Dějiny Běloruska zaujímají v širším historickém povědomí českého čtenáře docela okrajové místo. Často se navíc překrývají s dějinami Polska, Litvy nebo Ruska, s nimiž Bělorusko sdílí společnou, často nedobrovolnou minulost.

Šlechta představovala po staletí tradiční vedoucí vrstvu evropské společnosti a ve starší době byla s příslušností k tomuto stavu spojena i významná privilegia v politické, hospodářské a společenské oblasti. Po přijetí ústavy a zavedení rovnosti před zákonem v podunajské monarchii, jejíž součástí byly i české země, se ale v polovině 19. století šlechtictví proměnilo ve zvláštní druh státního vyznamenání,

Studie Stevena Marcuse se věnuje autorům, čtenářům i samotným textům viktoriánské literatury o sexualitě šířeji a viktoriánské pornografii úžeji, a nabízí tak ohromující a revoluční pohled na podhoubí viktoriánské kultury. To, jak tato témata viktoriáni vnímali, vzbuzuje překvapení a podiv dodnes – také vlivem toho, jak se naše vnímání viktoriánů samotných neustále mění spolu se stavem současného bádání,

Kniha poskytuje komplexní srovnávací analýzu průběhu tohoto procesu v Německé demokratické republice, Československu, Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku a Polsku. Ukazuje poslední roky režimu a události roku 1989 i jejich vliv na pozdější osud zemí a světa.

V prvý deň nástupu Winstona Churchilla do úradu britského premiéra Hitler napadol Holandsko a Belgicko. Rozpadnuté Československo už bolo plne v moci nacistov a ich domácich prisluhovačov.

Kniha Rétorika v evropské kultuře i ve světě vymezuje postavení rétoriky v systému kultury a vzdělanosti od starověku po dnešek. Zkoumá pokles jejího významu v období racionalismu a osvícenství, uvádí příčiny, v jejichž důsledku byly rétorice (redukované na soustavu řečnických triků) přisuzovány negativní konotace, a vysvětluje, proč si rétorika ve 20. století dokázala své pozice znovu vydobýt.

Čtenářsky strhující kniha Ivici Đikiće Beara – dokumentární román o genocidě ve Srebrenici pojednává o nejmasovějším válečném zločinu spáchaném v Evropě od holocaustu: o systematickém povraždění více než osmi tisíc zajatých Bosňáků, jehož se dopustily jednotky bosenských Srbů během několika parných červencových dní roku 1995 poté, co obsadily Srebrenici, bezpečnou zónu pod ochranou OSN. Autor se toto

Francie měla od 19. století otevřenou náruč pro zahraniční přistěhovalectví. Obyvatelé českých zemí netvořili žádnou výjimku i oni hojně využívali nabízenou příležitost.

Publikace připomíná úžasný myšlenkový pohyb a události, které proměnily evropskou vědu a společnost 17. století. Prověřuje způsoby zkoumání a porozumění přírodě, které dozrávalo během pozdního středověku a renesance, sleduje jejich pokrok směrem k vědě, jak ji známe dnes.

Třetí svazek publikační řady Stálé konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví představuje nejdůležitější, často souběžné a mnohdy i srovnatelné vývojové linie v dějinách církví a náboženských společenství v Československu / České republice a Rakousku a zároveň poukazuje na různé aspekty \"náboženské proměny\" (religious change) v těchto zemích ve 20. století. Publikace

Autoři této kolektivní práce se pokoušejí zmapovat základní kontury vývoje evropské historiografi e soudobých dějin. Historiografi e soudobých dějin přestala být pro badatele i pro čtenářské uživatele brzy po konci studené války přehledná.

Kniha Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů je výběrem studií publikovaných autorem v posledních patnácti letech. Nejde však jen o souhrn jednotlivostí, ale především o záměr prokázat působnost španělského umění, ikonografie, vzdělanosti a kultury, zejména náboženské, na celé myšlenkové podhoubí české, tím spíše že značnou část novověké historie (16. až 18. stol.) byly Čechy,

Epos o Velké válce v Srbsku.

Kniha pojednává o dramatických událostech na evropském kontinentu v období od Napoleonova pádu do revoluce roku 1830. Tato doba byla poznamenána závěry Vídeňského kongresu, na kterém bylo rozhodnuto upravit evropské poměry, vrátit trůny panovníkům, jež vyhnala revoluce a Napoleon, a Evropě zaručit mír.

Autor ve své knize provází sídly francouzských panovníků, valoiských i bourbonských, rozesetých po Paříži a jejím blízkém i vzdálenějším okolí, včetně Loiry, a tak čtenáři navštíví Louvre, Tuilerie či dnes málo známý Tournelles, Versailles, Trianon nebo Marly, také Chambord, Blois a další zámky a paláce. Pochopitelně nevynechají Vincennes, Saint - Germain, Fontainebleau nebo Compiegne.

Piaty diel zaujímavej série približuje históriu Byzantskej ríše, krížové počiatky Európy a európsky stredovek.

Respektovaný francouzský historik a profesor na Paris I-Panthéon-Sorbonne Alain Demurger se ve svém bádání zaměřuje především na dějiny křížových výprav a rytířských řádů, přičemž zvláštní pozornost vždy věnoval problematice templářů. Studie, již Demurger věnoval osudům posledního templářského velmistra Jacquese de Molay, který skončil na hranici a proklel přitom francouzské krále, je vůbec první biografií

Monografia nemeckého historika je jedna z prvých, ktorá dôkladne rekonštruuje formovanie a hlavné rozhodovacie procesy ktoré predchádzali realizácii nacistického holokaustu.

Kniha líčí nejen velké námořní bitvy, ale i podmínky a zvyklosti korzárské války, způsoby, jimiž se vedly, život na lodích i pravidla boje.

Když se řekne „válka o Náhorní Karabach“, většina znás si nejspíš matně vzpomene, že to bylo dávno a daleko. A málokdo bude vědět, že tam od května 1994 panuje „dočasné“ příměří – ani válka, ani mír, stav, který se mezinárodní společenství marně snažilo pomoci nějak uspořádat.