Příběh podnikatelských aktivit a životních peripetií příslušníků rodiny Beniesů, které představuje předkládaná kniha, je v první řadě pozoruhodným vhledem do života podnikatelských elit židovského původu, kterým se během několika málo dekád 19. století podařil význačný sociální a ekonomický vzestup. Cesta haličských obchodníků ke špičkám společnosti a k rozhodujícímu vlivu ve strategických hospodářských

Monografie na základě rozhovorů s tehdejšími faráři a rozsáhlého bádání v církevních a státních archivech popisuje různé strategie, jimiž si tehdejší církev, po osvobodivých 60. letech násilně utlumená, ostrakizovaná a zahnaná do ghetta sborového života, pokoušela uchovat svobodného ducha. Aniž by hodnotila politicko-občanské angažmá jednotlivců, přeceňovala rozkol mezi oficiální linií a disentujícími

Třetí část projektu někdejších „tajných“ cirkulárních instrukcí a informací ministerstva zahraničí z let komunistického režimu – v pořadí již šestý svazek edice – přináší kritické vydání více než 920 dokumentů z let 1981–1985. Z chronologického hlediska jsou tedy publikovány dokumenty z třetí čtvrtiny tzv. normalizace, jejíž atmosféru výrazně poznamenaly vlivy tzv. druhé studené války.

Ve 20. dílu Erbovní mapy navštívíme hrady, zámky a tvrze, které stojí či stály v rovinaté krajině Hané, protékané řekou Moravou. Pomocí erbů jsou zde představeni jejich stavebníci z řad šlechty či církevních a světských institucí.

V bratislavskej Astórii na jeseň roku 1942 napísal Ján Kostra slávnu skladbu Ave Eva, Milo Urban svoj román Živý bič, U Michala Rudo Sloboda rozdával svoj Rozum, Mitana tam dostal riadne po papuli. Básnici, spisovatelia, novinári, mladé redaktorky miestnych vydavateľstiev a ďalší spolustolovníci bohémy sa presúvali medzi Metropolkou, Luxorkou a Grandkou, Astorkou či Štefánkou, od rána vysedávali v

Počátky Keltů na území Střední Evropy, stejně jako etapa raného středověku, až do svého vrcholu, jsou na našem území stále zahaleny řadou nejistot. Autorovi tohoto základního díla se podařilo poskládat z původních i zcela nově objevených střípků historie pravděpodobný scénář vývoje, jež zahájil společným soužitím kmen Boemanů, rodu Hilů a Wolfů - Vršovců, s nově příchozím kmenem Čechů – Winidů z oblasti

Regionální publikace popisující dějiny i současnost obcí bývalého Uničovského panství. Kniha je zajímavá nejen souhrnem historických faktů a zajímavostí o obcích, které byly úzce spjaty s královským městem Uničovem.

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství hradů, zámků a tvrzí v Čechách. Velkou část území zahrnutého do 15. dílu Erbovní mapy tvoří Chebsko, které společně s Ašskem bylo k Čechám definitivně připojeno až za vlády krále Jana Lucemburského v roce 1322.

Kniha Návrat parlamentu je věnována poslednímu československému parlamentu v období od listopadu 1989 po zánik společného státu v roce 1992. Federální shromáždění vzniklo jako produkt Pražského jara 1968, avšak jeho aparát a pravidla se utvářely v normalizačním období.

Rok 1970 asi nebude v českých dějinách zapsán zrovna zlatým písmem. Je to rok tvrdého nástupu normalizace, rok vyhazovů z práce i čistek ve straně.

Čachtické panstvo a jeho obyvatelia prežili mnohé pohromy: tatársky vpád, husitské vojny, turecké rabovanie, lúpežných rytierov, Kurucov aj Labancov, prírodné katastrofy aj morové epidémie. Čachtický hrad sa spomína už krátko po vpáde tatárov v listine kráľa Ladislava IV. z roku 1276. V priebehu stáročí panstvo a hrad menili majiteľov.

Záznam jednání mimořádného sjezdu Komunistické strany Československa, který se sešel následující den po sovětské okupaci – 22. srpna 1968 – v jedné z budov továrenského komplexu ČKD v Praze-Vysočanech. První řádné české vydání tohoto veřejně prakticky nedostupného textu vychází ze stejnojmenného souboru dokumentů publikovaného ve Vídni v roce 1970 Jiřím Pelikánem.

Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - severní Čechy je závěrečným dílem série knih o těchto památkách na našem území. Svým rozsahem 388 stran je tato kniha nejobsáhlejší ze všech již dříve vydaných dílů.

Historický atlas obyvatelstva českých zemí je jedním z prvních děl hodnotících prostorové aspekty téměř stoletého vývoje obyvatelstva na dnešním území Česka. V celkem dvanácti kapitolách jsou ve vývojovém srovnání představena rozličná témata jako například migrace, demografická, ekonomická a kulturní struktura, sociální status, kriminalita nebo volby.

Knižní sbírka fascinujících případů obětí totalitní zvůle v Československu přináší pestrou mozaiku mapující všechno, co obyvatelé této země ve 20. století prožili: války, nacistickou a sovětskou okupaci, komunistické lágry, monstrprocesy, ale také vzepjetí proti totalitě. Pohnuté osudy, v kterých se zrcadlí jednotlivé éry našich dějin, jsou mnohdy napínavější než smyšlené thrillery.

Kniha o začiatkoch Uhorského kráľovstva, sleduje ich zo slovenského pohľadu, hľadá slovenský podiel na vzniku Uhorska, na jeho budovaní a utváraní hraníc.

Autor sa snaží objaviť prvky, ktoré poetizujú text historika, a zároveň ponúknuť nástroje k jeho analýze. Pozoruje, ako historici využívali obrazné pomenovania a rétorické figúry, charakterizuje ich štýl, definuje kompozičné rady a postupy.

Česko-německá edice rukopisné kroniky Mariánských Lázní z doby vzniku a prvotního rozkvětu tohoto lázeňského místa. Otištěno je všech 89 kreseb, jež obsahuje Felbingerův rukopis kroniky a připojen je výběr kreseb z Felbingerova skicáře, uloženého v zámecké knihovně Staré Sedliště.

V druhej polovici 17. storočia, keď v Európe vrcholil tlak Osmanskej ríše, bol Prešporok – dnešná Bratislava – najdôležitejším mestom Uhorského kráľovstva. Jeho obyvatelia húfne zanechávali katolícku vieru a pridávali sa k reformátorom.

Chatam Sofer (1762-1839) patrí medzi najväčšie autority ortodoxného judaizmu. Od jeho smrti uplynuli takmer dve storočia, dodnes je vďaka nemu Pressburg známy v celom židovskom svete. Paradoxne v jeho pôsobisku sa o ňom vie len málo. Kniha mapuje živ ot a dielo tohto významného rabína, ale aj osudy miesta jeho posledného odpočinku. Najstarší zachovaný židovský cintorín v Bratislave bol počas holokaustu