Berlín, Steglitzer Park, podzim 1923 Na lavičce v parku sedí holčička a pláče. Ztratila panenku.

V centru vyprávění o tom, co se děje v korutanské katolické vesnici, když někdo zemře, stojí postava sběrače kostí, jenž zkostí zabitých zvířat vyráběl mazadlo odpuzující od tažných koní mouchy a komáry. Jeho konání přejímá v metaforickém smyslu hlavní vyprávěcí postava smutečních příběhů, devadesátiletý stařík, jenž skládá do pomyslného milíře ostatky zemřelých v průběhu minulého století a skládá

Další zápisky starého prasáka jsou jedním ze tří posmrtných výborů z několika stovek novinových sloupků, jimiž Charles Bukowski přispíval v letech 1967-1984 do čtyř \"undergroundových\" tiskovin, což vysvětluje inspiraci Dostojevského románem Zápisky z podzemí v názvu. Jedná se opět o pestrou várku peprných aforismů, nekompromisních úvah, hrubozrnných historek z kriminálů, barů a dostihů, fantaskních

Smrt dokáže změnit člověku život jedním mávnutím svých černých křídel. Což teprve když je vám čtrnáct let, maminka vám zemře doslova před očima, tatínek se propadá do depresí a nedokáže vám s vaším žalem pomoci, a vy tak máte ještě na starosti mladšího brášku, který si tak trochu truchlí po svém… Německá spisovatelka Stefanie Höfler vypráví v ich-formě silný příběh čtrnáctiletého Bena.

Po americké invazi a svržení Saddáma Husajna se Irák ponořil do hlubin chaosu. Bagdád je v ohni a na ulicích plných sutin sbírá místní opilec a pábitel Hádí kusy těl roztrhaných výbuchy a skládá je dohromady, aby vytvořil jedno kompletní tělo.

Podľa andskej tradície majú ženy mimoriadnu energiu, ktorá dokáže prinavrátiť svetu mier a rovnováhu. Príbeh mladej dievčiny Kantu je toho dôkazom.

Slavný román Nebezpečné známosti francouzského spisovatele Choderlose de Laclose (1741–1803) už víc než dvě století strhuje čtenáře příběhem rafinovaně předstírané lásky, jež je pouze vypočítavou a krutou hrou. Dva hlavní aktéři, markýza de Merteuil a vikomt de Valmont rozdmýchávají milostné city svých obětí, které ze msty nebo pro zábavu vtahují do svých nemilosrdných hrátek.

Napínavý román Štvanice nabízí čtenáři velmi aktuální téma, jímž je manipulace veřejným míněním. Jeho hrdinou je novinář Anton Pjatyj, který v rámci své investigativní práce poukazuje na špinavé praktiky jednoho ruského oligarchy, zosobňujícího spojení kriminálního živlu s politickou a ekonomickou mocí.

Zvláštní agent OSI Vin Cooper je povolán k masakru na malém letišti v texaském El Pasu, aby vyšetřil smrt letce amerických vzdušných sil, který zběhl z nedaleké základny letectva. Když se z pouště připlazí přeživší děsivého masakru, dospěje Cooper ke zjevnému závěru - vzhledem k tomu, že se v Juárezu na opačné straně hranic nachází území ovládané velkým kartelem, musí se jednat o obchod s drogami.

Špion zemřel. Zrodila se legenda.

Tel Aviv, rok 2003. Druhá palestinská intifáda je v plném proudu, vybuchují izraelské restaurace, tržiště i autobusy, armáda tvrdě zakročuje proti obyvatelstvu na palestinských území.

Křehký příběh o přátelství, které časem přerostlo v lásku. Hlavními postavami jsou dva osamělí lidé uprostřed velkoměsta – sedmatřicetiletá Cukiko a její bývalý učitel ze střední školy.

Román vyšel poprvé v roce 1930 a čtenáři v postavě spisovatele Edwarda Driffielda záhy odhalili skutečného romanopisce Thomase Hardyho. Děj se odehrává od devadesátých let 19. století do konce dvacátých let století 20., kdy je vypravěč, rovněž spisovatel William Ashenden, požádán svým kolegou Alroyem Kearem o pomoc se sepsáním životopisu nedávno zesnulého Driffielda. Maugham byl vynikajícím pozorovatelem

Pozoruhodná sbírka třinácti povídek, tak zvláštních, že je velmi obtížné vypudit je z mysli. Zasahují do světa fantasy, magického realismu, science fiction i severských lidových pověstí s imaginárními bytostmi.

Kniha Komu nie je nič sväté? známeho dramatika, scénaristu a prozaika predstavuje návrat k satirickému románu, ale zároveň nezanedbáva ani model fantastiky. Práve ona tomuto uznávanému autorovi otvára možnosti, aby sa k niektorým aktuálnym a historickým témam prihovoril s nadhľadom a alegoricky.

Plující město je román s autobiografickým nádechem a je vyprávěn v první osobě. Mísí se v něm autorovy skutečné zážitky s fikcí.

Kniha vychádza v slovenčine po druhý raz. „Tak ako sláčik virtuóza potrebuje kolofóniu, geniálny spisovateľ potrebuje povzbudenie“ tvrdí Kozma Prutkov, ktorému sa podľa Valerija Kupku „podarilo zvíťaziť nad svojím imaginárnym telom a stať sa nesmrteľnou realitou.“ Pseudonym, maska, literárny obraz, paródia na pseudo- spisovateľov, ktorá nám vraví: „Chcem slávu.

Román, ktorý vyšiel v roku 1963 je charakterizovaný ako púť sexuálneho dobrodruha nočným životom mestskej Ameriky.V tomto i v ďalších svojich dielach sa zameriava na témy vytlačovania menšín (nielen sexuálnych) na okraj spoločnosti...

Umeleckohistorická štúdia pojednáva o problematike tradicionalizmu a moderného umenia konca 19. a vprvých desaťročiach 20. storočia.

Monumentálna epická panoráma spoločenského života v Rusku zo začiatku 19. storočia. Hlavná hrdinka Anna Kareninová žije spoločenským životom petrohradskej šľachty, pri istej príležitosti sa osudovo zaľúbi do mladého grófa Vronského, kvôli ktorému opúšťa nielen manžela, ale aj milovaného syna.