Běžně dnes uvádíme, že ta a ta hvězda či mlhovina je od nás vzdálena tolik a tolik světelných let. Jak jsme ale na tato čísla přišli?

História vývoja astronomických pojmov a teórií v utvárajúcom sa vzťahu človeka k vesmíru od pradávnej minulosti ľudstva a od vzniku prvých predstáv o vesmíre umožňuje i dnešnému človeku lepšie chápať hlavné smery a medzníky astronomického myslenia a pomáha mu správne sa orientovať v spleti rôznych astronomických poznatkov, názorova teórií. Verím, že táto publikácia poskytne astronómom amatérom i ďalším

Neil deGrasse Tyson vníma civilizáciu na Zemi z kozmickej perspektívy. Vrhá nové svetlo na zásadné nedostatky našej doby – vojnu, politiku, náboženstvo, pravdu, krásu, rod a rasu – tak, že v každom z nás prebúdza zmysel pre spolupatričnosť.

Iba dvadsaťtriročný fyzik Werner Heisenberg sa v júni roku 1925 kvôli sennej nádche utiahol na malý ostrov bez stromov v Severnom mori. Nikto nečakal, že sa Helgoland stane rodiskom teórie kvantovej mechaniky, jednej z najzávažnejších vedeckých teórií, o ktorú sa dnes opiera náš život.

Spisovatelia, inžinieri a politici už vyše sto rokov snívajú o živote vo vonkajšom kozmickom priestore. Niektorých tam ťahá výhľad na vybudovanie lepšieho sveta, pre iných je to otázka geniálneho inžinierstva, zakladania kozmických kolónií alebo privatizácie zdrojov surovín na Mesiaci.

Platnosť Einsteinovej teórie relativity aj po sto rokoch potvrdzujú všetky fyzikálne experimenty. V populárnom chápaní sa často vysvetľuje spôsobom, že všetko je relatívne.

Fascinující výprava rámovaná otázkami, na které možná nikdy nenajdeme odpověď, ale které jsou o to naléhavější. Brian Greene nás svým typickým přístupným stylem a krásným jazykem provází na dlouhé cestě, jež začíná Velkým třeskem a ústí do konce prostoru a času.

Rozšířené vydání, doplněné Mgr. Michalem Švandou o nové poznatky z planetologie je netradičním průvodcem světem planet.

Putujte s námi ze Země až do hlubin vesmíru, kde potkáte podivuhodné planety, daleké hvězdy a fascinující galaxie. Tato nádherná encyklopedie odhaluje tajemství více než stovky nebeských těles, přibližuje nejnovější vědecké objevy a překvapivé skutečnosti.

„Prečo?\\\" sa nepýtajú iba deti, aby otrávili svojich rodičov, ale od nepamäti sa to pýtajú aj myslitelia, filozofi a vedci. Je to nesmierne dôležitá otázka, a len vďaka nej dnes vieme o svete pomerne veľa, alebo si to aspoň myslíme.

Autor, přední teoretický fyzik, spolutvůrce smyčkové kvantové gravitace, ale také výtečný spisovatel, se ve své nejnovější knize zabývá tajemstvím času, možná vůbec největší záhadou světa. V první části srozumitelným způsobem shrnuje, co o čase zjistila moderní fyzika.

Významný vedec a pedagóg v geofyzike, Doc. RNDr. Milan Hvožďara, DrSc.( 1942 - 2012 ), rodák zo Starej Turej.

Víte, co je entropie a proč jí pořád přibývá? Co to je astat a proč je ho na celém světě jen jeden gram?

Fyzika tak, jak vám ji ve škole neukázali. Úžasný svět fyziky představuje v knížce Co je nového ve fyzice Kateřina Falk.

Publikace je základní vysokoškolskou učebnicí poskytující ucelený pohled na klasickou teoretickou fyziku. Čtenáři nabízí pohled na přírodní zákonitosti klasické fyziky, ve kterých je zdůrazněna jejich elegance projevující se v jejich matematické a fyzikální ekonomičnosti.

Již po staletí nejde největším světovým vědcům na rozum, že se celý svět, nesmírně spletitý a chaotický, dá s neuvěřitelnou přesností popsat pomocí lidského výtvoru, který je navíc poměrně jednoduchý a strohý. Tímto výtvorem je matematika a svůj údiv nad její účinností vyjadřovali i Galileo a Einstein.

Prečo sneh pod nohami vŕzga? Prečo nikdy nevidíme padať rosu?

Hlavním cílem této mimořádné knihy na pomezí metamatematiky, informatiky, filozofie a kognitivní psychologie je zkoumání, co jsou a odkud se berou základní atributy člověka - vědomí a inteligence. Je vystavěna na trojúhelníkovém půdorysu, jehož strany tvoří Bachovy fugy, Escherovy obrazy a dílo matematika Kurta Gödela.

Opravdová bible každého amatérského astronoma. Nové aktualizované vydání neocenitelného pomocníka pro pozorování hvězdné oblohy.

Úvahy o spôsobe vzniku vesmíru, konečnosti či nekonečnosti priestoru a času sú otázkami, ktoré oddávna a dodnes zamestnávajú mysle mnohých premýšľajúcich ľudí. Jednou z najdôležiteších kníh zaoberajúcich sa týmito základnými otázkami fyziky a pokusmi na ne odpovedať je práca paralyzovaného vedca Stephena Hawkinga Stručná história času.