Kniha Jiřího Pistoria Doba a slovesnost je rozsáhlým výborem z autorových studií a kritik. Jeho cizojazyčné texty jsou zde vůbec poprvé publikovány česky.

Již čtvrté vydání dosud nepřekonané práce české teorie překladu, na které vyrůstaly generace překladatelů. Jiří Levý zevrubněpopisuje překladatelský proces, zabývá se estetickými problémy překladu a rozebírá i oblasti jako překládání knižního názvu, překlad dramatu a poezie.

Táto kniha rekonštruuje slovenskú literárnu kritiku v medzivojnovom období, predovšetkým v jeho druhej polovici. Je venovaná štyrom osobnostiam: Jánovi E. Borovi, Michalovi Chorváthovi, Jánovi Igorovi Hamaliarovi a Alexandrovi Matuškovi.

Monografia Evy Urbanovej ťaží z osobného zaujatia poetkou Evou Lukou, ktorej podmanivá poézia sa stáva fenoménom posledných rokov. Urbanová komponuje monografiu ako sprievodcu po skutočnom a fikčnom svete Lukinej poézie a v chronologickom poradí sprevádza čitateľov od počiatkov k najnovším knihám poetky.

Cvičebnice je určená pro všechny, kteří chtějí psát, anebo si psaní vyzkoušet a kreativně se vyjádřit. Provede vás od prvotního nápadu přes jednotlivé části psacího procesu a také poradí, co dále dělat s hotovým textem.

Kniha esejí Bricolage 44 prináša originálny syntetizujúci a kritický spôsob spracovania a priblíženia náročných filozofických, spoločenských a kultúrnych problémov v domácom kontexte v popularizačnej forme a usiluje sa o upevnenie pomerne vratkého postavenia filozofie v očiach mladšej ale aj staršej generácie čitateľov. Bricolage označuje „domáce majstrovanie, všeumelectvo“. Je to pojem, ktorým francúzsky

Monografia literárneho vedca Petra Darovca predstavuje Petra Pišťanka ako prelomového autora deväťdesiatych rokov 20. storočia, ktorý slovenskej literatúre otvoril celkom nový svet mafiánov a prostitútok, ich životný štýl a prejavy správania vrátane poklesnutého jazyka. S nadhľadom a bez moralizovania písal o ľudskej povrchnosti, duchovnej vyprázdnenosti a intelektuálnej lenivosti, ale aj o manipulačných

Kniha přibližuje jeden z fenoménů narativní strategie, který ruský literární vědec Boris M. Ejchenbaum na počátku 20. století pojmenoval termínem „skaz“ a spojil s oblastí spontánního mluveného vyprávění. Výklad je rozdělen do dvou částí: první část přináší teoretické uchopení problematiky, zatímco druhá se zabývá interpretacemi konkrétních uměleckých textů.

Kniha je věnována ranému básnickému a částečně i výtvarnému dílu jednoho z nejvýznamnějších ruských básníků 20. století Vladimíra V. Majakovského (1893–1930), které hodnotí nikoli pohledem literárněvědným, nýbrž prizmatem lingvistiky. Majakovského vybrané verše z doby do roku 1920 a jehoplakáty ze stejného období jsou podrobeny zevrubné lingvistické analýze s přihlédnutím ke třem dominantním rysům

Po publikácii Básnický svet Jozefa Leikerta (VEDA, 2017) ponúka jej autor, filozof a literárny vedec Dalimír Hajko, ďalší pohľad na mnohostrannú činnosť a tvorbu Jozefa Leikerta, monografiu zameranú na jeho tvorbu v oblasti vecnej spisby. J. Leikert je viacrozmerný autor: poznáme ho ako citlivého básnika, prekvapujúco objavného autora literatúry faktu aj ako vytrvalého a hĺbavého historika.

Překladatel a literární historik Dušan Karpatský ve svém obsáhlém Listáři navazuje na tradice epistolární literatury a výběrem dopisů, jež mu během jeho bezmála šedesátileté literární činnosti napsali jeho kolegové, přátelé a zejména spisovatelé naši i jihoslovanští, chce připomenout, že dopisy stále ještě mohou tvořit pozoruhodný doplněk k dílu svých tvůrců, neboť podávají živé svědectví o pisatelích

První díl autobiografie Arthura Koestlera zachycuje dětství, dospívání a mládí pozdějšího slavného autora. Koestler čtenáře provádí pozoruhodnými prostředím Budapešti v době Komuny v roce 1919, Vídně po první světové válce, kde kralují buršácké spolky a Sigmund Freud, a poté čerstvě osídlované Palestiny.

Kniha Místa mezi místy. Pomezí americké poezie se věnuje tématu setkání s druhým a prostoru hranice a pomezí v moderní americké poezii.

Marie Rút Křížková (* 1936) se vedle vydávání díla Jiřího Ortena edičně zabývala tvorbou dětí v terezínském ghettu, vedla rozhovory s teologem Josefem Zvěřinou, edičně připravovala knihu pamětí Miloslavy Holubové, napsala dějiny salesiánů v českých zemích, zpracovala korespondenci Jiřího Lederera a věnovala se řadě dalších témat. Její závěrečnou prací jsou vzpomínky s názvem Slyšet a odpovídat, které

Expresivita v jazyce pohádek v němčině a češtině. Práce se zabývá obecným vymezením expresivity (emocionality) v jazyce, přináší teoretickou kapitolu o vývoji a charakteru pohádky.

Súbor štúdií predstavuje vcelku i v jednotlivostiach prínosné poznanie do dejín slovenskej literatúry i do dejín prekladu, ba aj do komparatívneho poznania talianskej a slovenskej literatúry.

Súborná personálna bibliografia slovenských slovakistov a slavistov (2001-2005).

Súbor štúdií Nesamozrejmá poézia sa zameriava na problematizujúce, subverzné prístupy k básnickej výpovedi, ktoré prinášajú poodchýlenie či priamo obnaženie základných kategórií básnického textu, a tým aj jeho fungovania, ale znamenajú aj obohatenie čitateľa o nové či nezvyčajné skúsenosti s vnímaním umenia a kultiváciu jeho sebareflexívnych schopností.

Súbor referátov, ktoré odzneli na konferencii Jazyková kultúra na začiatku tretieho tisícročia, sa vyznačuje vyhranenou metodológiou, schopnosťou zreteľne formulovať vedecké postoje k vytýčenej téme a kultivovane reagovať na divergenciu názorov.

Portréty desiatich francúzskych básnických osobností, ktoré považuje prekladateľ Albert Marenčin za zakladateľov modernej francúzskej poézie a za rebelov búrajúcich staré modely, šablóny a konvencie. Osobnosti ako Apollinaire, Jarry, Breton, Cocteau, Ferry, Michaux, Césaire, Ionesco, Péret alebo Robbe-Grillet sú stále nositeľmi pozitívneho myslenia a tvorivosti, vrátane fantázie – najväčších hodnôt,