Čtvrtý díl rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989, se zabývá obdobím tzv. normalizace.

Dejiny slovenskej literatúry pre deti a mládež po roku 1960 nadväzujú na dielo Ondreja Sliackeho Dejiny slovenskej literatúry pre deti a mládež do roku 1960. Koncepčne identické s hodnotovou reflexiou klasickej detskej literatúry, sú podrobnou žánrovou anylýzou prózy, poézie, literatúry faktu a odbornej literatúry v jej modernom vývinovom období.

V novější české literatuře se objevuje celá řada próz, jež ukazují, jak do individuálních lidských životů fatálně zasahovaly klíčové historické události 20. století. V mnoha dílech takového tematického zaměření je přitom děj rozvržen do dlouhého časového úseku, takže se v pozadí soukromých „malých dějin“ hrdinů průběžně rýsují téměř panoramatické, byť samozřejmě neúplné a nesouvislé obrazy naší nedávné

Lidská kultura stvořila nekonečné množství utopických, antiutopických a dystopických představ. Nejvíce antiutopických a dystopických textů jako výrazu nedůvěry v utopie se objevilo ve 20. století.

Olomoucký literární vědec a historik František Všetička (1932) se soustavně věnoval mimo jiné vývoji české prózy v šesti počátečních dekádách 20. století (např. ve svazcích Ariadnino arkánum, Možnosti Meleté, Kroky Kalliopé aj.). V knize studií o kompoziční poetice Rázovité refugium se tentokrát orientuje na vybraná prozaická díla 19. století. Ačkoli jde o autorův první krok do této epochy vývoje české

Jadro publikácie tvorí autorova nepublikovaná dizertačná práca pod názvom Štruktúra perspektív v komunikačnom modeli naratívnych textov, obhájená v Ústave svetovej literatúry SAV v Bratislave. Teoretické časti obidvoch prác sú až na menšie úpravy a doplnenia identické.

Představímeli si dějiny lidstva jako jeden rok, dostavuje se v něm písmo (i čtení) až 20. prosince, od té doby se jich ale drží jako klíště. Publikace představuje, co všechno se na této kulturní prosincové párty událo, počínaje vynalezením písma a konče dobou digitální.

In his book Josef Hrdlička opens the question of what exactly constitutes Exile Poetry, and indeed whether it amounts to a category as fundamental as Romantic or Bucolic lyricism. He covers the intricately complex and diverse topic of exile by exploring selected literary texts from antiquity to the present, giving due attention to writers that have influenced the exile discourse; from Ovid, Goethe

Publikace se v úvodní části zabývá vztahem N. V. Gogola k hudbě a zjišťuje důvody k tak četnému zhudebňování jeho tvorby. Především se ale věnuje analýze oper, které vznikly na základě skazových povídek prvního dílu jeho Večerů na dědince blízko Dikaňky.

Monografie se zabývá zhodnocením vědeckého odkazu Jiřího Levého, zakladatele československé translatologie. Kolektivní monografie je dílem jedenácti autorů z ČR a Slovenské republiky.

V práci Evy Kalivodové se prolíná několik jejích dlou hodobých zájmů, a to o oblast české a anglické literatury 19. století s některými přesahy do století dvacátého, o problematiku překladu a o rodová čili genderová studia. Právě hra mnohostranných vzájemných působení, mezi kterými autorka nachází neočekávaná spojení, a dokáže tak nabídnout nové vnímání koncepcí, pojmů a tvrzení, tradičně ukotvených

V roce 2016 si Polsko připomnělo sté výročí úmrtí Henryka Sienkiewicze, známého autora historických románů, laureáta Nobelovy ceny za literaturu, ale ve své době také významného publicisty. Zatímco Sienkiewiczova beletristická tvorba je v českém prostředí dostatečně známá, výbor z jeho tvorby publicistické se k rukám českých čtenářů dostává poprvé.

Zborník vznikol pri príležitosti 100. výročia narodenia Jozefa Ambruša (1914 - 1993), jedného z najuznávanejších odborníkov v oblasti textológie a editorstva. Poukazuje na dôležitosť a význam jeho vedeckých a editorských aktivít pre výskum a ukazuje, ako na výsledky jeho mnohostranného bádania nadväzujú nasledujúce generácie literárnych vedcov a kde, do akých problémových polí sa výskum ním sledovaných

Kniha Hledání nové modernosti je zaměřena na desátá léta dvacátého století, zejména na čtyři pozoruhodné roky před první světovou válkou. Její úvodní část analyzuje dobový teoretický diskurz, v němž si moderně cítící výtvarníci a literáti vyjasňovali základní filozofické a estetické rámce své tvorby.

Antonín Matěj Píša (1902–1966), literární a divadelní kritik a teoretik, editor a dramaturg, vstoupil do literatury jako sedmnáctiletý talentovaný básník. Už ve svých raných statích a studiích projevoval neobyčejnou erudici a v prvních letech po 1. světové válce se stal jednou z předních osobností literární kritiky.

Publikace obshuje čtyři texty: Horace M. Kallen: Demokracie versus tavicí kotel, Randolph S. Bourne: Nadnárodní Amerika, Michaela Weiß: Kulturní pluralismus versus tavicí kotel: počátky hledání americké (židovské) identity, Josef Jařab: Mezi tavicím kotlem, kulturním pluralismem a multikulturalismem. První dva eseje přeložila Michaela Weiß z anglických originálů „Democracy Versus the Melting-Pot“ (vydaného

Esej sleduje proměny tradičního chápání kultury v moderní době. Popis jednotlivých projektů \'moderní\' kultury - od Matthewa Arnolda k F. R. Leavisovi, Marshallu McLuhanovi, Jeanu Baudrillardovi, Georgi Steinerovi a Zygmuntu Baumanovi - představuje různé způsoby, jakými se \'tradiční\' kultura vymezovala vůči modernosti.

Antologie Před potopou se skrze eseje významných amerických kritiků spolu s T. S. Eliotem ptá, \'k čemu je literární kritika\', přičemž se zaměřuje na tu, která vznikala ve Spojených státech v období zhruba ohraničeném roky 1930 a 1970. Kniha představuje vybrané kritické osobnosti reprezentující výrazné kritické školy čikritické typy a jejich způsob myšlení ukazuje prostřednictvím textů, jež reflektují

Zborník literárno - vedeckých prác.

Koláž názorů, zmínek, odkazů a zamyšlení o Otokaru Březinovi pochází od lidí, kteří jsou i nejsou účastníky literárního života z Čech a ze světa, z různých oborů apod., a reagují neutrálně, vášnivě, pozitivně nebo negativně v dopisech, recenzích, vědeckých pojednáních, dedikacích atd. na tvorbu nebo život velkého básníka symbolismu. Nejde však o projekt, který by vznikl jen důkladnou rešerší v kni