnecuje niektorých slovenských politikov k tomu, aby namiesto ustáleného spojenectva so Západom, prinášajúceho Slovensku dlhodobú politickú stabilitu, ekonomickú prosperitu a solídne bezpečnostné záruky, presadzovali zväzky s upadajúcou veľmocou s agresívnou zahraničnou politikou a nedemokratickým politickým režimom? Ako došlo k tomu, že sa slovenskí priaznivci „alternatív“ rozhodli hrať s vlastnou

Politická mapa dvacátého prvního století se vyznačuje výraznými rozdíly v politické stabilitě, teritoriální kontrole či stupni ekonomického vývoje v jednotlivých oblastech. V mnoha regionech pozorujeme nárůst aktivit jak politicky, tak i ekonomicky motivovaných násilných nestátních aktérů, jako jsou džihádistické skupiny, narkokartely, secesionistická hnutí nebo warlordi.

V malé obci Franken se stalo něco, co bylo do té doby nemyslitelné. V neděli v místním kostele se ve výroční den komunistického puče v únoru 1948 odehrála zcela neuvěřitelná věc: kostel byl plný českých exulantů ze všech koutů západní Evropy i z Ameriky.

Brilantní, čtivá a vtipná analýza nejvýraznějších kauz a aktérů polistopadového vývoje. Jestliže normalizační dobu nejvýstižněji popsal Václav Havel ve své Moci bezmocných, je tato kniha Martina Komárka – mnohaletého politického komentátora deníku Mladá fronta – asi nejvýstižnějším popisem toho, co se tu děje v posledních dvaceti pěti letech.

Posledné dielo autorky celého radu odborných a vedeckých statí či publikáciíDr. Jarmily Drozdíkovej sa pozerá na dianie na území Izraela (Palestíny) a na židovsko-muslimské spory z trochu menej tradičného, ale o to dôležitejšieho uhla. Kniha približuje vzťah židovstva a islámu z perspektívy eschatologických vízií a ich vplyvu na spoločensko-politický vývoj na Blízkom východe.

Většina politických stran sází na své lídry. Proč?

Základní koncepty a termíny, s kterými obor mezinárodních vztahů pracuje a které aplikuje na všechny oblasti světa, jsou postaveny na pilířích západní intelektuální tradice. Autor se zaměřil na termín multilateralismu, který podrobil teoretické analýze včetně typologie pohnutek pro jeho výběr, jako vhodné formy spolupráce.

Stendhalovo motto o románu jako zrcadle, které neseme podél cesty, lze vztáhnout k literatuře a kultuře obecně. Skýtají nejenpotěšení, ale mohou být zdrojem poznání a sebepoznání, a to tím spíše v případě, díváme-li se do zrcadla druhého nebo pokud nám ono zrcadlo druhý nastavuje.

Reprint významného diela českého demokratického myslenia dvadsiateho storočia, ktorého prvé vydanie vyšlo v roku 1933.

Skutočnosť, že štruktúry rôznych medzinárodných inštitúcií - a teda aj ich forma - sa často líšia, predstavuje jednu z najzaujímavejších a najpodstatnejších otázok súčasnej medzinárodnej politiky. Publikácia sa zaoberá touto témou.

Druhý svazek studie o diplomatických vztazích. Po popisu struktury a fungování amerického Department of State a U. S. Foreign Service na jedné straně a československého ministerstva zahraničních věcí na straně druhé, kterými se zabývala autorka v prvním svazku, pokračuje analýzou diplomatických jednání o významných mezistátních dohodách.

V knihe Vojna proti Západu sa autor Douglas Murray pýta: ak sú dejiny ľudstva dejinami otroctva, dobývania, predsudkov, genocídy a vykorisťovania, prečo za to nesú vinu len západné národy? Čína má dnes koncentračné tábory.

Minogueův Stručný úvod do politiky patří podle kritiky mezi nejzdařilejší práce svého druhu. Autor v něm v krátkých a hutných kapitolách představuje čtenářům základní problémy politické teorie i praxe a současně se snaží přispět k odstranění některých nejběžnějších omylů a nedorozumění s politikou spojených. KAPITOLY V KNIZE: Proč despotové nepatří do politiky Klasičtí Řekové: Jak být občanem? Římané:

Szubjektív vádirat a Putyin-rezsimről. Vajon Vlagyimir Putyin Oroszországa demokrácia, vagy olyan diktatúra, amely nemzetközi fenyegetést jelent a Nyugatra? Garri Kaszparov, a sakknagymesterből lett ellenzéki politikus szerint a Szovjetunió összeomlása nem vég-, csupán fordulópont volt, és Oroszország az elmúlt huszonöt évben visszacsúszott a diktatúrába. Putyin KGB-s múltja és erős katonai támogatottsága

An incisive, optimistic manifesto for a more inclusive globalism Today, globalism has a bad reputation. \'Citizens of the world\' are depicted as recklessly uninterested in how international economic networks can affect local communities. Meanwhile, nationalists are often derided as racists and bigots. But what if the two were not so far apart? What could globalists learn from the powerful sense of

Once you accept that the impossible is really possible, what happens in Russia makes perfect sense In December 2013, David Satter became the first American journalist to be expelled from Russia since the Cold War. The Moscow Times said it was not surprising he was expelled, “it was surprising it took so long.” Satter is known in Russia for having written that the apartment bombings in 1999, which were

Because We Say So is Noam Chomsky\'s essential counter punch to American hegemony In 1962, the eminent statesman Dean Acheson enunciated a principle that has dominated global politics ever since: that no legal issue arises when the United States responds to a challenge to its \'power, position, and prestige\'. In short, whatever the world may think, U.S. actions are legitimate because they say so.

`Swede\' Levov is living the American dream. He glides through life cocooned by his devoted family, lucrative business, sporting prowess and good looks. He is the embodiment of thriving, post-war America, land of liberty and hope. Until one sunny day in 1968, when Swede\'s daughter, Merry, commits an outlandishly savage act of political terrorism and the Levov family is plunged into mayhem. This is