Analytické štúdie o niektorých autoroch 20. storočia (Krasko, Urban, Jarunková, Bednár, Štepka, Jaroš, Moravčík, Mitana, Novomeský či Horák) z pera uznávaného a významného literárneho vedca.

Dokumentární román Moskva-hranice narazil bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu tím, že přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé.

Jiří Bartholdus Pontanus z Breitenberka patřil k významným autorům předbělohorské latinsky psané bohemikální literatury katolické provenience na přelomu 16. a 17. století. Byl jednak významným a vlivným představitelem katolické církve, jednak neobyčejně plodným tvůrcem, který po sobě zanechal rozsáhlé literární dílo, jež však dosud zůstávalo spíše stranou pozornosti literárních historiků.

Nation of Bookworms? je v komparativní perspektivě určená zahraničním čtenářům a představuje českou populaci z hlediska čtenářské kultury. Východiskem jsou statistické výzkumy čtenářů a čtení (2007, 2010, 2013 a 2018, které organizovala Národní knihovna ČR s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, a orální výzkum konaný v letech 2009–2015 metodou čtenářských životopisů.

In his book Josef Hrdlička opens the question of what exactly constitutes Exile Poetry, and indeed whether it amounts to a category as fundamental as Romantic or Bucolic lyricism. He covers the intricately complex and diverse topic of exile by exploring selected literary texts from antiquity to the present, giving due attention to writers that have influenced the exile discourse; from Ovid, Goethe

Poutavá kniha portrétních studií romanistky Lucie Tučkové (1981) je osobitým vhledem do moderní české literatury s přesahy do 19. století a také do francouzské a italské oblasti. Autorka se přibližuje ke spisovatelům, kteří ji hluboce oslovují, a vybírá si podstatná témata, která nebývají v jejich díle na první pohled zřejmá, anebo se s nimi literární kritika doposud mnoho nezabývala.

Publikácia ponúka prehľad viacerých podôb slovenského a českého spisovateľa. Sústreďuje sa na 20. storočie s rámcovými presahmi do vzdialenejšej minulosti a súčasnosti.

Soubor korespondence z let 1883–1900 představuje jedinečnou výpověď, dotvářející podstatným způsobem obraz společenského, kulturního i uměleckého milieu v českých zemích na konci 19. století. Zachycuje hluboké přátelství dvou umělců, vzdělanců a skeptiků, lexikem jejich vlastní sebereflexe – malkontentů.

Knižní studie italské bohemistky Annalisy Cosentino je pokusem o výklad poetiky děl Jaroslava Haška. Systematicky analyzuje spisovatelovy práce od raných črt a povídek až k notorickým (a nedokončeným) Osudům dobrého vojáka Švejka za světové války.

Stredoeurópska moderna je štvrtým zväzkom edície Lyrika 20. storočia. Antológiu zostavila slovakistka, bohemistka a stredoeuropeistka Zornitza Kazalarska a predstavuje v nej básnickú tvorbu viac ako päťdesiatich nemeckých, rakúskych, poľských, českých, maďarských, rumunských, slovinských, chorvátskych, srbských a bulharských básnikov, medzi ktorými nechýbajú ani predstavitelia slovenskej moderny Janko

Internacionálnost byla jedním ze znaků evropské moderny, pro české autory představovaly překlady jejich děl do němčiny a referování v časopisech v Německu jednu z možností pronikání do nadnárodních literárních kontextů. Monografie zkoumá, jak tento proces na přelomu 19. a 20. století proměňoval česko-německé literární relace na internacionální a lokální úrovni, jak vyrůstal z česko-německo-židovských

Bedřich Hrozný, jeden z nejvýznamnějších českých orientalistů, jemuž se před sto lety podařilo rozluštit nově objevený a nesrozumitelný jazyk starověkých Chetitů, se stal celosvětově uznávaným zakladatelem oboru chetitologie. O životních osudech Bedřicha Hrozného vzniklo několik publikací, dosud ale nebyly vydány ani známy dopisy jeho současníkům – významným osobnostem československé kulturní scény

Monografie navazuje na knihu České literární romantično (Host 2012). Soustředí se na literaturu vycházející z francouzského Parnasu a představující v českém prostředí jeden z klíčových diskurzů konce devatenáctého a počátku dvacátého století. V prolegomenách Aleš Haman rekapituluje historii užití pojmu parnasismus v české literární vědě a osvětluje motivaci jeho znovuzavedení, Jiří Pelán resumuje podobu

Autorka ve své knize zachycuje vývoj tvorby italských prozaiček od druhé poloviny 19. století, kdy se ženy začaly odvažovat prvních nesmělých krůčků na poli literatury, jež byla po dlouhá staletí téměř výhradní doménou mužů, až po dnešní dobu, kdy se poměr mezi spisovateli a spisovatelkami víceméně vyrovnal a mnohé autorky co do počtu prodaných výtisků předstihují mužské autory. Zároveň hledá odpověď

Kniha analyzuje jednotlivé smery, skupiny a ich významných predstaviteľov od vzniku moderny až po postmodernu, a to na základe nových poznatkov, uvolnených archívnych a iných materiálov, publikovaných v Rusku i v zahraničí.

Nauka reči Slovenskej I vistavená od Ludevíta Štúra.

Knížka Máchovské interpretace nově vykládá veršované a prozaické texty K. H. Máchy, které stojí tradičně ve stínu jeho klíčových děl, básnické skladby Máj a povídky Marinka. Výchozím bodem interpretace je vždy textologická problematika.

Antológia slovenskej eseje v zahraničí. Posledný z troch zväzkov antológie slovenských autorov žijúcich alebo pôsobiacich v zahraničí.

Svazek Josef Florian a Stará Říše shrnuje veškeré práce Andreje Stankoviče o staroříšském vydavateli Josefu Florianovi (1873–1941). Jeho základ tvoří původně čtyřsvazkový spis Význam Josefa Floriana pro vývoj krásné knihy, který autor předložil v roce 1975 jako diplomovou práci na Katedře knihovnictví a vědeckých informací Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. První svazek tvořila monografie

Uspořádat význačným osobnostem sborník k životnímu jubileu bývala dříve samozřejmost. Pro přispěvatele radost.